Posts tagged: 2025

V pátek ráno 5.12.2026 jsme se jako prozatím tříčlenná skupinka vedení sešli na hlavní autobusové zastávce v Ratíškovicích odkud začla naše výprava do Prahy na skautskou akci Miquik. Akce MIQUIK neboli Mikulášský víkend je velká skautská akce v Praze pro starší skauty a roveři z celé republiky. Vybíráme si z různých workshopů, her po městě a večerního programu. Hlavní části miquiku jsou přednášky které jsme si každý vybraly podle toho co nás zajímalo. A večer se také koná společenský večer. Teď když víte co je to Miquik tak se můžem vrátit k naši cestě. Z autobusové zastávky v Ratíškovicích jsme se vydali autobusem do Hodonína a odtud vlakem do břeclavi kde jsme nastoupili na vlak až do Prahy. Ve vlaku nás uchvátila aplikace regiojetu přes kterou šel objednat dortík nebo čaj zdarma. Celá cesta se nesla v duchu odpočinku protože bylo brzo ráno. Ke konci cesty jsme začli plánovat kam vlastně v Praze půjdeme než se dostavíme na naše ubytování. Měli jsme před sebou skoro celý volný den tak jsme ho museli nějak využít. Po příjezdu do Prahy nás uvítal mírný déšť ale ten nás nezastavil a pražskými ulicemi jsme se vydaly přes čtvrť Prahy Vítkov směrem ke kopci na kterém stojí památník Jana Žižky a bitvy na vítkově. Většinu cesty jsme šli do kopce výhled který nás čekal na hoře stál za to. Sice bylo mračno a poprchalo ale viděli jsme odtud celou prahu. Když už jsme byly nahoře tak jsme si neodpustili ani návštěvu Národního památníku který je otevřen všem a zdarma. Uvnitř nás uvítal milý pán který nám začal povídat jak dělal na pražském hradě v katerdrále sv. Víta odkud ho přemístili jsem na památník. Byl milý ale pořád nám vykládal všechno možne až to začlo být trochu otravné. Přišly ale další návštěvníci tak se zase šel věnovat jim a my jsme si mohli projít památnik. Památnik byl obrovkslý a překrásný a byly jsme v něm skoro sami. Po prohlídece jsme se vydali dolů z kopce kde jsme si dali oběd a vydali jsme se tramvají do centra Prahy. Po vystoupení z tramvaje nás překvapili množsti lidí ale náhle jsme zjistili že to je tím že v Praze se zrovna konají vánoční trhy. Takže jsme se prodrali davy turistů až na Staroměstské námestí kde jsme se dlouho nezdrželi. Jen jsme si ho rychle prohlédli a pokračovali jsme dál pařížskou ulicí ve které byly jen samé luxusní obchody. Obchody jsme si jen prohlédli z venku a pokračovali jsme dále ulicí do bývalé židovské čtvrti Josefov. Čtvrť jsme si také prošli a pokračovali jsme dálé k hlavnú silnici která vede podél vlatavi a kolem starého města. Prošli jsme kolem Rudolfina kde se konají vyznámné koncerty a kolem filozofické fakulty směrem k národní knihovně Klementinum. Tam jsme se pouze podívali po zahradních prostorech a nakoukli za dveře kde byla knihovna. Neměli jsme tolik času aby jsme šli na prohlídku dovnitř tak jsme se vydali směren ke Karlovu mostu. U kterého jsme opět narazili na obrovské houfy lidí kteršmi jsme museli projít aby jsme se dostali na druhou stranu mostu. Nakonec na mostě bylo měně lidí než se zdálo takže jsme most přešli bez problému. Na druhé straně jsme si prošli Kampu a odtud jsme se vydali metrem metrem na Václavské naměstí odkud jsme přešli na hlavní nádraží. Na nádraží jsme si vyzvedli naše batohy které jsme si při přijezdu uschovali v ůložných boxech. Stavili jsme se v obchodě kde jsme si nakoupili vodu a Víťa si na večeři koupi celé kuře. Z hlavního nádraží jsme se vlakem vydali do obce Srbsko nedaleko Karlštejna. Kde jsme měli domluvenou skautskou klubovnu. Cesta na klubovnu byla poměrně bahnitá ale nebylo by to nic co by oddíl tuláci nezvládl. Když jsme přišli na klubovnu tak jsme rázem zjistili že jsme asi tak deset metrů od hlavní trati do Berouna. To znamenalo že skoro každou půl hodinu kolem nás plnou rychlostí projel vlak. Skautská klubovna na které jsme spali tak nám ani jako skautská nepřipadala. Skautská lilie tam byla možna jednou ale místo ní všude byly přednměty spojeně se socialistickým režimem. Správce byl asi vášnivý sběratel. Prtože jsme zatím nebyli všichni tak se víťa vydal na nádraží na které přijel Bali protože kvůli chybné komunikaci nevěděl že už jsem do Prahy vyjely ráno. Po večeri jsme šli všichni spát protože zítra nás čeká hlavní den výpravy.

2. den
Druhý den jsme se probudili do studeného rána. Jako první věc jsme si dali snídaňy a hned jsme se vydali na nádraží aby jsme stihli vlak do Prahy.
Sice jsem museli ke konci trochu běžet ale vlak jsme stihli. Dorazili jsme na hlavnú Nádraží kde jsme se stavili v obchodě a poračovyli jsme metrem směre k mísťe konání akce. Miquik se pořádal na Fakultě ČVUT. Metrem jsme dorazili na stanici metra Dejvickou odkud jsme se vydali k fakultě. U vchodu nám naskenovali naše lístky a uschovali jsme si bundy do šaten. Budova ČVUT bylo opravdu obrovská měla nejměne sedm páteř a všechna patra propojovalo obrovksé točité schodiště. Tolik skautů jsme asi ješte na jednom místě neviděli. Byly tam skauti že všech koutů české republiky. Jako první zahajovací přednáška byla od YouTubera Kovyho které dokázal krásně spojit humor a zajímovou přednášku do jednoho. Přednáška měla těléma jak se naučit říkat Ne. Líbilo se nám aktvní zapojování publika a shodli jsme se že nás přednáska bavila nejvíce. Po skončení přednásky jsme si od něj nechaly podepsat naši plechovku trenčan kterou nám Bali přivezl když přijel. Potom následovali menší přednášky které si každy vybral jiné podle toho co ho zajímalo. Například co by měl umět skaut do budoucna, skauting v letech 1945 až 1950, závislosti a jak jim předejít a mnoho dalších. Někdy v půlce dne byla hodinová přestávka mezi přednášky takže jsme si zašli na jídlo. Všude v areálu ČVUT byly skauti. Po jídle jsme se vrátili do budovy kde se Miquik odehrával a vyslechli jsme si ještě jednu přednášku kterou měl každý o něčem jiném a potom jsme všichni zamířili. Na závěrečnou přednášku která se věnoval povolebnímu zamyšlení. Na přednášce také proběhlo ukončení celé akce. Po skončení jsme vyšli ven a vydali jsme se směrem k zastávce metra Dejvická odkud jsme jeli na zastávku Hradčanská. Odtud naše kroky vedli směrem k nočnímu pražskému hradu. Prošli jsme několika nočními ulicemi a dostali jsme se k pražskému hradu že zadní strany. Prošli jsme pár branami a kolem několika vojáků a dostali jsme se na most ze kterého šla vidět nádherně osvícená katedrála sv.Víta. zeptali jsme se kolemjdoucích jestli by nás nemohli vyfotit. Souhlasili a vyfotili nás, fotku jsme potom umístili na náš tulácký Instagram stejně jako další fotky z výpravy. Po fotce jsme se vydali směrem do hlavní části pražského hradu kde jsme se ocitly přímo před katedrálou. Protože Maťa a Bali měli koupené lístky i na společenský večer tak se museli převléct do společenských obleků. Obleky měli uschované v kufru který celou dobu tahali sebou. Zašli tedy na záchody hned vedle katedrály kde se převlékli do obleků. Než jsme se vydali směrem k místu kde se odehrával společenský ples tak jsme si ještě prošli noční pražský hrad. Podívaly jsme se i do zlaté uličky a na katedrálu že všech stran. Po projití hradu jsme se vydali ven bránou kde jsme uviděli nádherný noční výhled na prahu. Chvíli jsme se dívaly a potom jsme se vydali dolů na zastávku metra odkud jsme jeli na zastávku vyšehrad. Po vystoupení z metra jsme si zašli do asijského bistra. Po večeři jsme přišli k místu konaní akce kde se naše cesty prozatím rozdělili protože já (Ondra) a Víťa jsme neměli koupené lístky na společenský večer. Takže jsem se rozloučili a s víťou jsme se vydali směrem k vyšehradu který byl nedaleko. Prošli jsme pár ulička a ocitli jsme se u brány Vyšehradu. Pokračovali jsme dál kolem rotundy sv. Martina odkud jsme vyšli po schodech kde jsem rozprostřel výhled na část Prahy Nusle. Viděli jsme Obrovsky Nuselský most který je zajímavý tím že vnitřkem mostu projíždí metro a nahoře vede pražsky okruh. Poté jsme pokračovali k Vyšehradské bazilice sv. Petra a Pavla. U baziliky byl také hřbitov kde jsou pochované slavné české osobnosti jako třeba Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel českého skautingu. Zjistili jsme že hřbitov je uzavřen tak jsme si ještě obešli vyšehrad a vrátili jsme se zpět na zastávku metra odkud jsme jeli zpět na hlavní nádraží. Z hlavního nádraží jsme jeli zpět do Srbska kde jsme jako první věc zatopily v kamnech protože byla opravdu zima. A už jsme čekali než přijede Maťa s Balim zpět. Přijeli za nedlouho a řekli nám jaké to bylo na společenském večeru. Protože jsme byly všichni opravdu unavení tak jsme všichni šli spát.

3. den
Ráno jsme vstali do chladného rána. Po snídani jsme začali uklízet klubovnu protože správce psal že za nepořádek bude účtovat peníze a to jsme nechtěli riskovat. Po důkladném úklidu jsme si zvolili věci, uzamkli klubovnu a vydali jsme se na cestu k nádraží. Nastoupili jsme do vlaku a přijeli opět na hlavní nádraží kde jsme nastoupili na vlak kterým jsme jeli až do břeclavi. Když jsme nastoupili tak jsme si aspoň hodinu nesedli dokud nám pan průvodčí neotevřel kupé pro vozíčkáře. Kdyby samozřejmě někdo na vozíku přijel tak by jsme mu kupé celé uvolnily. Po dlouhé cestě jsme vystoupily v Břeclavi kde jsme nastoupili na vlak do hodonína. Museli jsme ješte sehnat odvoz, nakonec pro nás přijel Bali ho bratr Viktor. Celou výpravu jsme si všichni užili a hlavně na miquiku jsme načerpali hodně nových znalostí o všem možném.