deskovky03-2

Odpoledne s Deskovma 28.12.09

Sobotní odpoledne sa dá trávit všeljak. jednou z možností je zahrát si deskové hry. Na “Staré” základní škole se nás sešlo kolem 30. mezi nama nechyběli ani hravý rodiče.  začtětese do názorů těch co tam byli:

V sobotu jsme se ve tři hodiny odpoledne sešli na staré škole.Moc se mi nechtělo,myslel sem že deskové hry jsou nuda,ale nedal sem na první dojem a šel je vyzkoušet.Sešlo se nás tam poměrně dost,takže bylo dobré,že bylo taky dost her.Hry byli karetní,deskové,skládačky,prostě různorodé.Místnost byla rozdělena na hrací stoly a u každého z nich byli hry,hráči si mohli přisednout ke každému z nich a zapojit se.Hry byli zajímavější než sem očekával a když sem se do nich pustil uplně jsem zapoměl na čas,což asi všichni.U každého stolu byl někdy slyšet smích a někdy nářek,jak hráči hry prožívali 😀 .I na ty nejmenší se dostali jednoduché zábavné hry které je zaujali,pro starších tam byli složitější na pohled,ale za pár chvil se ukázalo že jsou taky snadno pochopitelné.Myslím že to byla dobrá akce,jak strávit zábavně čas s kamarády,pobavit se,zapomenout na starosti a jenom se nechat unášet dějem hry.Takovíto relax by sme si mohli užívat i víckrát do roka,těším se na příště Miša.

 

DSC_0605

Betlémské světlo 09 – Vracov

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Betlémské světlo 2009 Skoronice

P1210341

Betlémské světlo 2009

Ani letos jsme nemohli vynechat celosvětovou akci při které skuti roznášejí plamínek světla přivezený z Betléma. Světlo přivezli brněnští skauti už 12. prosince a my jsme jej odpílili 19. prosince. Na Štědrý den jsme jej pak společně s Tuláky roznesli do necelých dvou set domácností po celých Ratíškovicích. Večer pak proběhla mše za skauty.

 

DSC_0614

Vánoční oddílovka 20.12.2009

Na vánoční oddílovce jsme obdarovali nejen sebe navzájem, ale také zvířátka. Sešli jsme se na kulturním domě, nachystali si dobroty pro zvířátka a vydali jsme se za město. V remízku jsme nazdobili borovičky dobrotami – rohlíky, jablky i mrkví, zrní a jiné dobroty jsme nasypali pod stromky.

Při návratu nás lákala zamrzlá Rašelina, ale led nebyl na některých místec dobře zamrzlý. I přesto zde již mnoho lidí bruslilo. Krátce jsme si zahráli mrazíka, abychom nezmrzli, a vraceli jsme se na kulturní dům, do tepla. Tam jsme si vyzkoušeli jeden pěkný lidový zvyk – pouštění lodiček se svíčkami. Svíčka myslím nikomu nezhasla a lodičky se držely při sobě, takže budeme dlouho živi a spolu.

Nakonec jsme si rozdali vlastnoručně vyrobené dárečky…tedy vlastně nerozdali, ale postupně si vybírali z velké hromady. Dárky byly opravdu povedené, třeba Tadeáš se může pochlubit náušnicemi a Mchal zas truhlíkem s květinami.

A než jsme se rozutekli domů, zahráli jsme si ještě pár her venku.

Zapsala Kiwi (a omlouvám se že tak pozdě, ale od svátků mě časově limitovala škola )

P1210032

Noční pochod s keškama

Když za mnou došel Michal asi 2 týdny před vánoci,abych šels junáky na noční výpravu za keškama,neváhal jsem ani minutu.A tak 18.prosince 2009 jsme se v 18:30 sešli na hlavní autobusové zastávce.Jen jsemse přivítal se skautským vedoucím Hrachem,se kterým jsme se shodli na mépřezdívce Mamlas. Abychom mohli vyrazit,museli jsme ještě na chvíli skočitk Michalovi na internet a upřesnit polohu kešek. Přesně v 19:00 jsmevyrazili-Hrach , Mrákis , Herňajs ,Pája a já-Mamlas.Po chvílí se k nám připojili Bob. Zpočátku ubíhala cesta nezvykle rychle a i přes zasněžený terén se námšlo velice dobře a k první kešce , Žilkovému dubu jsme došli relativněčerství. Po krátké zastávce a objevu první kešky jsem pokračovali přes Litnersměr Bzenec-Přívoz a právě tady jsem začal pociťovat mé nohy,na kterých bylinazuty zcela nové , neprošlápnuté  zimní boty. Když jsme kolem 23:00 došlido Lesnického učiliště Bzenec-Přívoz , kde jsme se na chvíli zastavili , začalijsme pociťovat teploty , které byly hluboko pod bodem mrazu což bylo asi-7°C.Navíc nás tu čekalo zklamání , když jsme zjistili , že zdejší motorest mázavřeno. Ze Bzence-Přívozu jsme se vydali po silnici směrem na Strážnici kedruhé kešce ukryté u majestátného Černého dubu , kde nám Hrach konstatoval , žemáme za sebou přesně polovinu naší cesty. Po přijetí této informace jsem myslel, že to semnou sekne , já,naprosto vyčerpán jsem nemohl uvěřit , že máme zasebou teprve polovinu cesty. Od černého dubu jsme se vraceli zase do Přívozu.Když jsme přecházeli most přes Moravu , začínal jsem již zaostávat,ale můjsmysl pro vytvoření dobrého jména a zachování cti mě hnal stále kupředu.Z Přívozu jsme se vypravili k poslední kešce s názvem VátéPísky. Na této cestě dávali křivolaké , zasněžené , lesní cesty mé slabéfyzické kondici pořádně zabrat. A tak já , Bob a Hrach jsme se trmáceli mýmtempem pod železniční most , zatímco ostatní šli hledat poslední kešku. Popříchodu na místo jsme našli zbytek členů naší výpravy pod mostem. Ale bohuželbez kešky a tak Hrach po krátké motivační řeči poslal Páju a Mrákisa znovu prokešku zatímco my,ostatní jsme se vydali hlemýždím tempem k domovu. Tatoposlední etapa cesty , která vedla už jen po rovné silnici byla snad nekonečnáa já zaostávajíc za ostatními jsem jim jen záviděl jejich snad nevyčerpatelnouenergii. Už ani nevím,jak jsem došel domů, jestli to bylo kvůli motivaci , žena konci té cesty čeká můj dům,nebo jestli to bylo těma Bobovými čokoládovýmikuličkami,ale jak řekl Hrach , udržel jsem se a to je hlavní. Když jsem v 5:00došel domů,okamžitě jsem ulehl do postele a s bolestí celého těla usnul.Tento výlet se mi moc líbil a přinesl mi mnoho nových poznatků a jsem sijist,že to nebyl náš poslední. Už se těším na další junáckou výpravu. Zbyněk Ilčík (Mamlas)

 

Vanocni pochrap 09-11

Vánoční pochrap

Vánoční pochrap začal v pondělí 21.prosince 2009 a skončil v úterý 22.prosince 2009. V pondělí již před začátkem se děti začali scházet naklubovně. Nejdříve se děti museli nechat poučit o tom, že si musí oméct boty a že všechny věci si později budou nosit nahoru, tak, aby se zbytečně nevybalovali. Hned po začátku se vedení i s dětmi odebrali ven a zahráli si velmi bojovou hru Buldock, při které došlo i k několika nepatrným zraněním, většinou to bolelo jen z toho důvodu, že byla zima. Po velmi aktivní hře,ve které se moc Buldockům nedařilo a nakonec i 2 lidi proklouzli, se děti s vedoucími vydali zpět do klubovny, kterou měli nyní vyzdobit. Začali tedy vyrábět a vystříhávat z papíru vločky a řetězy, taktéž malovaly nějaké hezké obrázky. Vše vyrobené tedy skončilo na oknech klubovny, aby alespoň klubovna trošku připomínala Vánoce. Řetěz byl dlouhý asi 4m, vyrobilo se okolo 8 vloček,a byly namalovány 2 obrázky s ježíškem. Nyní, po tomto náročném úkolu se uklidilo vše co se nepotřebovalo a všechen bordel byl vyhozen a děti se vydaly zase ven aby si zahráli Frankovku, jiným známou jako rozkopávačku. Tahle hra byla vcelku zajímavá jen z toho důvodu, že byla tma a bylo zataženo, takže bylo vidět jen na pár metrů. I tak si ji ale děti strašně užili a dokonce nechtěli jít ani zpátky do klubovny po skončení. Jakmile se je podařilo nahnat do klubovny, dostali kuchaři pokyn, aby začali připravovat večeři. Mezitím,však ve velké místnosti probíhal nelítostný boj ve formě, že všichni seděli ustolu, měli ruce pod stolem a foukali do míčku. Kdo prohrál, dostal tečku nebo čárku fixou. Dokonce i vedoucí skončili pomalováni ke konci. Po této hře byly také obeznámeni a odzkoušeni jak se řeší krizové situace a důležitá telefonní čísla a co se má dít a co říct do telefonu. Za dobu hraní dětí ve velké místnosti,kuchaři neúprosně válčili v kuchyni s vařením. Děti se po tomto únavném a vyfoukávacím programu odešly umýt a odebrali se nahoru, kde již hrach měl nějaký program. Mladší skauti, kterých měl hrach po celou dobu nastarosti za dobu her ve velké místnosti sešli dolů a pomáhali s přípravou večeře. Jakmile večeře byla připravená, děti již mohli vstoupit dolů do velké místnosti oblečeni v krojích, a dát si štědrovečerní jídlo ve formě předkrmu, kterým byly piškoty slepené nutelou a hlavního chodu, což byla krupičná kaše. Zdálo se, že všichni s večeří byli spokojeni a nyní všichni obléci se teple a hurá k Vánočnímu stromu. Avšak mladší skauti dostali úkol. Nejenom, že museli dopravit bednu s dárky k Vánočnímu stromu, ale také se museli postarat o vedení (strážce bedny), kteří museli mít zavázané oči, a museli je navigovat až k onému stromu. Cesta to byla vskutku dlouhá. Po příchodu ke stromu se utvořil půlkruh a započala ta chvíle, na kterou se těšili všichni již celý večer a to, rozdávání dárků. Po rozdání dárků byli všichni spokojeni,protože měl každý alespoň jeden. Cestu nazpátek se rozdělili všichni na 2 skupiny a to na mladých a mladších skautů, které si vzal na starosti OK. Mladší šli přímou cestou, oproti mladší skauti s OK, šli někudy jinudy, a to přes Ohňovou zemi. Dalo by se říct, že taková stezka odvahy, ale po dvojicích až trojicích. Po příchodu na klubovnu si všichni hráli se svými dárky a již se připravovali na spánek. Mladí šli nahoru a mladší skauti spali dole s vedením.

 

2009-vanoce - 005

Vánoční přespání 22-23/12/2009

Na družinovce sme sa dozvěděli že nás čeká jako každý rok VÁNOČNÍ POCHRAP, kerý byl naplánovaný na 22. až 23. prosinec. Rádci nám řekli že budem na schůzce dělat dárky pro svoje kamarády z druhé družiny. Šídla vyrobyli chobotnice z vlny a Lvíčata želvy ze skořápek. Na přespání byl sraz v 16:00. Pro začátek sme si zahráli nejaké hry a pak se dali do vyrábjání kytiček z bužírek a drátu….

Následovně sme moseli jít hledat lidské mládě aby v té zimě neumrzlo. Po hodinovém hledání v lesi sme si v klubovně rozdali dárky, a že jich nebylo málo, povečeřali vánoční cukroví a následovaly hry, keré si pro nás nachystali Liška, Sýkorka a Zuzka. Mezitým Svaťa nachystal navrchu promítání fotek z průběhu roku. Dyž sme už viděli aj tú poslední fotku a zalézli do spacáků…pustili sme si film DOBA LEDOVÁ 1. Sice sme sa moc nevyspali, ale dalo sa to přežit. Ráno sme už enom ukludili a šlo sa dom.

Zapsala Sýkorka

 

P1210341

Betlémské světlo a půlnoční mše za skauty (24.12.2009)

Tak jako každoročně i letos se ratíškovičtí skauti zúčastnili této krásné celosvětové tradice a roznášeli ve vánoční čas Betlémské světlo po domácnostech, které k nám dorazilo až z Jeruzaléma. Odhadem udělali radost jen v Ratíškovicích tak ve 200 příbytcích. Také se konala půlnoční mše za skauty kterou sloužil otec Jiří Čekal. Kostel byl narvaný a mužský pěvecký sbor v čele se sbormistrem Robertem Blahou se překonával. Zvláště při čtyřhlasné písni Aleluja. Obě výše jmenované události se velmi vydařili jak patrno z přiložených fotografií. Palis

Bojové rozdělení u paní Bardůnové – u computeru bratr Bern

 

Vanocni_pochrap_2009_45_

Vánoční pochrap MISS SQUAW 2009

Ke klubovně sme přišly celý zmrzlí okolo 5 hodiny. Sněžilo, všichni byly ověšení věcma a Jana ztratila po cestě vánoční cukroví a tak byla hotová…. Elka pak o půl hodiny později dojela se stromkem na káře =D… Holky došly celé natěšené pač se měla určovat Miss. Holky se přemístily s rádkyněmi nahoru a hrály hry, zatímco vedoucí připravovaly večeři a program. Pak sme si vyrobily roztomilé vánoční motivy do květináčů…=o* A potom….jsme šly jest k večeři byla tradice- RYBÍ PRSTY A BRAMBORY a jako prémie tatarka….. Některé holky měly závody kdo sní nejvíc prstů….. HB řekla:,, Berte si prstů kolik zjíte, ale až vám bude blbě tak za mňů nechoďte!˝ Po večeři sme si rozdaly dárečky a chvíli si je užívaly. A pak se holky šly připravit, oblékly se do svých večerních rób např. nás zaujala Sára se svou Japonskou róbou, Kika velmi hezké moderní plesové šaty a porotkyně měly své extravagantní modely: Elka retro oblečení, Klárka zimní hábit a já vánoční stromeček, ostatní porotkyně měly také velmi atraktivní modely. VIP host byla Šurka! A šla se určovat miss, soutěžilo se ve 3 disciplínách- promenáda+představení, volná disciplína a něco ze života.. některé soutěžící se trochu styděly ale zvládly to všechny! No máme to ale šikovné holky. Miss internet vyhrála Sára, miss sympatie Kika, druhá vícemiss Bobina, první vicemiss Lenka a miss roku 2009 se stala Jana. Pomalu sme se odebraly navrch a ukládly se ke spánku. Káťa vzala notebook, abychom se dívaly na film, ale selhala technika a tak nám Bobina vykládala pohádky. Ráno některé Squawky šly do kostela, pak sme uklidily klubovnu, starším světluškám se rozdávaly nové stezky, daly si pokřik a šťastně se vrátily ke svým domovům…

Autorka:
Terka (přečetla a poradila Elka)