Nejspíš mrazivé počasi a předpovídaná chumelenice byla příčinou toho že se nás sešlo jen šest, ale na cestu jsme vyrazili. Busem směrem do Kyjova. V Kyjově jsme si zkrátili čekání procházkou na náměsti a pak už sypeme na bus do Strážovic. Vystoupili jsme do zataženého zimního dne, ale během chvilky nám bylo teplo. Než jsme vystoupali na Babí lom, tak jsme byli někteří i zapocení :o) Na stražovjáku jsme zahráli hru posvačili a vydali se na další cestu. Ta už byla jenom z kopce, tak pěkně utíkala. Zvládli jsme ještě několik her a užili jsme si listnatých lesů, které v raťkách nemáme. Těsně před tím než jsme sestoupili do Sobůlek začal poletovat sníh, takže počasí nám vyšlo akorát. V Kyjově jsme vyplnili čekání hrama na cyklostezce a pak už busem domů.
. Hned po pokřiku jsme zjistili, že musíme jít po stopařských značkách k Milencom a tam najít klíč od klubovny. Jinak se do klubovny nedostaneme. To jsme v pohodě zvládli. Potom co jsme se dostali do klubovny jsme zjistili, že pokud chceme získat další klíč od pevnosti Boyard, tak musíme všichni postupně k “Pánovi temnot” a správně mu odpovědět na otázku. Musela to zvládnout většina. To se nám nakonec podařilo, takže klíč máme a na další akci se nám snad podaří získat další…
. U klubovny jsme si řekli co a jak na kolech (samozřejmě jedním uchem tam a druhým ven 
) a vyrazili lesem směr ZOO Hodonín. Po hodince cesty, nějaké hře a nějakém rozbitém koleni jsme zamykali kola. V ZOO na nás čekala úkolovka. Měli jsme běhěm asi svou hodin zjistit odpovědi na skoro padesát záludných otázek – no většinu jsme dali, ale byla to fuška. Pak následovala svačinka a vyblbnutí na skákacím hradu. No a pak už hurá do pískových dun směrem ke klubovně. Po cestě jsme zvládli zas nějakou tu hru odřené koleno a navíc vyhodnotit celoroční bodování. U klubovny už jsme dali jen pokřik a rozjeli se domů .
