V sobotu jsme se sešli o tři čtvrtě na sedm na hlavní zastávce. Vybraly se peníze na autobus a jelo se do Skoronic. Byli jsme čtyři včetně vedoucího z důvodu nemocí. Přišel Hrach, Pavlík, Bean a Miša. Ve Skoronicích mají skauti klubovnu na hasičské zbrojnici a tam se spalo. Když jsme dorazili, udivila mě malá místnost, všichni říkali, že je to jako v čajovně. Byly tam elektrická kamna, ale i přesto tam bylo zprvu chladno. Hrach donesl karetní hry jako Kachny, Bang atd. a hráli jsme je přibližně 2hodiny. Potom Pavel uvařil čaj do šálků, které přinesl, a všichni se pustili do jídla.Naráz bouchly dveře a přišel Zdeňa, vedoucí skoronických skautů. Přinesl nám igelitku malých výborných klobásků a krabicu plnou zákusků. Pro nás to byl „boží dar“, za to moc děkujeme. No a protože vevnitř byly rozdílné zákusky a někdy o ně byl „spor“ tak se o ně hrálo v kartách. Bean jako největší laik vyhrál pokr a sedmu jako první. Za chvíli byly naše žaludky plné až k prasknutí. Hrach vytáhl notebook a chystalo se spaní. Pak Hrach pustil film, byli to malé animované seriály, ale na jejich krátkost jsme se moc nasmáli. Byli jsme vzhůru tak do půlnoci, možná trochu dýl. Před spaním se natočily všechny budíky na 6 hodin a o tři čtvrtě na sedm nám jel autobus. Ráno se nám nechtělo stávat, ale museli sme. Nakonec nám autobus jel před nosem, ale chytli jsme ho. Autobusem se jelo ze Skoronic do Milotic, kde měly být schovány čtyři kešky. První jsme našli, ta byla v zámecké zahradě. Druhá se dá ulovit jenom v zimě, protože je na ostrůvku obklopená vodou. Po tenkém ledě jsme to zkoušeli, ale křupal, tak tu nemáme. Třetí keška měla být velmi obtížná a byla k ní složitá nápověda, na tu jsme se nakonec „vykašlali“, protože nám GPS ukazovala do dvora jednoho domu. A ta poslední byla na Čertoprdech, při cestě tam jsme na pile potkali Maru a pak se šlo podél pily dozadu až na ten kopeček. Jenže nám v cestě stál járek zarostlý rákosím. Obcházet se nám ho nechtělo, tak sme se všichni dohodli na skoku. Jako první šel Bean. To byla panečku podívaná, skákal narovnaný vodorovně břichem k zemi. Jenže se málo odrazil a skončil nohama v té zimě ve vodě, ze které se pak odrazil na břeh. Na břehu zjistil, že nemá botu. Ta mu zůstala v járku pod vodou zakrytá blackem :-D. Beanův pád a jeho bota jsou na fotce, tak se podívejte. Tak ji vylovil a začali skákat ostatní, Miša, Pavlík a pak Hrach, který se taky ostříkl blatem. A pak jsme my tři hledali Beana, seděl na lavičce a měl nohu nahoře. Vyléval si blacko z boty a smál se sám sobě. Hrach a Pavlík měli náhradní ponožky, tak si na sebe všechny navlékl, dal si tam sáček a obvázal obvazem. Hotovo, měl novou botu. Našli jsme kešku za pomoci jednoho pána se psem, který ji našel náhodou a věděl o ní. A to byla poslední keška v Miloticích a pak se šlo do Ratěk. Musím říct, že jsem se dlouho nenasmál jak u této výpravy. Bylo to velmi dobré a všichni bychom si to rádi zopakovali.
Zapsal Miša
