Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Čejkovicích
Ani letos jsme nemohli vynechat jarní akci, při které vyčistíme část lesa. Jako vždy jsme prošli usek od nové pekárny k býkárně, k panence Marii a odtud lesem zpátky k nové pekárně. Letos jsme posbírali něco přes tři pytle odpadků, ale nychyběli ani hry při sbírání odpadků, soutěž v počtu posbíraných krabiček od cigaret a další.
“Prosíme občany, aby šrotové železo nachystali před své domy na ulici. V sobotu od 8:00 hodin budeme projíždět všechny ulice a šrot sbírat.” stálo na plakátech – a tak sa taky stalo!
Na svážení jsme měli k dispozici dvě vozidla – Aviu (řídil Fanda, pak Svaťa – Zámečníctví Stokláska) a traktor s vlečků (řídil “Apy” ObÚ Ratíškovice) a několik desítek ochotných rukou. Asi kolem poledne nám začalo docházet, že vozidel je málo, protože železa v dědině jako by neubývalo, ale spíš naopak. Začínalo nám být čím dál tím víc jasné, že to bude “do tmy”. A taky že jo!
Začalo sa v 8 ráno a končilo kolem půl deváté večer. Na brigádě se vystřídalo okolo 30ti brigádníků a někteří to tahli nonstop! Železa bylo letos mimořádně moc, v každé ulici 3 až 15 “hromádek” (někdy hromad) nebo bylo “zacůvaj k nám do dvora” a už jsme jeli na výklopník za bazén. No zkrátka jsme si zase jednou pořádně mákli – Navozili jsme přes dvacet vrchovatých fůr a na výklopníku vznikla hromada šrotu o rozměrech cca 15 x 15 x 3 metry! Letos bylo opět mimořádně mnoho kol (bicyklů)- určitě přes 100 ks, dále hodně barelů cca 30 ks a van cca 20 ks a tak jako každý rok některé krámy pouze změnily svého majitele. Opět se vynořilo nespočet kutilů a sběratelů a ten shání staré kolo, ten pluh, ten šicí stroj, ten brány, ten hup-cuk, ten nic, ale co gdyby sa neco hodilo, ha?
Většinu z těchto žadatelů uspokojíme, stejně to dřív nebo pozdějc skončí u nás – v železné sobotě, tož co! Škoda jen, že výkupní cena železa je (prej kvůli krizi) zrovna tak prokletě nízká. Ale nešť-neco utržíme a ratiškovské dvorečky, hůry a sklepy si zase trochu odlehčili a vydechli.
Na závěr tohoto textu bych ještě rád uvedl výsledky malé ankety, která proběhla těsně po brigádě na Sportě na Vlachovce u 12-ti stupňové orosené Plzně, která krásně spláchla prach a rez, který se nám po celý den nepříjemně usazoval v hrdle. Jednalo se o odhad – kolik teho bude tun? Vítěz (pouze přesný tip) má příští rok registraci do Junáka Ratíškovice zdarma.
Zde jsou ty “kvalifikované” odhady v tunách:
Zapsal: Palis
Sobota 21. 3. 2009
Čas: od 9:00 do 12:00
Počet účastníků: 5 dospělých + 5 dětí
Výsledek:
Nahrabáno 9 měchů listí a trávy,
Sesbíráno: 2 kýble úlomků cihel, polystyrénu a kousků malty, přes 100 ks vajglů!
Zrekonstruované ohniště
Je konec ledna a klubovna se změnila k nepoznání – už to není spáleniště bez střechy, ale staveniště s novými krovy. Tesařům se podařila pěkná práce a to i přes velký mráz, který celý první lednový týden jejich činnost doprovázel. Klubovna má prostě novou konstrukci střechy, parozábranu a laty. Ke konci měsíce také přibyly nové střešní okna a některé klempířské prvky – oplechování komínu, střešních oken a instalace rýn a svodů. Bohužel se ještě nepodařilo střechu dokončit (z důvodu dlouhých dodacích lhůt plechové střešní krytiny) a uklidit hromady materiálu okolo klubovny – to zase kvůli mrazu. Zato se podařilo na klubovnu dopravit konstrukční materiál na stavbu nového stropu ve velké místnosti – zaříznuté a natřené ocelové íčka a fůra trapézových plechů. Důležité je, že do interiéru klubovny již neprší či nepadá sníh.
V sobotu 17. 1. 2009 proběhla také další větší brigáda, při které jsme měli za úkol demontovat prohořelý strop ve velké místnosti, a odstranit úplně zničenou dlážku tamtéž. Také bylo potřeba ještě oklepat hromadu cihel, vynosit spoustu sutě, doškrábat začouzenou omítku na chodbě a ve velké místnosti a spálit další ohořelé kusy dřeva, které se hromadily při demontáži stropu. Této brigády se zúčasnilo opět přes 20 dobrovolníků a tentokrát přijelo i dost přespolních členů – např. z Vracova, Hodonína či Prušánek. Nejdřív musel proběhnout úklid a přenášení materiálu a nářadí, které se nacházelo na místě našeho budoucího demoličního řádění. Pak následovalo vyškubání desek z horní části stropu a zároveň třídění – ohořelé oheň – dobré odhřebíkovat a uskladnit. Pak nastoupila technika – (motorová pila) a začaly se opatrně řezat a vynášet trámy. Tato část akce byla nejnáročnější, protože velmi těžké trámy se musely opatrně demontovat za pomocí několika mužů a to ve více než dvou a půl-metrové výšce. Zbytky trámů se pak museli pracně vysunovat ze stávajícího zdiva aniž by se zdivo poškodilo. Další pekelná dřina byla s gumolitem přilepeným či přimrzlým k dřevotřískovým deskám, které byly nasáklé vodou a následně zmrzlé – tudíž velmi těžké, skoro jak betonové desky. Nicméně kolem 13. hodiny jsme měli všechny vytyčené úkoly splněny a vypravovali jsme se domů do tepla na oběd.
Ohledně sbírky a shánění financí se daly věci také slušně do pohybu. Za prvé se nám podařilo dodat pojišťovně celkem rychle všechny potřebné lejstra (seznam shořených věcí včetně dokladů o jejich pořízení, cenové návrhy – rozpočty na práce a materiál na uvedení klubovny do původního stavu od několika firem – tesaři, zedníci, elektrikáři, topenáři …, a další odborné posudky na některé požárem poškozené a již nepoužitelné věci). Prostě spousta papírování, kopírování, přepisování, hledání v archivech (ještě že neshořely), psaní a odesílání dopisů a e-malů a mnoho dalších nudných a otravných činností. Ale mravenčí práce začala nést plody a pojišťovna nám koncem měsíce již vyplatila zálohu na probíhající práce to ve výši 700 000 Kč. Což je dobře, protože se již blížila splatnost faktur za proběhnuvší práce. Rovněž se ozvali s příslibem pomoci z Jihomoravského Kraje a Krajské rady Junáka, kde jsme mimo jiné také žádali o mimořádnou dotaci. Ve sbírce máme ke konci ledna cca 127 000 Kč, to znamená, že od konce roku se téměř zdvojnásobila. Další finační injekce by měla přijít z výnosu skautského plesu, takže všichni vzhůru na ples a kupovat tombolu – první cena je computer minibook Toshiba.Všem dárcům, ale i brigádníkům a ostatním lidem, kteří se jakkoliv podílejí na rekonstrukci naší klubovny či podpoře Junáka Ratíškovice moc a moc děkujeme.
V únoru by se měla dodělat střecha – položit plechová střešní krytina, vybudovat nový strop ve velké místnosti a začít dozdívat zbourané části zdiva. Vše ale záleží na počasí, které je letos jak na sviňu dosti drsné, kde jsou ty mírné teplé zimy?
Palis
Je po novém roku a události se patřičně pohnuly kupředu. Především se nám podařilo naplno rozjet sbírku a to na několika frontách – (kasička na obci, infokanál, plakáty s číslem sbírkového účtu, Betlémské světlo, e-maily, web, osobní kontakty …). K dnešnímu datu máme zatím vybráno celkem 74 739,- Kč. Moc nás těší podpora všech možných lidí, rodin, firem, spolků atd. Peníze přicházejí nejen z Ratíškovic, ale ze všech koutů republiky, ba i světa. Sbírka se úspěšně rozběhla a bude pokračovat až do jara. Všem dárcům velmi děkujeme.
Na samotné klubovně zatím proběhly další dvě velké sobotní celodenní brigády cca po 20-ti lidech a několik menších akcí ve všední dny (dle potřeby a možností zúčastněných). Udělalo se ovšem obrovské kvantum práce – zde je stručný výpis za všechny doposud proběhnuvší brigády:
Za každou z těchto větiček je mnoho hodin práce, či spíše dřiny za dosti náročných podmínek, potu a spolykaného prachu a také tisíce dalších drobných i větších úkonů, které nemám šanci všechny v tomto stručném textu zachytit. Kdo někdy boural třeba jenom chlévek či šopku – ví o čem mluvím a to je jen slabý odvar bouračky po požáru.
Bohužel jednání s pojišťovnou neprobíhá v tak svižném tempu jako naše bouračsko-budovatelské úsilí, tam se přes svátky vše na 16 dní zastavilo. Proběhla zatím pouze jedna návštěva technika od likvidátora, který sepsal vše, co bylo zničeno požárem nebo vodou a několik dalších lejster máme ještě dodat a čekat na vyjádření likvidátora.
Také proběhla mimořádná středisková rada, kde jsme si mimo jiné ujasnili jak nadále s rekonstrukcí klubovny pokračovat a do jakého finálního stavu ji budeme chtít dostat. Hlavní body z této části porady jsou následující:
Také jsme se na radě dohodli, že skautský život musí běžet dál, takže schůzky až do obnovy klubovny dle možností na hasičárně, škole či v domácnostech a skautský ples taky nebudeme rušit, ale naopak musíme prodat co nejvíce tomboly. I když příprava plesu souběžně s rekonstrukcí klubovny a bez obvyklého zázemí nebude nic jednoduchého. Nicméně co si budeme nalhávat – je to výdělečná akce a pro nás je teď každá kačka dobrá.
V tomto prvním pracovním týdnu v novém roce by se měla začít budovat střecha. V úterý bude přivezeno dřevo a nastupuje tesařská firma. Bohužel začíná zrovna padat sníh a hlásí velké mrazy, což práci na budování krovů zrovna neulehčí – držíme tesařům všechny palce – držte taky. Ať se jim práce daří.
Palis
Na nedělní narychlo svolané poradě (po první brigádě) jsme konstatovali několik věcí. Mimo to, že stojíme před obrovským dlouhodobým problémem, jehož řešení nás bude stát mnoho času, peněz a nervů, se přihodilo také několik “šťastných” náhod, díky nimž se z této nešťastné události nestala tragédie. Máme tím na mysli, že nedošlo k žádnému vážnému zranění nebo dokonce ztrátám na životech. S tím souvisí i včasné zjištění požáru a rychlý příjezd hasičů, čímž došlo k uhašení požáru, než stihl zapálit okolní les. Také je dobře, že máme objekt a vybavení klubovny řádně pojištěné, kolik ale dostaneme od pojišťovny a nakolik to pokryje náklady na rekonstrukci – to je ve hvězdách (čekáme na příjezd tzv. likvidátora). Ale dosti spekulací, musíme řešit co dál.
Horší termín na řešení takovéto krizové situace by si člověk nevymyslel. Je týden před vánočními svátky, mrazy můžou uhodit kdykoliv (což by vážně poškodilo promáčené ale požárem nezasažené zdivo) a navíc má každý práce nad hlavu. Do toho problémy administrativní (na všechno je potřeba milion papírů), komunikační (potřebné informace se šíří pomaleji než fámy) a v neposlední řadě i kompetenční (kdo má co zařizovat a rozhodovat). Přestože se jedná se o obrovský soubor drobných i velkých problémů, všechno se sune kupředu. Nejdřív ze všeho je potřeba udělat několik nezbytně nutných věcí v rychlém sledu za sebou – první z nich je znovu zastřešit klubovnu, což obnáší – rychle sehnat tesařskou firmu zatím na konzultaci stavu (pak na práci), sehnat dřevo a pilu která nařeže trámy, formanky, před tím musí celou stavbu projít statik, projektant musí objekt změřit a narýsovat plány podle kterých statik spočítá rozměry a nosnosti trámů. Za normálních okolností celý výše popsaný postup může trvat až měsíce – teď jde ale o dny a hodiny. Všichni zainteresovaní, či oslovení se zatím chovají perfektně a snaží se nám co nejrychleji pomoct, vyhovět, dát služby a materiál sponzorsky, či alespoň se slevou. Mezitím musí probíhat vyklízení objektu což se průběžně daří díky nezměrné obětavosti některých našich příznivců a to i ve všední dny – berou se dovolené, vlastní nářadí, jde se po noční, dělá se do tmy…
Na druhé straně této krizové situace se neštítí zneužít některá média a popisují událost dosti bulvárním způsobem, bez jediného dotazu a tudíž znalosti skutečného stavu věcí. To nás sice trochu mrzí, ale nestojí to za reakci, víme totiž, že většina lidí bere tyto zprávy s rezervou a radši se snaží nějak pomoct, než házet klacky pod nohy.
