Zvadlo - finální verze

Dušičkový závod 2026

📣 Rok se s rokem sešel a máme tu další ročník Dušičkového závodu v Ratíškovicích! ⚜️

I letos se můžete těšit na spoustu stanovišť, záludných úkolů a pořádnou dávku dobrodružství. Čekají vás úkoly, které prověří nejen vaše skautské dovednosti, ale i týmovou spolupráci a odhodlání 💪

🏆 Kdo si letos odveze putovní cenu?
Který oddíl předvede nejlepší výkon?

Přijeďte to k nám zjistit! 😉 Třeba právě váš oddíl bude letos tím vítězným! 🏅

📋 Nezávazný přihlašovací formulář najdete zde:
👉 https://forms.gle/edDZGAPKUeHtzA4X6

📜 Pravidla závodu najdete zde:
👉 https://docs.google.com/document/d/1YZWIawr8un7INtA0BQdHuAJM2XjALvLb/edit?usp=sharing&ouid=111509639465065660886&rtpof=true&sd=true

Těšíme se na vás v Ratíškovicích! ⚜️🧡

 

VSV Český ráj

Velká společná výprava do Českého ráje T+S

25.9.2026 jsme se v 14:30 sešli na hlavní zastávce v Ratíškovicích a tam začala naše výprava. Přejeli jsme autobusem do Hodonína a tam jsme přešli na vlakové nádraží. Z Hodonína jsme se pak přemístili vlakem do Olomouce a z tama přes Kolín až do Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi na nás čekala moc pěkná klubovna a spousta dobrodružství. Další den jsme zavítali do Škoda muzea vedle které se nachází socha Laurina a Klementa – zakladatelů mladoboleslavské automobilky. V muzeu nám Vítek slíbil, že nám koupí 3 auta, která jsme si vybraly. Potom jsme přešli na autobusovou zastávku, ze které jsme se svezli do Branžeže a do Českého ráje, kde začal náš první výšlap. Navštívili jsme zříceninu hradu Valečov která byla moc pěkná, zříceninu skalního hradu Klamorna, Valečovské skalní světničky, ve kterých jsme lozili jak mravenci v mraveništi a pár vyhlídek ze kterých byl moc pěkný výhled. V podvečer jsme se vrátili zpátky na klubovnu a nabírali síly. Další den jsme se sbalili a uklidili klubovnu, a vyrazili do autokempu Sedmihorky, kde jsme si postavili stany, ve kterých jsme následující noc spali. Navštívili jsme skalní město Hruboskalsko, skalní průchod Myší díra a spoustu vyhlídek, ze kterých byly moc pěkné výhledy a přiblížili jsme se kolem skalních reliéfů u Kopicova statku až blízko k hradu Valdštejn. Tam jsme si dali limonádu, abychom dobili baterky, zavtipkovali a mohli se vrátit do kempu, kde jsme si udělali na večeři krupicovou kaši, díky které si třeba půlka lidí spálila ešus. Pak jsme si ještě večer rozdělali oheň. V pondělí ráno jsme vstali a sbalili jsme stany a se všemi našimi věcmi jsme se vydali na státní hrad Trosky. Odkud jsme z věží Panna a Baba viděli široko daleko – celý Český ráj, Krkonoše, Ještěd, Mladou Boleslav, Bezděz i Říp. Z Trosek jsme sešli na vlakové nádraží v Ktové a pomocí dalších 3 vlaků jsme se bezpečně dopravili zpět domů. Myslím si že se výprava líbila i vedoucím i dětem a i přes to že to byla náročnější výprava tak jsme si ji všichni moc užili.

Za junácké oddíly Tuláci a Squaw zapsala Kateřina Šťastná “Kačka”

naboroveodpoledne

Skautské náborové odpoledne

Dne 12. září proběhlo v okolí naší klubovny tradiční skautské náborové odpoledne a zahajovací táborák, do kterého se náš oddíl Tuláci opět aktivně zapojil. Pro děti byl připraven pestrý program se stanovišti, které jim přiblížily, co všechno skauting nabízí – od logických a praktických úkolů a dovedností až po poznávání světa okolo nás či střelbu ze vzduchovky. Nechybělo ani oblíbené lanové centrum s vysokými i nízkými lanovými překážkami. Přímo u klubovny si děti i rodiče mohli prohlédnout postavený táborový podsadový stan a dozvědět se něco o fungování ratíškovských oddílů. V klubovně se prozměnu nácházela galerie našich tuláckých a squawkovských oddílových kronik i táborových triček. Závěr akce se pak nesl v pohodovém duchu u společného táboráku s opékáním špekáčků.

Za 1. Junácký oddíl Tuláci zapsal: Jan Novák “Gonzi”

VSV 2026 Český ráj (Obal alba)(1)

Velká společná výprava do Českého ráje – Tuláci a Squaw

Skautský rok se už pozvolna rozjíždí a to znamená i čas na ohlášení nejbližší výpravy, která naše oddíly Tuláci a Squaw čeká letos již na konci září! 🗓🍂🍁 A nebude to výprava jen tak ledajaká… bude na 4 dny a povede až do dalekého Mladoboleslavska a Českého ráje! 🛘🌳🏛 Výprava je určená pro všechny vlčata a skauty z oddílu Tuláci a družiny Koťátek a Myšek z oddílu Squaw. Těšit se můžete na historické automobily, středověké hrady, skalní města i přespávání ve stanech! 🚗🏰🪨🌲⛺️
Pozor: Počet míst je z kapacitních důvodů omezený, proto bude závazné přihlašování probíhat 11.9. formou SMS dle instrukcí ve zvadle. ☎️
(Doplňující info k přihlašování bude předáno také pomocí Levitia na e-mail) ✔️
Na všechny z vás se těší
Junácké oddíly Tuláci a Squaw ⚜️🧭🥾

Tabor_T&S_2026_11_39

Tábor Tuláci & Squaw 2026 – Cestování časem

Hezký den,

na tomto odkazu najdete fotogalerii ze skautského tábora oddílů Tuláci a Squaw 2026. Fotografie z jednotlivých dnů se budeme snažit průběžně doplňovat.

Den 1. – Neděle 19.7.2026

Všichni jsme se sešli na našem každoročním tábořišti v Nové Vsi u Ivančic. Někteří dorazili autem, někteří dodávkou a někteří dokonce pěšky. Letošní společný tábor Tuláci a Squaw 2026 jsme zahájili tradičním seznámením s tábořištěm a večerním táborákem s kytarou.

Den 2. – Pondělí 20.7.2026

Pondělní ráno jsme započali přestřelkou s vodními pistolkami při akční hře, po níž následovala první etapová hra, při které se děti rozdělily do jednotlivých týmů. Po obědě nás čekal začátek našeho celotáborového turnaje v ringu následovaný výrobou vlastních rozcestníků. Večer si užili mladší i starší účastníci po svém – mladší si s vedoucími zahráli sadu zábavných her a starší strávili pohodlný večer v čajovně.

Den 3. – Úterý 21.7.2026

Úterní dopoledne nám zpestřila návštěva bazénu v Nové Vsi. A odpoledne jsme se v celotáborové hře vypravili na naši první cestu časem. A to konkrétně do pravěku, kde jsme poznali pralidi i dinosaury. Po náročné etapě jsme si oddychli při zajímavých blocích o skautingu ve světě a rukodělné japonské technice hapazome. Večer jsme si zahráli na soud a řešili jsme vážná i méně vážná táborová témata.

Den 4. – Středa 22.7.2026

Středa započnula opět zápasy našeho turnaje v ringu, který byl vystřídán další cestou časem – tentokrát do starověkého Egypta. Kde jsme pomohli faraonovi v jeho pyramidě a obdarováni artefaktem jsme se vrátili v čase zpět do tábora. Odpolední čas jsme naplnili zeměpisnými kvízy a naučnými hrami i prací na chodu tábora. Později jsme se rozdělili na oddíly, abychom si užili jednotlivé oddílové bloky. Holky z oddílu Squaw měly rukodělky na téma táborové hlášky a kluci z oddílu Tuláci podnikli křížovou výpravu, a pak si zašermovali s vedoucími. Večerní hodiny jsme si již odpočinuli u filmu.

Den 5. – Čtvrtek 23.7.2026

Čtvrteční program byl poněkud zvláštní, protože si tentokrát vedoucí a děti prohodili role. Děti si pro vedoucí připravily celou řadu nejrůznějších stánků, obchodů či podniků. Po tomto zábavném dopoledním programu jsme se dozvěděli něco zajímavého o jízdních řádech a zdravovědě na výukových blocích a odpoledne na nás čekala v etapové hře starověká antická olympiáda. Večer se děti opět rozřadily na starší a mladší. Mladší účastníky čekalo večerní zpívání s kytarou a starší si ověřili vzájemnou spolupráci při hře Malomocní.

Den 6. – Pátek 24.7.2026

Ráno jsme se naučili něco nového z anatomie lidského těla a vypomohli jsme s chodem táborové kuchyně. Odpoledne jsme se časem vydali do středověku do dob Karla IV., kterému jsme pomohli najít na hedvábné stezce lék proti moru. Odpolední program pak zakončila hra o hledání skrytých relikvií. Večer jsme se opět rozdělili na mladší a starší. Starší si podruhé užili čajový dýchánek v táborové čajovně a mladší podali pomocnou ruku poslíčkovi z České pošty.

Den 7. – Sobota 25.7.2026

Sobotní dopoledne proběhlo ve znamení velkého úklidu. Pralo se oblečení a větraly se spacáky s matracemi. Zpestřením dne nám byla ceremoniální korunovace “tuláckého krále”. Po obědě za námi přijeli hasiči z Nové Vsi, kteří nám zaplnili táborové náměstíčko pěnou. Ta posloužila na skluzavku i jiné všemožné hrátky. Později odpoledne následovala naše další cesta do minulosti v rámci celotáborové hry, při níž se děti seznámily s renesančními umělci a učenci. Večer byl den završen táborákem, zpíváním písní a také slavnostním skládáním skautských slibů.

Den 8. – Neděle 26.7.2026

Ráno jsme zahájili pokračováním turnaje v ringu a výpomocí v táborové kuchyni a po dopolední svačině jsme se přenesli v čase do dob divokého západu. Starší i mladší po vlastní ose vyšetřovali výbuch na železnici a odcizení indiánské dýmky míru. Po vydatném obědě, se děti rozdělily na dvě velké skupiny – kluci a starší holky se balili na třídenní výpravu (trojdenku) a mladší holky si zahrály komunikační hru s dalekohledy a vysílačkami. Večer byl neplněn deskovkami a odpočinkem před brzkým odjezdem na trojdenku.

Den 9. – Pondělí 27.7.2026 (v táboře)

V pondělí se mladší holky probudily do poloprázdného tábora, protože zbytek dětí odjel již brzy ráno na trojdenku. Dopoledne si holky zašermovaly a zabojovaly o vlajky a těsně před polednem je čekala i zkušenost s vařením guláše na ohni k obědu. Odpoledne byl uspořádaný karneval kombinovaný s módní přehlídkou. Večer proběhla první část detektivní hry plné šifer a hovorových záznamů.

Den 9. – Pondělí 27.7.2026 (na trojdence)

Ranní vstávání se klukům a starším holkám trochu posunulo, aby se stihli autobusová a vlaková spojení do cílové destinace naší cesty. Přes komplikace s výlukami jsme se nakonec v poledne úspěšně dostali do našeho cíle – do vesničky Srbsko v Českém krasu. Po příjezdu a zabydlení jsme se rozešli do dvou skupin – jedna vyrazila vstříc rozhledně v Berouně a lomům, vyhlídkám a hradu okolo Tetína. Druhá početnější skupina vyrazila pěšky kolem Kodských kaskád a mnoha lomů a jeskyněk až ke Koněpruským jeskyním. Večer jsme si uvařili večeři na vařičích a popovídali jsme si u táboráku.

Den 10. – Úterý 28.7.2026 (v táboře)

Úterním programem na celý den se stal jednodenní výlet pro mladší do Moravského Krumlova, kde si holky zahrály diskgolf a osvěžily se v místním koupališti.

Den 10. – Úterý 28.7.2026 (na trojdence)

Druhý den letošní trojdenky proběhl po stopách společné výpravy našich oddílů z jara z roku 2007, a tak jsme po celý den chodili ve šlépějích našich oddílových předchůdců a snažili jsme se napodobit fotografie, které tehdy byly tehdy pořízeny. Navštívili jsme hrad Karlštejn i lomy Mexiko a Velká Amerika. Po příchodu do vesnice Mořina jsme se opět rozdělili na dvě části – jedni se vypravili na cestu 4 kilometry zpátky ke Karlštejnu na vlak a druzí méně unavení se autobusem svezli do Bubovic. Odkud nás vedla zhruba 10 kilometrů dlouhá stezka přes Solvayovy lomy a Svatého Jana pod Skalou až na naši klubovnu v Srbsku.

Den 10. – Středa 29.7.2026 (v táboře)

Středeční dopoledne jsme strávili na bazéně. Odpoledne jsme pokračovali v pondělním detektivním programu, uklízeli jsme a zkrášlovali jsme naše tábořiště. Odměnou za odvedenou práci nám byl odpočinek v řece i večerní promítání filmu.

Den 10. – Středa 29.7.2026 (na trojdence)

Poslední den naší výpravy jsme ráno už jen uklidili naši pronajatou klubovnu a vyrazili jsme do Prahy, kde jsme se trochu prošli po centru a navštívili jsme Národní muzeum, kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací z oblastí historie i přírody. Odpoledne jsme vyjeli vstříc našemu tábořišti, kam jsme bez větších obtíží dorazili tak akorát na večeři.

Den 11. – Čtvrtek 30.7.2026

Čtvrtek byl zahájen akčními stanovišti, po nichž následovalo finále letošních turnajů v ringu. Odpolední hodiny nám zpestřila další cesta časem vedoucí tentokrát do roku 1907. Děti pomáhaly Robertu Badenu-Powellovi postavit první skautský tábor a vyzkoušely si samy sestavit podsadový stan. Zbytek času byl doplněn o koupání v řece i každoroční táborové kasino. Večer se starší a mladší rozdělili do čajovny a na dodívání filmu z předchozího dne.

Den 12. – Pátek 31.7.2026

Pátek začal hned ze začátku akčně poslední etapovou hrou, která nás časem přenesla tentokrát do budoucnosti. Za celé naše snažení během našich cest časem jsme pak byli odpoledne naším průvodcem Lordem Fusaklí odměněni cenami. Po dokončení etapovky jsme trávili horký letní den koupáním v řece, balónkovou bitvou a přípravou táboráku. Ten nás čekal po večeři a symbolicky tak zakončil naše letošní táborové dobrodružství.

Den 13. – Sobota 1.8.2026

Poslední den našeho letošního tábora probíhal jako vždy finální úklid tábořiště a balení na cestu domů. Všichni jsme si tábor moc užili a těšíme se již do Nové Vsi zase za rok na viděnou.

 

Zapsali Víťa, Jirka a Viki za junácké oddíly Tuláci a Squaw

cesta-na-tabor

Cesta na tábor (Rajhrad-Hlína-Nová Ves)

Sešli jsme se ráno v 6:15 na vlakovém nádraží v Hodoníně a vyjeli jsme vlakem do Šakvic. Cestou jsme se podívali na instrukce k celostátní roverské výzvě “Pěšky na tábor”, která se letos koná na počest 150 let od narození Antonína Benjamína Svojsíka. Cestou jsme mohli plnit dobrovolné úkoly jako rozhovor s kolemjdoucími lidmi, jít část trasy bosky nebo pozorovat přírodu kolem. V Šakvicích jsme kvůli zpoždění nestihli navazující spoj, tak jsme museli počkat v čekárně, kde si někteří dali kávu z automatu nebo svoje jídlo z domu. Cestou vlakem do Rajhradu jsme zjistili, že na Google mapách je v Ratíškovicích synagoga nebo, že Hliník je tam zobrazen jako národní park. Pak jsme dojeli do Rajhradu, kde začínala naše 36 kilometrů dlouhá cesta do tábora. Ještě jsme se stavili v Tescu a pak jsme vyrazili směrem k dálnici. Po nějaké době jsme zjistili, že jdeme špatně, protože Víťa chtěl jít celou cestu bez mapy, tak jsme se museli kousek vrátit, až jsme narazili na dálniční podchod, kterým jsme se dostali na cestu vedoucí podél dálnice. Po nějaké době jsme se od dálnice odklonili do lesa a šli jsme po cestě podél špinavé říčky Bobravy, na které nás často míjeli cyklisti. Pak jsme prošli Želešicemi a kolem kamenolomu až pod Kozí horku, kde jsme si kousek od občerstvení U Makové panenky dali první větší přestávku. Potom jsme šli chvíli dál po modré, než jsme odbočili do nejprudšího kopce naší výpravy a došli jsme na střelnici nad Ořechovem, kde jsme si odpočinuli a dali oběd. Pak jsme sešli do Ořechova, kde jsme před kulturním domem uviděli v kontejneru vyhozený koberec, který by se nám mohl hodit do tee-pee na táboře, ale nikdo z nás neměl síly na to ho vzít dalších 25 km s sebou, a tak Víťa aspoň napsal ostatním tulákům, kdyby náhodou projížděli kolem, tak ať ho můžou vzít. Dále jsme pokračovali po silnici do Silůvek, kde jsme si dali u kostela další přestávku a Ondra si u nedaleké studny studenou vodou v konvích zchladil svoji vodu na pití. Ze Silůvek jsme vystoupali po modré stezce do Hlíny, kde nám páni ze stavby knihovny dopustili pitnou vodu z hadice a my jsme se vydali do Ivančic. Cestou jsme potkali samoobslužný bar, u kterého byla i dobytčí farma, na které nás především zaujala selátka novozélandského prasete kune kune a taky kocourek Shelby. V baru jsme si přes QR kód koupili nějaké pití a šli jsme dál na rozhlednu, kde jsme si odpočinuli při pozorování řeky Jihlavy a silnice, po které jezdíme každoročně do tábora. V Ivančicích jsme narazili na altánek, ve kterém bylo opuštěné přední kolo od kola, které jsme vzali s sebou na tábořiště na výrobu vodního mlýnku. Z Ivančic jsme se vydali po nekonečné cestě do Nové Vsi. Tam jsme v hostinci U Slavíků potkali vedení Trojky, kterým právě končil tábor. Sedli jsme si ke stolu uvnitř a všichni až na Ivičiče, který si dal smažák, jsme si dali sýrovou trojkombinaci. V polovině Nové Vsi jsme se já s Víťou rozhodli, že splníme ještě jednu výzvu z “Pěšky na tábor”, a to chůzi bosky. V Nové Vsi to šlo po hladkém asfaltu dobře, ale dál v lese byla silnice posypaná štěrkem, po kterém nebyla chůze vůbec příjemná. Prošli jsme kolem tábora směrem k Mravenčí louce. Za táborem se ke mně a Víťovi přidal i Matěj. Potom jsme si u druhého brodu dali poslední přestávku, při které jsme se v příjemně chladivé řece Oslavě okoupali. Víťa i Matěj odsud pokračovali v botách, ale já jsem došel až do konce bosky. Rozhodli jsme se přespat kousek od cesty. Ivičič si postavil z jeho hůlek a plachty tarp a Ondra taky. Po vyčerpávajícím dni jsme zalezli do spacáků a šli jsme spát. Jenže v noci po druhé hodině nás vzbudil Matěj, že se žene bouřka. Naštěstí si Ivičič postavil velký přístřešek, do kterého jsme se mohli po rozšíření Víťovou celtou schovat. Ondra byl ve svém přístřešku sám a jen jsme si k němu schovali nějaké věci, které se nevešly k Ivičičovi. Sotva jsme se schovali, spustila se masivní bouřka, během které spadla jedna tyčka držící přístřešek, a tak ji musel Matěj v dešti znovu ukotvit. Bouřka naštěstí za půl hodiny přešla, ale zbytek noci jsme již strávili schovaní. Během noci po nás lozili otravní mravenci a zjistili jsme, proč se Mravenčí louka jmenuje mravenčí. Ráno jsme dorazili na tábor a ukončili jsme tak naši pouť.

Za 1. Junácký oddíl Tuláci zapsal: Vojtěch Sasinek “Vojta”