SUCHÁ NECKYÁDA 2005

Je tady konec úžasných letních prázdnin 2005! Ale nebudeme brečet, protože začíná nová etapa našeho skautského žití! A my, jako pořádní a správní skauti, si to taky užijeme! To jsem si řekla já a jak vidno, nebyla jsem zdaleka sama.

Sama s Essmem, dva schopní, spolehliví, báječní a prostě nejlepší roveři v oddíle (co v oddíle? Ve středisku!:),jsme se domluvili, že bychom zopakovali tu naprosto geniální akcičku z minulého roku, neboť ta se nám velice líbila. A rozjeli jsme to ve velkém stylu!

Začátek byl naplánován na 15:00 ve Skoronicích na Lúkách, ale díky nepřítomnosti jistých nezbytných detailů (PC, naši kolegové atd) jsme museli improvizovaně naši suprovou NECKYÁDU zahájit až kolem půl čtvrté. I přes tento malý zádrhel v úvodu jsme si nenechali zkazit náladu a se vztyčenou hlavou jsme se vrhli do napínavého, zákeřného a nerovného boje s neskautskou veřejností a našimi malými skautíky. Bojovali jsme taky sami se sebou. Avšak…Vyhráli jsme! Všechno proběhlo v relativním pořádku.

Po drobném opožděném slovu na úvod jsme se jali soutěžit. Každé z deseti dvoučlenných družstev objelo jedenkrát vytyčenou trasu. Šest nejrychlejších postoupilo a ti soutěžili ještě mezi sebou, první po dvou týmech a pak tři vítězné si ještě dali závod mezi sebou. Opravdu napínavý. Museli jsme ho startovat dvakrát. Ale nakonec vše dobře dopadlo. Vyhrál tým s názvem Sokolí oko s řidičem Markem Šimečkem, živým motorem Tondou Kuřetem a turborychlým vozidlem, které dostálo svému jménu Ohnivý jestřáb. Na druhém místě byli naši staří známí brášci Mechanici Víťa a Pája Lungovi s Opravným vozem. A na třetím místě byli Jezeďáci ze Skalky Andrejka Lungová a Tomášek Hofírek se Zetorem. Nejoriginálnější vozítko s kostýmem získal tým Bufi s vozítkem Bufi pod vedením Lucky a Zuzky Rajsiglových představující páreček bufeťáků.

Všichni výherci i ti, co nevyhráli, dostali bezvadné ceny a užili spoustu legrace. V přestávkách mezi jednotlivými závody jsme hráli nějaké doprovodné hry, soutěže, opékali jsme si špekáčky a výborně jsme se bavili. A protože nám už mrzly nosy a nejenom nosy, tak jsme pěkně poprosili pana Bílu, který vlastní letní občerstvení na Lúkách,jestli byl tak hodný a uvařil dětem čaj. A jelikož je pan Bíla opravdu hodný, tak nám naši závodníci neumrzli.

Když to tak shrnu, nebyl to zas tak špatný zážitek. Musím sice uznat, že ještě musíme vychytat nějaké drobné mušky, ale jinak se nám akce vlastně zdařila. No co už? Chybami se člověk učí. Příště to bude ještě lepší a pak ještě, až to bude úplně nejlepší. Aspoň doufám.

Ještě si dovolím využít tenhle drobný prostor, abych vyjádřila svou vděčnost z toho, že nám Obecní úřad ve Skoronicích umožnil tuhle akci pořádat, že nás pan Bíla podpořil a sponzoroval ohledně nápojů, že rodiče nelenili a pomohli svým ratolestem vyrobit ty nejbombastičtější káry, že naše Neckyáda měla takový úspěch a že jsem mohla spolupracovat s takovými skvělými lidmi jako je především Essmo, pak v neposlední řadě Aki (kdyby někdo nevěděl, tak Věrka:), Blesk, Kanec Villda a můj nervózní tatík Zdeňa. Ještě jednou Vám všem děkuju, že jste mi umožnili dělat něco, co mě zahřálo nejen mozek, ale i srdíčko. Třeba se setkáme příští rok při v pořadí již třetí Neckyádě. Už se na to móóóc těším.

Lenka