DSC_0588

Dušičkový závod 35. ročník

Tradiční skautský závod, zvaný též Bigglesův memoriál, se uskutečnil 2. 11. 2025 v Ratíškovicích a jednalo se již o 35. ročník této akce. Celý den se nesl v poklidném duchu a počasí nám opravdu přálo, což přilákalo velké množství účastníků. Letos se závodu zúčastnilo na 30 hlídek a celkový počet závodníků činil 82.

I letos byl závod velmi pestrý, neboť hned na samém začátku děti zjistily, že patron skautů Svatý Jiří je v nesnázích a jen ony mu mohou pomoci. Kvůli rannímu šeru mu totiž vypověděly službu sluneční hodiny a přišel kvůli tomu pozdě na schůzku patronů. Jelikož byl na tuto schůzi pozván úplně poprvé a zmeškal zahájení, byl tedy ztracen a neznal žádného jiného patrona, který by mu mohl pomoci. Proto se obrátil na naše závodníky, zda by mu s poznáváním jiných patronů nepomohli. A my jako správní skauti jsme se tohoto nelehkého úkolu zhostili.

Pro závodníky bylo nachystáno celkem 19 stanovišť, na kterých se mohli seznámit s patrony jiných organizací nebo povolání. Každé stanoviště prověřovalo také jejich skautské dovednosti, jako je například stavba stanu, uzlování, skautský zákon nebo zdravověda. Celou trasu děti zdolávaly v tříčlenných hlídkách a na konci je čekal bonusový úkol zaměřený na jejich paměť a pozornost, a to sice pojmenování patronů, které během své cesty poznaly.

Po náročné cestě plné nástrah si děti mohly posléze odpočinout v klubovně. Aby načerpaly i trochu sil, připravily naše šikovné kuchařky, paní Zahrádková a paní Kratochvílová, gulášovou polévku. Na polévce jsme si všichni moc pochutnali a patří jim naše velké díky za jejich celodenní práci.

A co by to bylo za závod bez nějakého vyhodnocení? Úplně nejlépe si ze všech vedla tříčlenná hlídka z oddílu Jižní kříž, která získala 132 bodů a tím si vysloužila putovní cenu Dušičkového závodu. Všem účastníkům také osobně poděkoval Svatý Jiří a každý závodník od něj obdržel památeční kartičku a také speciální turbánek na skautský šátek.

Závěrem patří velké poděkování všem vedoucím, kteří si ochotně připravili a vedli své stanoviště. Také bych ráda poděkovala organizačnímu týmu, který celý závod zvládl připravit a uskutečnit bez zranění a větších potíží.

Už teď se těšíme, co přinese příští rok, a doufáme, že dorazí ještě větší počet hlídek a celý den si spolu užijeme.

Lenka (Léňa) Kratochvílová

 

Tabor_T&S_2025_01_64

Tábor Tuláci & Squaw 2025 – Pán prstenů

V neděli 29.6 se na střediskovém tábořišti nacházejícím se v Nové Vsi u Ivančic slavnostně shromáždily dva junácké oddíly ze střediska Ratíškovice, oddíly Squaw a Tuláci, aby započaly svou dvoutýdenní výpravu do dosud nepoznaných krajů velkolepého Rohanu, vznešeného Gondoru a nakonec všemi obávaného Mordoru. Tam sídlil temný pán Sauron, vládnoucí jednomu prstenu. Ten jsme měli společnými silami donést a hodit do Hory osudu, aby byl konečně zničen. Celotáborová hra na téma Pán prstenů započala hned první den, když jsme se u večeře stali svědky rozhovoru mezi Bilbem a Gandalfem, kdy Gandalf Bilbovi radil, aby Prsten předal nám – jeho nástupcům.

Večer nás čekal zahajovací táborák, protkaný příjemně strávenými chvílemi. Akordy kytary, táborové písně a zvuky spokojeně plápolajícího ohně naplnily tábořiště. Potom už jen na hygienu a hurá do spacáků. Další oheň se potom konal přesně v polovině tábora, kdy došlo i na slavnostní slib jednoho vlčete a osmi skautů.

V příštích dnech si každý z týmů udělal svou vlastní originální vlajku, vymyslel samotný název týmu a jeho pokřik. Vedle Troubíků na nástupu stáli Aragornští Hobiti, Jezdci z Ratíškovic a jako poslední byl tým nesoucí název Gandalfové Bledí. Po celý čas tábora se každý z týmů střídal ve službě v kuchyni a tzv. „Vlajkovku.“ Ta se vždy starala o to, aby byla vlajka ve dne vztyčená a v noci bezpečně schovaná u příštího vedoucího dne, který se svůj jeden den staral o tábor.

Mezi táborový program také patřily návštěvy tamního bazénu v Nové Vsi, kam tento rok šli jednou všichni, podruhé se tam vydali jen mladší příslušníci našich oddílů.

Starší příslušníci si totiž dne 6.7 sbalili všechny potřebné věci, u jídelny do krosen napakovali potřebné zásoby jídla a pití a – někteří – s úsměvem na rtech opustili na tři dny náš milovaný tábor. Každoroční „trojdenka“ tímto mohla začít. První den byl naštěstí, na rozdíl od těch dalších, slunečný a bez jediné kapky deště. První noc jsme spali na rozhledně jménem Babylon, kde nám večer vedoucí Kotell oznámil, že se k nám blíží bouřka, že jsme na jednom z nejvyšších míst okolo a že dvacet metrů od nás je jeden velký hromosvod. Bouřku ale všichni přežili ve zdraví a hned ráno, za deště, se vyráželo směrem k našemu dalšímu nocovišti, čímž se stal autokemp Wilsonka, kde jsme si na plácku postavili naše stany. Jakmile byly stany postaveny, všichni si užívali volna, které trvalo až do večerních hodin, a které jsme mohli strávit ve velkém jezeru nacházejícím se hned vedle kempu. Potom následovala jen večeře, hygiena a spánek. Druhý den potom sbalit, doplnit vodu a vyrazit na cestu na autobusovou zastávku, potom na cílovou rovinku vedoucí přímo do tábora. Jakmile jsme se vrátili do našich, ve většině případů ne moc čistých stanů, dozvěděli jsme se o zážitcích, které tu prožívali mladší – o výletu do hvězdárny, na koupaliště i o buchtičkách s krémem, které nám nebyly dopřány.

Když jsme byli zpět v táboře, mohla se znovu začít celotáborová hra. Přišly etapovky, které rozhodovaly o vítězi tábora – „noční hra“, která byla plná šifer a hádanek, bitva u Minas Tirith, kdy jsme museli před vedoucími ubránit naše území, nebo závěrečný boj se Sauronem. Vítězi celotáborové hry se stali Aragornští Hobité, kterým tímto gratuluji.

Poslední den tábora nás ale čekal ještě jeden zážitek: pozvali jsme k nám holky ze sousedního tábora a zahráli jsme si s nimi partičku ringa. Celé odpoledne proběhlo v rytmu zápasu a večer jsme mohli oslavovat krásné tři výhry ze čtyř zápasů, které se mezi námi odehrály. Nakonec přišel poslední večerní nástup a všemi dlouho očekávaný závěrečný táborák, u kterého se rozdávaly i Fidorky s přezdívkami. Po táboráku jsme se všichni naposledy zabalili do spacáků a mysleli na další den, kdy nás čekala poslední snídaně, balení, setkání s rodiči a příjezd zpět do našich domovů.

Tímto chci poděkovat všem vedoucím za spoustu hezkých zážitků a těším se na příští tábor.

Zapsala: Tereza Marčáková
Oddíl Squaw

P1430781

19. Junácká akademie

V neděli 16. března se konal již 19. ročník Junácké akademie. Tahle akce se koná jednou za dva roky a naše junácké oddíly a družiny si pro rodiče, prarodiče a příznivce Junáka připravily různá vystoupení, aby jim zpestřily odpoledne.

Letos nás celým programem, který trval necelé dvě hodiny, provázely s úsměvem moderátorky Karolína Korvasová a Natálie Kaderová z oddílu Squaw. Hned na začátku nám Koťátka ze Squaw zatančila Tanec princezen. Hned poté nás Tuláci, jak už je jejich dobrým zvykem, pobavili divadelní hrou. Tentokrát si vybrali slavného Hamleta od Shakespeara, ale proložili ho známými reklamami, jako třeba na Českou poštu, Antirezin nebo T-mobile.

Pak se o zábavu postaral oddíl Trojka. Strašilky nás okouzlily tanečním číslem Dobrou noc, na které navázaly Surikaty s představením 112. Po nich přišla na řadu Morčata s veselou scénkou Den na táboře. Následovalo promítání táborového videa, které natočily oddíly Tuláci a Squaw.

Po projekci se na jevišti opět objevily holky ze Squaw, tentokrát s originálním zpracováním pohádky Tři bratři, kterou nazvaly Drei Brüder. Závěr akademie patřil skautským novinkám a pozvánkám na další akce, které nám s šarmem předala známá tvář z České televize, Saskia Burešová, a její kolegové.

Za Junák Ratíškovice patří obrovské poděkování všem účinkujícím, vedoucím, kteří věnovali spoustu času nácvikům, organizátorům, zvukaři Bobovi, a především všem divákům, kteří nás přišli podpořit a naplnili sál do posledního místa – odhadujeme, že vás bylo kolem dvou stovek!

Za Junák Ratíškovice

Jana Jourová

 

Fotky naleznete níže v galerii.

mnmjh

Betlémské světlo a půlnoční mše v Ratíškovicích 2025

Betlémské světlo – plamínek odebraný z věčného ohně, který hoří v jeskyni pod bazilikou Narození Páně v Betlémě v centrální části Palestiny, představuje symbol míru, lásky, naděje a přátelství. Rozvoz světla zajišťují skauti a skautky z celého světa. Do České republiky ho od roku 1990 z Rakouska dovážejí brněnští skauti. 

Světlo dorazilo vlakem do Kyjova víkend před Štědrým dnem, tedy 21. prosince. O distribuci v Ratíškovicích se postarali členové oddílů Tuláci, Trojka a Squaw na Štědrý den, 24.12.2024. Zúčastnilo se 5 skupin vedoucích s dětmi napříč oddíly, které zajistily roznos plamínku celkem do 95 domácností. Občané, kteří měli o světlo zájem, se zapisovali do seznamů v kostele, na obci nebo se také registrovali přes online formulář na našem webu skautského střediska. Zároveň bylo k dispozici od 8:00 do 12:00 výdejní místo u obce, ze kterého si Betlémské světlo ve vlastních lucernách odneslo celkem přes 50 osob. Tím se nám potvrdila skutečnost, že o roznos světla je stále velký zájem a také praxe výdejních míst z dob Covidu má nemenší smysl a využití.

Plamínek věčného ohně pak někteří členové, především vedoucí, tradičně přinesli také na půlnoční mši do kostela, které se jakožto čestná stráž zúčastnili. Děkujeme všem účastníkům, kteří se na akci podíleli. Jmenovitě pak Svaťovi za zajištění světla, oddílu Trojka za poskytutí petrolejek, Tereze Příkaské (Bobině) za pomoc s přípravou map a Marii Bardúnové za spolupráci s farností. A Vám všem za neuhasínající zájem o tento symbolický plamen.

 

Zapsal: Martin Macek – Bob

vedoucí akce, vůdce střediska Junák Ratíškovice

 

IMG_7989

SQUAW – Vánoční pochrap 2024

Vánoční pochrap 2024 ❤️🎄🎁

 

Kopie souboru _DSC0489

Bigglesův memoriál 2024

Již po 34. se v sobotu 2. listopadu uskutečnil závod na památku všem zesnulým skautům. Oproti předešlým ročníkům byl letošní závod trošičku jinačí. Při slavnostním zahájení nám za klubovnou spadl letoun, ze kterého se k nám vyřítil velmi podivně oblečený muž. Byl zmatený, nevěděl, kdo je ani kde je. Naštěstí si pro tento víkend naši klubovnu pronajala detektivní kancelář U Tří pacek, a tak se zdálo, že budeme mít o starost méně a detektivové celý případ přeberou. Nicméně tato kancelář se specializuje na hledání pohřešovaných pejsků a kočiček a s podobným případem se ještě nesetkali. Ovšem naši závodníci, byli odhodláni ztracenému muži pomoct, a tak se z nich na chvilku stali malí detektivové. Postupně navštěvovali nejrůznější osoby, kteří našeho neznámého dobře znali. Děti se musely podrobit nejrůznějším zkouškám, aby jim tito lidé poskytli informace o našem cizinci. Hasič si pro děti nachystal úkol rozdělávání ohně, u Rybáře si všichni zamotali ruce při uzlování a babka kořenářka nám odhalila kouzla jejího býlí. Díky velkému úsilí všech statečných detektivů se nám povedlo poskládat střípky vzpomínek Bigglese, který si naštěstí rozpomenul a mohl tak pokračovat ve svých cestách. Letos se také poprvé udělovala putovní cena pro posádku, které se povedlo získat úplně nejvyšší počet bodů. Tuto cenu získala družina světlušek z Mutěnic a my jim moc gratulujeme. 34. ročník se může pyšnit hojnou účastí a za to jsme moc vděční. A snad za rok se na vás budeme opět těšit. Závěr bychom chtěli poděkovat všem dobrovolníkům, kteří nám s organizací závodu pomohli ať už s přípravou stanovišť, či pomocnými pracemi.

 

Oddíl Trojka – organizátoři akce

 

IMG_7362

Velká podzimní výprava

V pátek 18.10 v 15:35 jsme se sešly v počtu osmi holek a jedné vedoucí jménem Viky u hlavní autobusové zastávky, načež jsme přejely autobusem do Hodonína. Z hlavní autobusové zastávky jsme se vydaly na vlakové nádraží, kde jsme se sešly s další vedoucí – Jo. Potom jsme nastoupily na vlak, ve kterém na nás čekal další člen naší výpravy – Ája, a čekala nás hodinová cesta směr Brno. Tam nás vyzvedl autobus, který nás přes mnoho zastávek zavezl do malé obce jménem Tvarožná.

Po příjezdu na místo jsme přišly k velké budově, kde se nacházela skautská klubovna a komunitní centrum, ve kterém jsme následné dva dny pobývaly. Ubytovaly jsme se a mezitím přijela poslední osoba tvořící naši výpravu – Pája. Povečeřely jsme a poté započal večerní program – AZ kvíz s Viky a jóga spojená s meditací s Ájou. Po programu jsme všechny ulehly do spacáků.

Ráno nás vzbudily o půl deváté, následně jsme šly na hygienu, převlékly se z pyžam a daly jsme si snídani. Poté jsme si sbalily batohy na dopolední výlet. Šly jsme na blízký kopec, na kterém se nacházela malá kaplička, kde jsme chvíli pobyly a zahrály pár her. Později jsme se vydaly ke dřevěnému kříži, který se nacházel poblíž Tvarožné.  Na zpáteční cestě jsme šly kolem polí a u toho hrály hru jménem Kontakt. Když jsme se vrátily, vedoucí vařily oběd a my měly chvíli volno. Po obědě nastal polední klid.

Po poledním klidu jsme šly na hřiště vedle komunitního centra a zahrály si vybíjenou a štíty a bomby. Následovala svačina a po ní jsme vyráběly želvičky z korálků, které byly pro některé dost vyčerpávající. Jako odměnu jsme potom dostaly večeři v podobě párků v rohlíku s okurkou. Po večeři následovala chvíle volna.

Večer jsme měly program se skautskými stezkami, což je deník s různými skautskými úkoly. Bavily jsme se o věcech, co nám dělají radost. Po programu jsme měly hygienu a šly jsme spát.

Druhý den nás vzbudily časně ráno, měli jsme hygienu, posnídaly jsme, sbalily si věci a uklidily klubovnu. Měly jsme ještě hodně času, tak jsme si zahrály pár her a potom se vydaly na autobusovou zastávku. V Brně na vlakovém nádraží jsme měly ještě chvíli rozchod, než nám přijel vlak. Tím jsme jely do Kyjova, kde jsme přestoupily autobusem vydaly zpět do Ratíškovic.

Děkujeme všem vedoucím, díky kterým tahle víkendová výprava mohla vzniknout. Všechny jsme si ji moc užily, a už se těšíme na další.

Za oddíl Squaw

Beáta Růžičková a Tereza Marčáková

IMG_6913

Zahajovací oddílovka

Vstup do nového školního roku jsme tradičně započaly vykopáním a zakopáním flašky ⚜️🧡🌲

 

Tabor_T&S_2024_13_18

Jumanji – tábor plný dobrodružství – Tuláci a Squaw 2024

Co byste dělali, kdyby vás desková hra Jumanji vtáhla dovnitř a vy se ocitli uprostřed džungle plné divokých zvířat, nástrah a nebezpečí?

Přesně takovéto výzvě musely letos čelit děti z oddílů Tuláci a SQUAW na skautském táboře. Jejich dobrodružství odstartovalo v neděli 30. června. Ještě téhož dne se všichni rozdělili do čtyř týmů, ve kterých pak po zbytek tábora spolupracovali, plnili všemožné úkoly, luštili zašifrované vzkazy, zachraňovali unesené členy svých týmů a spoustu dalšího. Jedině tak mohli hru porazit a dostat se zpět do normálního světa.

Kromě dobývání hry Jumanji se účastníci věnovali také tradičním táborovým aktivitám, jako je zpívání u táboráku, koupání v řece nebo plnění bobříků. Nechyběly ani výchovné a rozvojové programy v podobě rozdělávání ohně, zdravovědy, ekologie, skautské idey, orientace v přírodě či sekání dřeva.

Dvakrát jsme navštívili krytý bazén v Nové Vsi, mladší děti se okoupaly v oslavanském biotopu a starší strávili tři dny na výpravě v Jihlavě. Nevšedním zážitkem bylo také natáčení pro televizi Nova, kde jsme se následně objevili v odpoledních a večerních televizních novinách. V průběhu tábora nás navštívil i kouzelník Waldini, který nám předvedl svou show.

Nespočet vzpomínek si tak odvezly nejen děti, ale i všichni vedoucí, kteří se celou dobu starali o chod tábora a nadupaný program.

A i přesto, že letošnímu turnusu jsme již dali sbohem, tak se již těšíme na další dobrodružství, která nám přinese ten příští!

 

IMG_3008

Tajemství čtyř živlů, aneb 4. Střediskové Jamboree 2024

V prvním červnovém víkendu tohoto roku se konalo již čtvrté Střediskové Jamboree Junáka Ratíškovice, které se tentokrát neslo v tematickém duchu čtyř živlů. Děti se během těchto tří dnů formou her, naučných programů a jednoduchého příběhu seznámily se základními čtyřmi živly a jejich významem.

Jelikož hlavním smyslem tohoto skautského setkání je podpora a rozvíjení spolupráce a týmového ducha napříč oddíly, byly i hry a aktivity v prvním dnu zvlášť zaměřené na rozvíjení těchto hodnot u dětí.

I když byla sobota přerušovaná občasnými dešťovými přeháňkami, dětem se zdárně podařilo splnit všechny úkoly včetně luštění šifer, orientace pomocí map a přípravy vlastních divadelních představení. Avšak největší radost jim, podle mého názoru, udělala dopolední bitva s vodními pistolemi, ke které se všechny celý zbytek víkendu s radostí vracely.

V posledním dni se cesta dětí završila, když musely prokázat spolupráci, napříč dříve soupeřícími týmy, aby se jim podařilo získat poslední živel. A musím podotknout, že to zvládly na výbornou.

V konečném důsledku se dá říct, že i přes občasnou nepřízeň počasí, se nám akce velmi vydařila a stmelení kolektivu, které bylo jejím primárním cílem, proběhlo, částečně i díku onomu počasí, na výbornou. Myslím, že budu mluvit za celé vedení akce, když prohlásím, že už se všichni těšíme na pátý ročník.

 

Tomáš Ondříšek – Op
vedoucí programu