V neděli 29.6 se na střediskovém tábořišti nacházejícím se v Nové Vsi u Ivančic slavnostně shromáždily dva junácké oddíly ze střediska Ratíškovice, oddíly Squaw a Tuláci, aby započaly svou dvoutýdenní výpravu do dosud nepoznaných krajů velkolepého Rohanu, vznešeného Gondoru a nakonec všemi obávaného Mordoru. Tam sídlil temný pán Sauron, vládnoucí jednomu prstenu. Ten jsme měli společnými silami donést a hodit do Hory osudu, aby byl konečně zničen. Celotáborová hra na téma Pán prstenů započala hned první den, když jsme se u večeře stali svědky rozhovoru mezi Bilbem a Gandalfem, kdy Gandalf Bilbovi radil, aby Prsten předal nám – jeho nástupcům.
Večer nás čekal zahajovací táborák, protkaný příjemně strávenými chvílemi. Akordy kytary, táborové písně a zvuky spokojeně plápolajícího ohně naplnily tábořiště. Potom už jen na hygienu a hurá do spacáků. Další oheň se potom konal přesně v polovině tábora, kdy došlo i na slavnostní slib jednoho vlčete a osmi skautů.
V příštích dnech si každý z týmů udělal svou vlastní originální vlajku, vymyslel samotný název týmu a jeho pokřik. Vedle Troubíků na nástupu stáli Aragornští Hobiti, Jezdci z Ratíškovic a jako poslední byl tým nesoucí název Gandalfové Bledí. Po celý čas tábora se každý z týmů střídal ve službě v kuchyni a tzv. „Vlajkovku.“ Ta se vždy starala o to, aby byla vlajka ve dne vztyčená a v noci bezpečně schovaná u příštího vedoucího dne, který se svůj jeden den staral o tábor.
Mezi táborový program také patřily návštěvy tamního bazénu v Nové Vsi, kam tento rok šli jednou všichni, podruhé se tam vydali jen mladší příslušníci našich oddílů.
Starší příslušníci si totiž dne 6.7 sbalili všechny potřebné věci, u jídelny do krosen napakovali potřebné zásoby jídla a pití a – někteří – s úsměvem na rtech opustili na tři dny náš milovaný tábor. Každoroční „trojdenka“ tímto mohla začít. První den byl naštěstí, na rozdíl od těch dalších, slunečný a bez jediné kapky deště. První noc jsme spali na rozhledně jménem Babylon, kde nám večer vedoucí Kotell oznámil, že se k nám blíží bouřka, že jsme na jednom z nejvyšších míst okolo a že dvacet metrů od nás je jeden velký hromosvod. Bouřku ale všichni přežili ve zdraví a hned ráno, za deště, se vyráželo směrem k našemu dalšímu nocovišti, čímž se stal autokemp Wilsonka, kde jsme si na plácku postavili naše stany. Jakmile byly stany postaveny, všichni si užívali volna, které trvalo až do večerních hodin, a které jsme mohli strávit ve velkém jezeru nacházejícím se hned vedle kempu. Potom následovala jen večeře, hygiena a spánek. Druhý den potom sbalit, doplnit vodu a vyrazit na cestu na autobusovou zastávku, potom na cílovou rovinku vedoucí přímo do tábora. Jakmile jsme se vrátili do našich, ve většině případů ne moc čistých stanů, dozvěděli jsme se o zážitcích, které tu prožívali mladší – o výletu do hvězdárny, na koupaliště i o buchtičkách s krémem, které nám nebyly dopřány.
Když jsme byli zpět v táboře, mohla se znovu začít celotáborová hra. Přišly etapovky, které rozhodovaly o vítězi tábora – „noční hra“, která byla plná šifer a hádanek, bitva u Minas Tirith, kdy jsme museli před vedoucími ubránit naše území, nebo závěrečný boj se Sauronem. Vítězi celotáborové hry se stali Aragornští Hobité, kterým tímto gratuluji.
Poslední den tábora nás ale čekal ještě jeden zážitek: pozvali jsme k nám holky ze sousedního tábora a zahráli jsme si s nimi partičku ringa. Celé odpoledne proběhlo v rytmu zápasu a večer jsme mohli oslavovat krásné tři výhry ze čtyř zápasů, které se mezi námi odehrály. Nakonec přišel poslední večerní nástup a všemi dlouho očekávaný závěrečný táborák, u kterého se rozdávaly i Fidorky s přezdívkami. Po táboráku jsme se všichni naposledy zabalili do spacáků a mysleli na další den, kdy nás čekala poslední snídaně, balení, setkání s rodiči a příjezd zpět do našich domovů.
Tímto chci poděkovat všem vedoucím za spoustu hezkých zážitků a těším se na příští tábor.
Zapsala: Tereza Marčáková
Oddíl Squaw
