Ve čtvrtek, po slavné zabijačce zakončené požárem ratíškovské klubovny, jsme uspořádali schůzku s hlavním cílem spořádat tlačenku. Sešlo se nás na naše poměry velmi mnoho: Millda, Villda, Mucha, Staňa, Joe, Kiwi a Věrka. Ovšem tlačenka – to nebyl cíl jediný – zabývali jsme se také betlémským světlem (co se bude k tomu dávat, kdo kdy s kým a kde to vyrobí, kdy a kdo to roznese), big action (rozdali jsme si spoustu rozličných funkcí, od vůce akce po aktivního účastníka) a obrokem (po donucovacích praktikách téměř všichni kývli na to, že pojedou…). No a mezitím jsme povídali o všem možném, rozebírali aktuální skautské dění a tak. A jak tlačenky, chlebíčků s česnekovou pomazánkou a dobrého vína ubývalo, problémy se pořešily a nastal čas odebrat se do svých domovů. Tož jsme tak učinili.

V sobotu 22.11. jsme vyrazili na koncertík, na který jsme se pořádně těšili, protože tam měla zpívat mimo jiné Kajča – Špunt. Na nádraží jsme dorazili ve složení: Joe, Mucha, Villda, Kiwi a ve vlaku na nás čekal Staňa. Jančovka nebyla od nádraží příliš daleko, ale přesto jsme stihli pořádně promrznout, takže jsme si téměř všichni dali k pití něco teplého… V průběhu si k nám přisedli ještě Blesk s Janou a Lenkou. A ještě další známí a známí známých. V konečném stadiu kolem stolu pro 5 sedělo asi 10 lidí.

První vystoupení měl jakýsi kluk, recitoval básně, který byly vcelku zajímavý (a intimní). Dál se střídali účinkující, naštěstí (pro naše ouška) se s přibývajícím časem (v případě některých i zvyšující se hladina alkoholu v krvi) zlepšovala kvalita, takže když se okolo desáté objevila na pódiu Caroline Cork, bylo to naprosto úžasný. Tu pak vystřídali kluci z jejich kapely, no a pak se úroveň začala zase mírně snižovat, za což někdy nemohli ani tak interpreti, jako zvukař.
No a protože se čas nachýlil k půlnoci, a my chtěli dorazit domů ještě posledním vlakem, museli jsme zamířit k nádraží. Venku bylo parádně nasněženo a namrzlo, takže jsme se pořádně poklouzali (jako za mladých let), cesta nám rychle utíkala, no a když jsme nedaleko nádraží slyšeli houkání vlaku, utíkali jsme. Vláček jsme krásně stihli a tak jsme měli to potěšení posedět si ve společnosti podnapilých padesátníků.

Kiwi