25.9.2026 jsme se v 14:30 sešli na hlavní zastávce v Ratíškovicích a tam začala naše výprava. Přejeli jsme autobusem do Hodonína a tam jsme přešli na vlakové nádraží. Z Hodonína jsme se pak přemístili vlakem do Olomouce a z tama přes Kolín až do Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi na nás čekala moc pěkná klubovna a spousta dobrodružství. Další den jsme zavítali do Škoda muzea vedle které se nachází socha Laurina a Klementa – zakladatelů mladoboleslavské automobilky. V muzeu nám Vítek slíbil, že nám koupí 3 auta, která jsme si vybraly. Potom jsme přešli na autobusovou zastávku, ze které jsme se svezli do Branžeže a do Českého ráje, kde začal náš první výšlap. Navštívili jsme zříceninu hradu Valečov která byla moc pěkná, zříceninu skalního hradu Klamorna, Valečovské skalní světničky, ve kterých jsme lozili jak mravenci v mraveništi a pár vyhlídek ze kterých byl moc pěkný výhled. V podvečer jsme se vrátili zpátky na klubovnu a nabírali síly. Další den jsme se sbalili a uklidili klubovnu, a vyrazili do autokempu Sedmihorky, kde jsme si postavili stany, ve kterých jsme následující noc spali. Navštívili jsme skalní město Hruboskalsko, skalní průchod Myší díra a spoustu vyhlídek, ze kterých byly moc pěkné výhledy a přiblížili jsme se kolem skalních reliéfů u Kopicova statku až blízko k hradu Valdštejn. Tam jsme si dali limonádu, abychom dobili baterky, zavtipkovali a mohli se vrátit do kempu, kde jsme si udělali na večeři krupicovou kaši, díky které si třeba půlka lidí spálila ešus. Pak jsme si ještě večer rozdělali oheň. V pondělí ráno jsme vstali a sbalili jsme stany a se všemi našimi věcmi jsme se vydali na státní hrad Trosky. Odkud jsme z věží Panna a Baba viděli široko daleko – celý Český ráj, Krkonoše, Ještěd, Mladou Boleslav, Bezděz i Říp. Z Trosek jsme sešli na vlakové nádraží v Ktové a pomocí dalších 3 vlaků jsme se bezpečně dopravili zpět domů. Myslím si že se výprava líbila i vedoucím i dětem a i přes to že to byla náročnější výprava tak jsme si ji všichni moc užili.
Za junácké oddíly Tuláci a Squaw zapsala Kateřina Šťastná “Kačka”
