Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Čejkovicích
aneb již druhé setkání skautů, skautek, vlčat a světlušek a jejich vedoucích ze střediska Ratíškovice proběhlo od pátku do neděle 10. – 12. 6. 2011 na táborové základně ve Vřesovicích.
Účast byla nad očekávání dobrá a akce se podle všeho podařila.
Více informací zde bude, až dostanu raport od velitele akce Hracha. Palis
V sobotu 14. 5. 2011 proběhla tradiční brigáda Junáka Ratíškovice – ŽELEZNÁ SOBOTA aneb sběr železného šrotu po celé obci. Letos jezdila dvě vozidla – Avia (Fanda) a traktor (Obroda). Brigádníků bylo dosti, i když někteří měli potíže s dochvilností. Situaci nám trochu komplikovala rozkopaná dědina – dělá se nová silnice na Vítězné (naše svážnica), ale to jsme logisticky zvládli. Hotovo bylo kolem třetí hodiny a nejpřesnější tip měl letos Obroda, který tipoval, že teho bude 14.900 kg – spletl se jen o 50 kg do plusu. Gratulujem k letošní registraci zdarma.
Tento celostátní závod pojmenovaný po zakladateli Junáka se koná každé dva roky a je určen pro skautské družiny – tedy 4 až 8mi členné skupiny ve věkové kategorii 12 až 16 let. Letos konání okresního kola tohoto závodu připadlo na naše středisko, a tohoto nelehkého úkolu jsme se s úspěchem zhostili.
V sobotu 30.4. se u junácké klubovny v Ratíškovicích sjelo 12 soutěžních družin z celého okresu. Mimo 3 místní zde byly 3 družiny z Veselí nad Moravou, 4 ze střediska Kyjov a 2 družiny ze Skoronic. Okamžitě po nástupu a zahájení se družiny rozběhly do všech stran jako když do nich střelí. V lese za klubovnou (v tzv. čtverci G4) na ně čekaly různé úkoly, které procvičily jejich schopnost spolupracovat, cvičily paměť, orientaci, zručnost, sílu a vůbec všechno co se kdy nejen ve skautu naučili. Mimo úkoly, které plnily jako skupina na ně čekaly i úkoly pro jednotlivce, které sloužily k tomu, aby každý ze skupiny mohl ukázat co mu jde a v čem je dobrý.
V kategorii skautky vyhrála družina odd. Sguaw z Ratíškovic a v kategorii skauti zvítězila družina z odd. Ježci z Veselí nad Moravou. Vítězné skupinky postupuji do krajského kola.
letos vyšel přesně na neděli 24. 4. den kdy má svátek náš patron Sv. Jiří, což je pro nás zároveň DEN V KROJÍCH, ale tato tradice se u nás zatím moc nechytá – alespoň mezi členstvem, jak jsme bohužel zjistili. A přesto (a nebo právě proto?) že byla krásná slunná neděle, se na závod sešlo jen pár děcek – s bídou pouhé tři hlídky.
Plnily se klasické disciplíny a protože byl letos “chrůstový rok” došlo aj na chrůsty běhající přes holé pupky. Letošní ročník svatojiřského závodu si někteří účastníci (Palis s rodinkou, Hugo a Bubo) zpestřili návštěvou tradiční akce: KOŠT OHARKŮ, který se konal ve Vackách. Palis
.. a na apríla! Tak teď už je to jasné, néni to sranda – je to fakt!
Bára šlitrová a Jíří Stokláska “Hrach” se berou v pátek 1. 4. 2011 ve 12 hod. na radnici v Hodoníně. Obřad byl pěkný, aj slzičky byly a místo rýže sa házal hrach.
Junák Ratíškovice GRATULUJE! Mládí vpřed – mějte dětí pět!
proběhla na hasičské zbrojnici v Ratíškovicích v sobotu 26. 3. 2011 za účasti velké spousty lidí (určitě to bylo tříciferné číslo – tedy přes sto ks). Svícový guláš byl vynikající a ostatní jídlo taky. Piva a aj ostatního pití bylo hojně, hudba hrála a dary sa snůbencom snáď taky líbili. Takže všecí mohli byt spokojení a taky aj byli – díky Hrachu Tvoja rozlůčka se svobodů byla perfektní a hlavně (a teď pozor především svobodní) NÁSLEDOVÁNÍHODNÁ! Palis
12. junácká akademie – proběhla v neděli 20. 3. 2011 v Ratíškovickém kinosále od 15 hod. za účasti Všech ratiškovických oddílů (Tuláci, Trojka, Squaw a KPS) a oddílu Jižní Kříž z Mutěnic. Sál byl jako obvykle plný a produkce byla svižná, takže za hodinu a půl bylo po akademii jak po žabě. Na vstupném se vybralo taky jako obvykle cca 4 tisíce Kč. Všem přítomným jménem Junáka Ratíškovice pěkně děkuju. Palis
Letošní PIŠKVORKYÁDA připadla na sobotu 19. 2. 2011 a proběhla v rámci tuláckého pochrapu od 14 -18:30 hod. na junácké klubovně v Ratíškovicích. Účast byla hojná – turnaje se zůčastnilo přes 50 lidí. Soutěžilo se ve třech kategoriích 1.) 1. – 4. třída – 19 účastníků, 2.) 5. – 9. třída – 8 účastníků a 3.) kategorie 15+ měla 19 účastníků. Pro 1. místo v každé kategorii byl připraven jako cena hlavolam.
Organizaci měl na starost Hrach, tak-že vše odsýpalo podle plánu. Letos poprvé (a možná že naposled :-)) byla také přizvaná delegace hodonínských skautů, kteří se shodou okolností všichni tři umístnili na prvních třech místech v kategorii 15+, což značně rozladilo Palisa, ktrý se tím pádem octl na 4. místě a nezavršil tak triumf rodiny Hniliců (Maruška a Anička 1. a 2. místo). Celkem bylo sehráno přes 2000 her (včetně zahřívacích kol).
A jak to všechno dopadlo?
Podívejte se do výsledkové listiny – ZDE
SKAUTSKÝ PLES ve stylu COUNTRY – letos již po čtvrté. Sobota 29. 1. 2011
Letošní skautský ples ve stylu COUNTRY konaný na konci ledna v roce 2011 se od ostatních plesů asi nijak zvlášť nelišil, ale pár zaznamenání hodných momentů by tu přece jen bylo.
Pomineme-li tradiční kvalitní výzdobu sálu a bohatou tombolu , která obsahovala 150 cen a první cenu – computer Asus eee PC netbook (od Juráša – www.colosseum.cz), tak minimálně velkou pochvalu si zaslouží jak vynikající taneční soubor ARTUŠ z Hodonína (www.artus.mypage.cz), který vystoupil za večer 3x!, tak skvělá country-blugrasová kapela ŠU-FA z Kyjova (www.su-fa.cz), která hrála usilovně od 20 až do 3 hod. Pochvalu zaslouží samozřejmě i děvčata z oddílu Trojka, které zahájily ples pěkným tanečním vystoupením na píseň od Shakiry.
Další pozoruhodnost na tomto candrbále byla tzv. zvláštní cena v tombole a to velký obraz s názvem „8 papoušků“ (150 x 100 cm) jehož autor je nadějný mladý malíř Petr Přikryl z Hodonína. (www.petrprikryl.osoba.cz) Obraz do tomboly daroval pan Miroslav Ondruš z Hodonína, rám částečně hradil KPS. Kompletní seznam cen v tombole najdete v příloze.
Další zajímavou novinkou na letošním plese bylo vyhlášení nejlepších kostýmů – 1. místo získal přesvědčivě Essmo za kostým indiána, 2. místo manželé Panákovi (zde zajisté sehráli rozhodující roli fešné nohy Radovy manželky Páji poodhalené ve větší míře než malé) a 3. místo získala mexičanka (Čembova žena) s dítětem na hrudi. Všichni byli odměněni „rychlými špunty“.
Největší úspěch ale paradoxně sklidilo nově vzniknuvší uskupení s názvem „ROBKY Z LESA“ se svým ani-ne dvouminutovým vystoupením, jež bylo prezentováno jako půlnoční překvapení. Jednalo se o pokus zatančit kankán v podání mužské části vrcholného managementu Junáka Ratíškovice. Toto kanafaskové taneční těleso, které na tomto plese vystoupilo poprvé (a možná i naposled) chtělo nejen svým názvem, ale i ustrojením zajisté naznačit, že dost bylo vlády jednoho nejmenovaného spolku, který shodou okolností slaví v těchto dnech 10 let. Mimochodem gratulujem.
Za Junák Ratíškovice PĚKNĚ DĚKUJU především všem sponzorům, návštěvníkům plesu a samozřejmě také všem organizátorům a servis teamu za pomoc při realizaci této mimořádně náročné akce.
Tombola se seznam sponzorů – ZDE
Krátký filmeček z plesu – ZDE
Se skautským šátkem na krku v Polsku 20. – 25. 1. 2011
Byli na skautské návštěvě v Polsku, s Harcery z Pilzna strávili 5 dní. Jaké jsou jejich postřehy a zážitky odpovídají Káťa, Bára, Essmo a Hrach – Junáci z Ratíškovického střediska.
1. Co bylo na počátku Střetnutí, jak k tomu došlo?
Ka:Na počátku bylo 10.středoevropské jamboree Concordia, které se konalo v létě 2010 v Maďarsku. Tam jsem poznala Barbaru a Iku, vůdkyně skautů z Pilzna a spolu s Barbarou jsme začali spřádat plány na česko-polskou akci. Barbara sama nabídla, že první akci uspořádají oni a já za to byla upřímně hodně vděčná, protože jsem nikdy nic podobného neorganizovala. Poláci se o všechno úžasně postarali a my teď máme inspiraci, jak na takové akce.
Hr: Káťa přišla, že má boží akci pro naše rádce..
2. Jak jste se dali dohromady jako skupina, měli jste nějaké výběrové řízení?
Ka:Vzhledem k tomu, že náš prvotní plán byl udělat tuhle akci hlavně pro rádce, rovery a rangers (tzn. věková skupina 14-18), nejprve jsem s nabídkou obeslala je. Odezva byla poměrně kladná a tak jsme se s Barbarou vrhly do příprav. Měsíc před akcí jsem měla bližší info, ale zjistila jsem, že najednou nikdo vlastně ani jet nechce. Byla jsem z toho hodně zoufalá, protože Poláci nachystali perfektní program a museli vyřídit plno věci, aby se náš společný camp mohl uskutečnit. A já neměla nikoho, kdo by na něj jel. Tak jsem obeslala i další aktivní skauty a nakonec se nás k mé radosti sešlo 7. Nebylo to sice 10-15 lidí jak bylo původně v plánu, ale sešli se nejlepší z nejlepších 😉
Ba:Originální koncept byl pro skauty od 15 do 18 let. Ti nechtěli jet, tak to bylo nabídnuto nám.
Hr: Což je na jednu stranu dobře, protože nevím, jestli bych původním výběrem prošel.
3. Proč vás nejelo více?
Ka:Asi proto, že tohle je první zahraniční akce, která se na našem středisku vůbec kdy konala. A začátky jsou vždycky těžké. Snad se po to po dobrém startu zlepší.
Hr:Často se rádci (kluci a holky od 15 let) vymlouvali na rodiče, zajímalo by mne jestli to byl ten hlavní důvod, jen škoda že se to již nedozvím.
Ba:Protože ostatní měli něco jiného, neměli peníze, probíhalo uzavírání známek atd. Vždy se něco najde.
4. Dokázali jste si na začátku představit jak to vlastně bude všechno probíhat?
Ba:Ne. Ale ono většinou to, o čem nemá člověk úplně jasnou představu, často dopadne daleko líp než to, co má pečlivě naplánováno.
Ka:Neměla jsem moc představu, hlavně co se komunikace s mladšíma dětma týče. Měla jsem dost strach z nedělní show, na které jsme měli vystupovat spolu s Poláky, nevěděla jsem, co od toho čekat a bála jsem se, že nám pár dní nebude stačit na nacvičení našich příspěvků. Přesnou představu jsem měla jen o naší cestě tam a zpátky a to díky tomu, že jízdenky jsme koupili předem 😀 Naštěstí jsem na místě zjistila, že obavy byly zbytečné 🙂
Es:Vůbec jsem si nemyslel, že to všechno bude probíhat tak hladce, měl sem trošku negativnější představy o průběhu, ale realita mě mile překvapila.
Hr: Tak trochu čekal jsem že bude v klubovně, nakonec jsme byli ubytování v nově postavené škole, protože jejich klubovna nemá ani zdaleka dostačující kapacitu pro tolik lidí (celkem nás bylo kolem 50).
5. Jak jste se domlouvali?
Es: á protože umím akorát česky, německy a možná trochu slovensky sem neměl moc velké předpoklady se s polákama dobře domluvit, ale nakonec se to dalo, slovan se slovanem se vždy nějak dorozumí, v případě skautů to platí dvojnásob.. jen jsem se přesvědčil na vlastní kůži, že v Polsku nejsou Němci moc oblíbení, když jsem v Krakowě v jednom rychlém občerstvení odpověděl německy na otázku, kterou mi prodavač, když zjistil že nejsem „zdejší“, položil v angličtině a on se velice zvláštně pousmál a šel s mým hamburgerem a hranolkama za roh do kuchyně, bojím se jen pomyslet, co mi tam přidal. 😀
Ka: Polsky, česky, anglicky, rukama, nohama. Se staršími to šlo anglicky bez problémů, když jsme něco nechápali, řekli nám to polsky a to už šlo celkem lehce dešifrovat. A s mladšími česko-polsky. Chytré polské děti to vyřešily lehce, když jsme něco nechápali, prostě nám to předvedly. Když za mnou přišla osmiletá Klaudie a sdělila mi, že na kolacju bude chleba, na můj nechápavý výraz zareagovala tím, že mi slovo kolacja (tj. Večeře) vysvětlila jednoduše – pohladila si břicho a řekla mňam mňam 🙂
Ba:Česko-polsko-anglicky. Případně pantomima, divadlo,…
Hr:Ruky nohy vládnou světu. Velice sem si oblíbil větu na Iku (to byla holka která se o nás starala a překládala vše do angličtiny) „No a teď to zkus pomalu a polsky“.
6. Co vás nejvíce překvapilo, ať už mile či nemile?
Ba:Že vystoupení dopadlo tak výborně vzhledem ke katastrofální generální zkoušce.
Es:Nejvíce mě překvapila velká pohostinnost poláků, byli velice milí a přátelští, cítil jsem se jak ministr zahraničí, jak o nás pečovali a vážili si naší návštěvy..nemělo to chybu, pak mě překvapil i bod skautského zákona polských Harcerů číslo 10., (skaut nekouří a nepije alkohol) ten by v ČR asi neprošel.. 🙂 pak se mi moc líbila jejich ukázněnost při nástupech a skautské kroje.
Hr: Ubytování, strava vše pozitivně. Jen děcka mě zklamaly tím, že jsou stejné jako u nás, chtěl jsem si nejaké dovézt na ukázku pro ty naše cagany.
Ka:Překvapení byla jenom milá 🙂 od přivítání po příjezdu až po perfektní nedělní vystoupení a výlet do Krakowa. Všechno bylo perfektně naplánováno, ale přitom jsem nikdy neměla pocit, že by mě někdo do něčeho nutil. Ta atmosféra sama způsobila, že jsme se ochotně zapojovali do všech aktivit. Nechyběly hry, hádanky, procházky, kvízy, noční hry ani sportovní aktivity. Hodně se mi líbila kázeň polských skautů. Skautský zákon dodržují i v běžném životě, ne jenom ve chvílích, kdy mají na sobě kroj. Toho si cením, protože dobře vím, že ne vždycky je to lehké.
Sepsal: Hrach další fotky na FB
