Chřiby - leden 2009 - 048

Výprava do Chřibů 17/1/2009

I když sraz byl už před sedmou hodinou raní sešlo se na zastávce pět světlušek, takže jsme mohli vyrazit směr Vřesovice. Při čekání v Kyjově jsme zvládli malou úkolovku (víte jak velký je kyjovský loket a kde ho najdete?). Při vystupování ve Vřesovicích nás trošku zaskočilo jak moc se nám kouří od pusy, ale než jsme přišli k Radosti, už svítilo sluníčko. Čekala nás cesta na Klimentek, kde jsme měli najít další klíč od Narnie….

Já osobně si myslím, že za tříkilometrovou cestu ve třiceticentimetrovém neprošlápnutém sněhu rychlostí 1,5 km/hod by se nemusel stydět žádný polárník a my jsme u toho zvládli ještě hry. Každopádně klíč jsme našli a při nekonečném válení ve sněhu a záplavě sněhových koulí jsme se dostali až zpátky do Vřesovic a pak už nás čekala jen projžďka autobusem domů.

 

P1130376

NVK 09

Dne 9.1.2009 jsme se sešli u nové pekárny.

Vydali jsme se po kolejích směrem na vlakáč.Tam se čekalo asi půl hodiny na vlak,už všichni měli hlad tak jsme se pustili do jídla. Za chvilku přijel vlak a my jsme nastupovali. Jeli jsme asi 20 min. pak jsme vystoupili ve Veselí n. Moravou a šli jsme na start . Rozdělili jsme se do 3 skupin první  skupina(Miša,Pavlík,O.K.) druhá(Kakao,Bob) třetí(Bean,Herňa,Arnie a Fiš) a šli jsme.

Cesta byla docela namáhavá všady byl sníh. Na to že byla taková zima šlo docela  hodně lidí. Po cestě jsme plnili disciplíny na stanovištích. Došli jsme totálně zmožení a šli jsme hned do čajovny kde se mělo spát ale tam ještě nebyl cíl . Museli jsme se teda přesunout  na kulturák, kde nás čekali ostatní  v pizzerii tak jsme si dali pizzu. Až jsme se doslova přejedli tak konečně idem do čajovny . Nikdo spat nechtěl ale na konec všichni usnuli . Ráno sme jeli prvním raním vlakem do Rohaca a s tama pěšky  z5 do Ratíškovic. Zapsal Bean

 

P1130766

Vývoj událostí po třech týdnech po požáru

Je po novém roku a události se patřičně pohnuly kupředu. Především se nám podařilo naplno rozjet sbírku a to na několika frontách – (kasička na obci, infokanál, plakáty s číslem sbírkového účtu, Betlémské světlo, e-maily, web, osobní kontakty …). K dnešnímu datu máme zatím vybráno celkem 74 739,- Kč. Moc nás těší podpora všech možných lidí, rodin, firem, spolků atd. Peníze přicházejí nejen z Ratíškovic, ale ze všech koutů republiky, ba i světa. Sbírka se úspěšně rozběhla a bude pokračovat až do jara. Všem dárcům velmi děkujeme.

Na samotné klubovně zatím proběhly další dvě velké sobotní celodenní brigády cca po 20-ti lidech a několik menších akcí ve všední dny (dle potřeby a možností zúčastněných). Udělalo se ovšem obrovské kvantum práce – zde je stručný výpis za všechny doposud proběhnuvší brigády:

  • rozebrání zbylé střešní krytiny,
  • vyškubání zbylých lat a zbylé izolace,
  • zbourání nejvyšších částí štítů z bezpečnostních důvodů + oklepávání cihel + demontáž štítových okenních rámů,
  • zbourání komínu a to až do sklepa včetně vyvážení suti na vlečku,
  • zbourání krbu a demontáž krbové vložky včetně vyvážení suti na vlečku,
  • strhnutí ohořelého trámoví, jeho nakrácení a nepoužitelné části pohřbeny žehem,
  • totéž s nábytkem, dřevěným obložením stěn a stropů,
  • rozebrání podlah,
  • strhání ohořelých gumolitů,
  • likvidace dřevotřískových desek a vrstvy škvárobetonu,
  • oškrábání ohořelé a začouzené omítky + vyvážení suti na vlečku,
  • kácení ohořelých a klubovnu ohrožujících stromů + jejich zpracování + úklid haluzí,
  • třídění a nakládání materiálu do přistavených kontejnerů a vleček (zatím dva kontejnery a tři vlečky),
  • vyklízení promáčených či nepotřebných a zničených věcí ze sklepa a jejich třídění systém: kontejner nebo oheň,
  • výroba a instalace podpůrné ocelové svařované střešní konstrukce pomocí jeřábu,
  • výstavba nového komínu

Za každou z těchto větiček je mnoho hodin práce, či spíše dřiny za dosti náročných podmínek, potu a spolykaného prachu a také tisíce dalších drobných i větších úkonů, které nemám šanci všechny v tomto stručném textu zachytit. Kdo někdy boural třeba jenom chlévek či šopku – ví o čem mluvím a to je jen slabý odvar bouračky po požáru.
Bohužel jednání s pojišťovnou neprobíhá v tak svižném tempu jako naše bouračsko-budovatelské úsilí, tam se přes svátky vše na 16 dní zastavilo. Proběhla zatím pouze jedna návštěva technika od likvidátora, který sepsal vše, co bylo zničeno požárem nebo vodou a několik dalších lejster máme ještě dodat a čekat na vyjádření likvidátora.
Také proběhla mimořádná středisková rada, kde jsme si mimo jiné ujasnili jak nadále s rekonstrukcí klubovny pokračovat a do jakého finálního stavu ji budeme chtít dostat. Hlavní body z této části porady jsou následující:

  • po rekonstrukci by měla klubovna vypadat z venku stejně jako vždycky
  • jediný venkovní rozdíl budou střešní okna a plechová střešní krytina
  • přístřešky nebudou již budovány, čímž se zvětší užitná plocha místností
  • stěny a stropy ve vyhořelých místnostech budou opět obloženy dřevem jako před požárem
  • půda zůstane zachována na uskladnění materiálu (nutno udělat větší vlez než byl minule)
  • v prvním patře přibude místnost se sociálním zařízením (wc + sprcha)
  • strop ve velké místnosti bude železobetonový (nebude se již houpat ani hořet)
  • krb a rozvody tepla do horních místností se vybudují znovu
  • v rámci rekonstrukce celé klubovny bude nutno řešit také již nevyhovující odpad

Také jsme se na radě dohodli, že skautský život musí běžet dál, takže schůzky až do obnovy klubovny dle možností na hasičárně, škole či v domácnostech a skautský ples taky nebudeme rušit, ale naopak musíme prodat co nejvíce tomboly. I když příprava plesu souběžně s rekonstrukcí klubovny a bez obvyklého zázemí nebude nic jednoduchého. Nicméně co si budeme nalhávat – je to výdělečná akce a pro nás je teď každá kačka dobrá.
V tomto prvním pracovním týdnu v novém roce by se měla začít budovat střecha. V úterý bude přivezeno dřevo a nastupuje tesařská firma. Bohužel začíná zrovna padat sníh a hlásí velké mrazy, což práci na budování krovů zrovna neulehčí – držíme tesařům všechny palce – držte taky. Ať se jim práce daří.

Palis

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rádci na Javořině 08

V pátek 8:45 hod jsme měli sraz na hlavní autobusové zastávce,kde nám jel o 9 hodinách bus do  Hodonína.Byla to rádcovská výprava,ale mohli jsme si vzít koho chtěli ze starších ,bylo nás celkem 6.Hernajs,Pavlík,Kakao,OK,Bob a Hrach.V Hodoníně nás čekala cesta na klubovnu.Došli jsme ke klubovně všecí promrzlý a už jsme byli rádi ,jak si uděláme takovů večerní pohodu ,ale cekalo nás neco hrozného,neměli jsme klíče od klubovny a Hrach nám řekl,že sů schované pod odchliplu střechu klubovny.Ale tam tych kluboven je tak 10 a tak jsme hledali hledali až jsme je našli, odetkli a rychle do tepla .

Ale nebylo zatopené .OK naštípal dřevo a zatopil .My jsme si vybalili jídlo a vánoční cukrové.Pěkně jsme sa najedli. Večer jsme hráli hry Bang a Rodinný podnik.Hry jsme dohráli a šli jsme si lehnut, nekemu sa chtělo nekemu ne. Kakao šel na záchod a viděl tam tancovat totálně sfetovaného borca .Samozřejmě všecí sa šli podívat .Pak jsme zalehli do brlohu a spali a spali.

Ráno o 4 hodinách jsme stávali,nikomu sa nikam nechtělo jet . V 5:50 hod nám jel vlak do Veselí na Moravou.Tak jsme sa sbalili ,trochu pouklízali klubovnu a šli na vlak. Na vlakáči jsme kůpili jízdenky a frčali do Veselí.Ve Veselí jsme měli pul hodky času, tak jsme si zaběhli do pekárny kupit něco dobrého na snídanu.Chvílu jsme poseděli v pekárně a pak zase na nádraží.Z Veselí jsme jeli (jak jinak než vlakem)do Javorníku nad Veličkou ,kde jsme vysedli a huráááá na Javořinu .Cestů jsme hledali cashsky pomoci GPS .Z Javorníku jsme šli do Nové Lhoty (ne přesně do Nové Lhoty ale kolem)kde jsme po cestě našli 1 cashsku ,podepsali jsme sa a šli dál a dál.

Došli jsme na křižovatku u Nové Lhoty a šli po silnici k šibenickému vrchu někdo šel po silnici někdo podél .Po silnici jelo auto, zkusili jsme ho stopnůt ale nezastavil,Tak jsem došli k šibenickému vrchu, kde jsme hledali cashku.Cashku jsme našli,podepsali jako vždy a razili dal do kopců.

Došli jsme  k rozcestníku kde jsme zjistili ze vysílač na největším vrcholu javořiny je hodku a neco cesty.Po celů dobu cesty byla sranda .V lesi byly velké kaluže ,Někdo riskoval a prošél jich (potom to tak dopadlo )Po namáhavé chůzi jsme došli k vysílači.Poseděli jsme v takém altánku ,kůpili si polévku ,svařák ,párky atd.Pojedli jsme a hurá na autobus,ale problém byl v tem ,že jsme nevěděli kdy nám jede.U vysílaču jsme rozhodli kama půjdeme .Šli jsme po červené značce až jsme prišli ke kamenné bůdě .Od kamenné bůdy jsem šli na Vápenky,které byli daleko 3,5km .Ve Vápenkách nám jel zrovna před očima autobus do Velké nad Veličkou (totální haluz).Ve Velké jsme vystůpili na nádraží a čekali na vlak.V čekárně jsme hráli tak 20min Bang a jeli vlakem do Veselí a z Veselí přímo do Rohatce.Nevěděli jsme jak půjdem,nebo pojedem dom.Tak Kakao zavolal tatkovi jestli pro nás přijede a řekl že jo.Nasedli jsme do auta,ale bylo nás 6 a co těd ,tak nezbývalo nic jiného než dva do kufru.Rozvezl nás až domů .Tak za to mu děkujem .

Zapsi sepsal Herník

 

DSC_8632

Vánoční oddílovka 21.12 2008

Důvodem naší vánoční oddílovky byla nehoda na naší junácké klubovně,kvůli které jsme museli několik dnů před vánočním pochrapem vymyslet a uskutečnit tuto oddílovou na,které byla vcelku hojná účast.

Sešli jsme se 21 prosince 2008 v 15 hodin.Názvem naší oddílovky byl ‘‘Po stopách třech králů.Celá oddílovka  byla rozdělena na několik stanovišt‘,celkem byly 4 stanoviště a na každém stanovišti bylo něco co souviselo s putováním 3 králů za narozeným Ježíškem.V každé skupině byl jeden vůdce ,který měl na hlavě korunu a kolem sebe 4 děti.

V poslední řadě po splnění všech úkolů a obejítí všech stanovišt‘  jsme se odebrali k vánočnímu stromu ,kde sa odehráli scénky ,kterou si připravila každá skupina  při obchůzce stanovišt’:Po odebhrání scének jsme si zazpívali vánoční koledy a pak jsme šli do propadlin ,kde každý člen dostal dárek(hlavně Hrach dostal pěkný dárek)a zavedli jsme

mladé zpatky na klubovnu a staří zostali v propadlinách.V momentě kdy jsme došli ke klubovně tak sa vybalilo vanoční cukroví a každý ochutnal co jim maminky upekly.Ve večerních hodinách jsme hodili nástupu se zapálenýma prskavkama. A tak byl vyřešený problém na otázku‘‘Co teda ten Vánoční pochrap‘‘?

 Zapsal Lýtko

 

24.12.2008_025

Betlémské světlo – Ratíškovice 2008

Ani přes problémy s požárem, které nám nastaly těsně před Vánocemi nemohlo v Ratíškovicích chybět Betlémské světlo. V sobotu 20. prosince jsme jej byli vyzvednout v Kyjově u vlaku. A na Štědrý den to vypuklo …

Paní Bardúnová nám zajistila seznamy lidí, za což jí patří dík, tak po vlkém rozdělování vyrazilo do ulic pět skupinek. Celkem jsme roznesli světlo do zhruba 300 domů, ale nejspíš to bylo ještě víc. Kolem jedné hodiny končila poslední skupinka. Letos jsme krom kalendáříků rozdávali i lístečky s informacemi o sbírce na požárem poničenou klubovnu a kdo chtěl mohl zrovna přispět do mobilních kasiček. Za všechny příspěvky děkujeme a doufáme že jsme spolu s betlémským světlem přinesly do vašich domovů i trochu té vánoční atmosféry :o)

 

Vánoční pochrap 2008 - 118

Vánoční pochrap 22-23/12/2008

Už v neděli 14. prosince ráno nám při pohledu na klubovnu bylo jasné, že letošní “tradiční” vánoční pochrap bude muset proběhnout nějak “netradičně”. Odpoledne při vykízení místnosti už sme měli jasno – “Pochrap bude aj dyby sme sa měli sejít u nás doma.” Akorát jsem večer psal na webové stránky, jak to teda bude s tím pochrapem, když zvonila paní Bařinová ….

…oznámila mě, že pro nás domluvila hasičskou zbrojnici – špica. No, ale dost kecání… Na vánočním pochrapu se nás sešlo jako daždoročně dost – hasička si před vánocama užila dvacet skautíků. Sehráli jsme několik her a vydali jsme se do lesa ozdobit zvířátkům strom naším pečeným betlémem, který jsme vytvářeli na družinovkách. Po návratu na vyhřátou hasičku jsme ale zjistili, že naše dárky odnesla ledová královna a tak nezbývalo než je jít hledat. Naštěstí před radnicí nebylo moc ozdobených stromků a tak už jsme za chvíli seděli zase v teple a pod stromečkem jsme měli plno dárků. Ty jsme si rozdali po večeři. Letos jsme si zkusili netradiční soutěž. Byly v ní otázky ze skautu, ale nechybělo ani poznávání pohádek podle písničky a také poznávání členů oddílů na “trošku” upravených fotkách – je nutno dodat, že někteří nepoznali ani sami sebe :o). Před spaním jsnme ještě na zdi zkoukli Narnii a šlo se do hajan. Ráno jsme akorát pouklízeli a vydali se k domovům. Děkujeme všem co nám pomohli a a umožnili nám uskutečnít letošní “netradiční” vánoční pochrap.

 

squaw_vanoce_09x2

Vánoční oddílovka aneb nacpeme si břuchy :)

Koncem loňského roku jsme asi jako všechny oddíly ve středisku i my Squawky řešily problém co a jak s plánovaným vánočních pochrapem. Všechny jsme se na něj těšily, ale požár klubovny nám plány překazil a tak jsme špekulovaly, kde ty Vánoce společně oslavíme. Volba nakonec padla na našu oblíbenů cukrárnu Pampeliška, kde jsme měly pro sebe celé patro. 21.prosince v 15:00 jsme se všechny sešly před cukrárnou a v hojném počtu jsme se jaly oslavovat. Program byl vskutku bohatý. Nejprve jsme si pěkně nachystaly dárečky adresované i neadresované, které jsme přinesly a chvilku jsme se kochaly, jak nás má Ježíšek rád, když je jich tolik 🙂 Pak jsme se pustily do výroby novoročních přáníček, která se všem moc povedla. V mezičase jsme se samozřejmě zodpovědně těšily sladkýma dobrotama z cukrárny, takže o medovníky, zákusky a kokina nebyla nouze. Nakonec po všeckem jídle a malování přání jsme se dostaly i k rozdávání dárků. Nikdo nepřišel zkrátka a všechny jsme dostaly krásné dárečky, za které Ježíškovi moc děkujeme 🙂

Musím poděkovat všem holkám i vedení za super odpoledne, kterým jsme si trochu spravily náladu po předvánočním neveselém “překvapení” s klubovnou.

Káťa

P1120761

Požár na junácké klubovně – vývoj událostí v průběhu 3 dnů

Na nedělní narychlo svolané poradě (po první brigádě) jsme konstatovali několik věcí. Mimo to, že stojíme před obrovským dlouhodobým problémem, jehož řešení nás bude stát mnoho času, peněz a nervů, se přihodilo také několik “šťastných” náhod, díky nimž se z této nešťastné události nestala tragédie. Máme tím na mysli, že nedošlo k žádnému vážnému zranění nebo dokonce ztrátám na životech. S tím souvisí i včasné zjištění požáru a rychlý příjezd hasičů, čímž došlo k uhašení požáru, než stihl zapálit okolní les. Také je dobře, že máme objekt a vybavení klubovny řádně pojištěné, kolik ale dostaneme od pojišťovny a nakolik to pokryje náklady na rekonstrukci – to je ve hvězdách (čekáme na příjezd tzv. likvidátora). Ale dosti spekulací, musíme řešit co dál.

Horší termín na řešení takovéto krizové situace by si člověk nevymyslel. Je týden před vánočními svátky, mrazy můžou uhodit kdykoliv (což by vážně poškodilo promáčené ale požárem nezasažené zdivo) a navíc má každý práce nad hlavu. Do toho problémy administrativní (na všechno je potřeba milion papírů), komunikační (potřebné informace se šíří pomaleji než fámy) a v neposlední řadě i kompetenční (kdo má co zařizovat a rozhodovat). Přestože se jedná se o obrovský soubor drobných i velkých problémů, všechno se sune kupředu. Nejdřív ze všeho je potřeba udělat několik nezbytně nutných věcí v rychlém sledu za sebou – první z nich je znovu zastřešit klubovnu, což obnáší – rychle sehnat tesařskou firmu zatím na konzultaci stavu (pak na práci), sehnat dřevo a pilu která nařeže trámy, formanky, před tím musí celou stavbu projít statik, projektant musí objekt změřit a narýsovat plány podle kterých statik spočítá rozměry a nosnosti trámů. Za normálních okolností celý výše popsaný postup může trvat až měsíce – teď jde ale o dny a hodiny. Všichni zainteresovaní, či oslovení se zatím chovají perfektně a snaží se nám co nejrychleji pomoct, vyhovět, dát služby a materiál sponzorsky, či alespoň se slevou. Mezitím musí probíhat vyklízení objektu což se průběžně daří díky nezměrné obětavosti některých našich příznivců a to i ve všední dny – berou se dovolené, vlastní nářadí, jde se po noční, dělá se do tmy…

Na druhé straně této krizové situace se neštítí zneužít některá média a popisují událost dosti bulvárním způsobem, bez jediného dotazu a tudíž znalosti skutečného stavu věcí. To nás sice trochu mrzí, ale nestojí to za reakci, víme totiž, že většina lidí bere tyto zprávy s rezervou a radši se snaží nějak pomoct, než házet klacky pod nohy.