IMG_0481

Velká jarní výprava oddílu Tuláci

Naše tajuplná jarní výprava začala v pátek na hlavní zastávce u prodejny potravin Hruška. Z Ratíškovic jsme přejeli do Hodonína, odkud jsme se přesunuli na vlakové nádraží. Tam jsme asi 40 minut čekali na vlak do Břeclavi. V Břeclavi jsme měli na přestup jen 15 minut, takže jsme rovnou nasedli na vlak do Mikulova.

Cesta nám ubíhala rychle, protože nám Šíma vyprávěl různé zajímavosti ze světa Pána prstenů. Tak moc jsme se do nich ponořili, že jsme si ani nevšimli, jak čas letí. K tomu nás Krtek průběžně zásoboval svým domácím sušeným masem, což celou cestu ještě zpříjemnilo.

Po příjezdu do Mikulova jsme vyrazili hledat klubovnu, která byla asi 20 minut chůze od nádraží. Když jsme dorazili, chvíli jsme čekali na paní, která nám měla předat klíče a provést nás klubovnou. Jakmile jsme si ubytování prošli, vybalili jsme si věci a pustili se do karetní hry Bang!. Hráli jsme všichni kromě Krtka, protože hra je maximálně pro sedm hráčů. Po napínavé partii následovala večerní hygiena a pak jsme unavení ulehli ke spánku.

 

Sobota – výprava na Děvičky

V sobotu ráno nás čekal ne zrovna příjemný budíček – zapnutý vysavač, který by probudil i hluchého. Po tomto „skvělém startu“ dne jsme si ale dali královskou snídani, která nám hned zvedla náladu. Následovala hygiena a příprava na výpravu. Jakmile byli všichni připraveni, vyrazili jsme na autobusovou zastávku, odkud nás autobus zavezl do Klentnice.

Z Klentnice jsme se vydali na Sirotčí hrádek, který je jen pár minut cesty. Po příchodu jsme ho důkladně prozkoumali a Víťa nám pověděl něco o jeho historii a původní podobě. Po krátké přestávce převzal vedení Šíma a vyrazili jsme směrem k Dívčímu hradu. Cestou jsme procházeli nádhernou krajinou s krásnými výhledy a měli jsme dostatek času na přestávky, což mně osobně vyhovovalo.

Po nějaké době jsme dorazili ke skále Martinka, kde jsme si na chvíli odpočinuli. Pak jsme pokračovali dál a po cestě se zastavili na několika úchvatných vyhlídkách, které opravdu stály za to. Když jsme dorazili na zříceninu hradu Děvičky, zjistili jsme, že je tam hodně lidí, a tak jsme se nejdříve podívali na věž, která se zrovna rekonstruovala. Po krátkém čekání jsme se vydali do hlavní části hradu, kde jsme si užili skvělý výhled a dali si oběd.

Po obědě jsme sestoupili do Dolních Věstonic, kde jsme asi 40 minut čekali na autobus zpět do Mikulova. Po návratu na klubovnu nám vedoucí dali asi dvě a půl hodiny volného času – já jsem ho využil ke spánku po náročné túře.

 

Večerní hra a výstup na Svatý kopeček

Po odpoledním klidu jsme se rozdělili do dvou týmů a Víťa si pro nás připravil zábavnou, ale zároveň vzdělávací hru. Každý tým dostal mapu se zakreslenými místy, na kterých jsme nacházeli obálky s úkoly. Odpovědi byly ve formě písmen A, B, C nebo D, ale ukrývaly se v šifře Polský kříž.

Tímto způsobem jsme postupně prozkoumali Mikulov a nakonec vystoupali až na Svatý kopeček, kde jsme šifru vyluštili. Po náročném výstupu a luštění jsme se vrátili na klubovnu, kde nás čekala večeře – klasika: párky s fazolemi.

Po večeři jsme se všichni sešli a hráli karetní hry jako Bang!, Sabotér a Citadela. Po napínavé partii Sabotéra jsme se vydali na večerní hygienu a pak rovnou do spacáků.

 

Neděle – návrat domů

V neděli ráno nás už nebudil vysavač, ale i tak bylo vstávání těžké. Po snídani a hygieně jsme se sbalili a pustili se do úklidu klubovny, který zabral jen chvilku. Poté jsme šli na hřiště a čekali na paní, která si měla přijít pro klíče.

Po odevzdání klubovny jsme se vydali na vlak a vrátili se stejnou cestou, kterou jsme přijeli. Cesta ubíhala rychle a než jsme se nadáli, byli jsme zpět v Břeclavi, kde jsme přestoupili na vlak do Hodonína. Na hodonínském nádraží jsme se rozloučili a rodiče si nás odvezli domů.

Zapsal: Pavel Kordula

Skupinovka Mikulov

Mikulov 2012 – podzimní výprava KPS

Výprava KPS do Mikulova a okolí – pátek 28. 9. 2012 (sv. Václav)

Není žádným tajemstvím, že Mikulov a jeho okolí je dokonalá turistická lahůdka. Proto do této lokality také nasměrovali své kroky členové KPS (Klub přátel skautingu) při svém pravidelném podzimním svátečním výjezdu.

Navštívené místa:

  • Sv. kopeček
  • lom Turold
  • geopark a Jeskyně na Turoldu
  • Kozí hrádek
  • hrobka Dietrichsteinů
  • a samozřejmně Mikulovský zámek.

Bylo nás kolem třiceti, počasí bylo krásné, a pokud někdy nevíte kam na výlet, tak volbou Mikulova a okolí rozhodně nic nezkazíte.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

VJV Squaw Mikulov

Letos jsme se vydaly na VJV do Mikulova a to po stopách Kukyho. Tuto výpravu si celou přichystaly naše skautky Jana, Kuli, Bobina, Sára, Petra a Jitka a zvládly to na 1* i když jich kvůli nemoci nakonec jelo jen pár:-)

Sešly jsme se v pátek 15. 4. na autobusové zastávce v Ratíškovicích a celkem nás jelo 15:-)Když přijel autobus, násačkovaly jsme se do něj a vyrazily vstříc dobrodružství. Přesedly jsme v Hodoníně, kde jsme přibraly Plešu a jely vlakem do Břeclavi, kde jsme čekaly na další vlak a daly si svačinku. Během cesty jsme si musely zapamatovat, co nejvíce stanic kterými jsme projížděly. Po příjezdu do Mikulova jsme se vydaly na klubovnu, která byla pod zámkem, takže jsme musely vyjít velký kopec:-) Ubytovaly jsme se a Kamka s Janků a Elků šly nakoupit jídlo, my mezi tím hrály městečko Palermo (což byla suverénně neojblíbenější hra celého víkendu). Když přišly holky z nákupu, povečeřely jsme. Po večeři si pro nás Elis nachystala ekoprogram, poznávaly jsme kytičky a zvířátka a vyplňovaly jsme je do speciálních papírů. Během programu se nám začínaly zavírat očka, a proto jsme se umyly, šuply do spacáku a probudily se až ráno.

Ráno nás vedoucí probudily už v 6 hodin, abychom stihly autobus do Lednice. Nasnídaly jsme se a vyšly na autobusové nádraží. V autobuse jsme hrály kartičky a slovní fotbal. Také se rozebíralo, že v klubovně straší, v noci vedoucí viděly zvláštní blikání, které si nedovedly nijak vysvětlit. Když jsme konečně vysedly v Lednici, šly jsme se podívat do zámeckého bludiště, které jsme nenašly a čekaly na Kuli se Sárou, které měly přijet až v sobotu. Když jsme vyzvedly holky tak jsme se šly projít do zámeckého parku a hrály po cestě hry, přišly jsme k Minaretu, na který jsme vylezly a viděly jsme skoro až do Ratíškovic. Kdo spočítal nejpřesněji schody, získal kamínek od Kukyho. Poobědvaly jsme, chleba se salámem a paštikou a vydaly se po červené do Valtic. Po cestě jsme viděly Lednické rybníky, Appolo, 3 grácie…. Po únavném 11 km pochodu jsme konečně přišly do Valtic a zde si za odměnu daly kofolu, počkaly na vlak a odfrčely zpět na klubovnu do Mikulova. Na večeři jsme si udělaly párky, a jelikož jsme byly moc unavené, tak jsme se umyly, namazaly své spálené obličeje a šly spinkat.

V neděli ráno jsme se sbalily, posnídaly a šly na Sv. kopeček, na klubovně zůstala jen Kamka, Elis a Kuli aby mohly uklidit a uvařit oběd. Dneska v noci zase strašilo, slyšely jsme hlasy a práskání dveří a žádná nevíme, co to bylo. Na Sv. kopečku jsme se vyfotily, zahrály hry a vydaly se zpět do klubovny kde už jsme měly uvařené špagety, poobědvaly jsme, dobalily se, předaly klubovnu slečně, od které jsme se dozvěděly že tu skutečně asi straší a šly na nádraží kde jsme nastoupily na vlak a jely do Břeclavy, tam jsme si daly zaslouženého nanuka, nasedly na další vlak a v Hodoníně na autobus který nás zavezl domů.

(Zapsala Kamča)

Fotky z naší super výpravy najdete zde:

https://picasaweb.google.com/motlova.katerina/VelkaJarniVypravaSquawMiku…

 

Leden 2006 - Mikulov 052

Mikulov 20. – 21. 1. 2007 – Šídla

I přesto, že to byla naše první vícedenní výprava a řádila vichřice, tak jsme se sešli na autobusové zastávce v překvapivém počtu 9 dětí (pouze Šídla): Kuky, Ešli, Rychlonožka, Markétka, Michalka, Eliška, Skřítek, Peťka a Terka-baterka. A taky samozřejmě Šikulka a Svaťa. Všichni byli vzorně nabalení, tak nic nebránilo tomu, aby jsme opravdu odjeli :o). V Hodoníně jsme se ještě setkali se skautkami z Mutěnic.
V Mikulově jsme se ubytovali v krásném bytečku a zahráli si seznamovací hry (aby se seznámili Mutěnice s Ratíškovicemi). Poté jsme si zabalili svačinku, pití, pláštěnku a náhradní ponožku a vyrazili na výlet.
Dostali jsme za úkol zachránit bezhlavého jezdce a proto jsme museli dokázat, že jsme hodni toho být rytíři. Po cestě jsme museli skládat různé zkoušky bystrosti, vytrvalosti a chytrosti. Například jít kousek cesty poslepu, posbírat dračí slzy, apod. Po namáhavé a těžké cestě jsme se konečně dostali na Sirotčí hrádek, kde jsme seskládali rozbitou starodávnou nádobu a byli pasování na rytíře.
Na cestu zpátky jsme si nasadili reflexní vesty a trochu si štreku zkrátili. Ušli jsme dlouhých 11 km.
Večer už jsme byli schopní akorát zahrát si hry na bytě jako je například lidské “Člověče nezlob se”. Zvládli jsme i dvě večeře (každý měl totiž ještě něco z domu a navíc jsme dostali párky s chlebem).
Druhý den ráno jsme se původně vybavili, že půjdeme na další výlet, ale bohužel začalo pršet. Tak jsme se vrátili a nazdobili si šátky foukacíma fixema. Všechno jsme po sobě pěkně uklidili a vyrazili zase na cestu domů.