Tuláci pojedou 9. 12. na výpravu do Brna do zábavního parku Bruno. Výprava je určena pro všechny členy oddílu. Přihlašování probíhá v Levitiu do 7. 12., stačí potvrdit účast dítěte pomocí přišlého emailu do schránky rodičů.
Z pohledu Tuláků:
Vše to začalo ve čtvrtek 16.11. odpoledne, kdy jsme se sešli na hlavní autobusové zastávce v Ratíškovicích. Odtud jsme putovali autobusem a auty do Hodonína na vlakové nádraží. Už tady mezi námi byla dobrá a vtipná atmosféra. Poté jsme naskočili na vlak a náš směr bylo Brno, tam jsme potkali známého influencera/streamera Novbyho. Od této chvíle už nám bylo jasné, že tato výprava jde do síně slávy. Dále nás čekala další dlouhá cesta vlakem, tentokrát do Havlíčkového Brodu. Tu jsme v klidu přečkali a pokračovali vlakem přímo do Chotěboře, kde se nacházela skautská klubovna pro náš pobyt. Ten večer už jsme jen znavení odpočívali na klubovně a mysleli na to, co nás bude čekat další den.
Sobotní ráno jsme započli v plném nasazení ranní rozcvičkou a po ní nás čekaly Kotlovy výtečné chleby s vaječnou pomazánkou a Tuláckým speciálem. Když jsme byli připraveni, vydali jsme se na výšlap do Lipnice nad Sázavou, kam jsme se museli dostat za pomocí autobusu a vlaku. Začali jsme cestou v lese, ve kterém se nacházelo spoustu zatopených žulových lomů a ve skálách byly vytesané části obličeje (Ústa pravdy, Zlatý voči a Bretschneidrovo ucho), a také jsme viděli památník Jaroslava Haška, autora Dobrého vojáka Švejka. Poté nás čekala cesta zpět na klubovnu a po cestě jsme mysleli jen na jedno “jídlo”, a to nám také na klubovně navařil samotný master chef Kotell, spoiler: bylo to výtečné. A abych nezapomněl, celý páteční den jsme strávili bez nabiječek, odpoledne jsme se totiž rozdělili do dvou týmů a cílem bylo vytvořit nějákou divadelní scénu. Cíl byl jasný, kdo to bude mít lepší, tak na 30 minut vyhrává nabiječky. No srandy bylo teda dost, ať už z legendární hlášky asteroidy, nebo z celé letošní trojdenky (která má zlatou pozici v síni slávy). Další den nás čekalo brzké vstávání, úklid klubovny a cesta domů, která nám utekla rychle.
Jiří Šťastný
Z pohledu Squaw:
Naše výprava začala ve čtvrtek 16.11., sešli jsme se v Ratíškovicich na hlavní autobusové zastávce. Odtud jsme se vydali do Hodonína a poté vlakem do Brna. Tam jsme potkali Jirkose influencera. Po dlouhém čekání jsme pokračovalii vlakem do Havlíčkova Brodu a odtud vlakem do Chotěboři, kde jsme byli ubytováni u místních skautů. Klubovna byla moc hezká, moderní a všem se líbila. Vybalili jsme si věci a povečeřeli. Poté jsme hráli různé hry.
Druhý den jsme posnídali výbornou vajíčkovou pomazánku a někteří měli Tulácký speciál. Po snídani nás čekal výšlap do Lipnice nad Sázavou, kde nám všem byla zima jak zmik. Navštívili jsme hrad, kde jsme poobědvali a poté nás čekala procházka místy, na kterých se natáčela pohádka Princezna zakletá v čase. Navštívili jsme Ústa pravdy, Bretschneiderovo ucho a Zlatý voči. Byla tam moc hezká příroda. Též jsme viděli kamenný lom, památník a hrob Jaroslava Haška a vyhlídku. Dohromady jsme ušli okolo deseti kilometrů. Poté jsme jeli zpět na klubovnu a povečeřeli. Měli jsme bramborovou polévku a těstovinový salát, všem to moc chutnalo. Po večeři jsme měli za úkol udělat krátké scénky, které se moc povedly . Poté jsme šli spát a těšili se, jak pojedeme domů.
Agáta Kordulová
Tradičně jako každý rok se i tento rok uskutečnil Dušičkový závod, tentokrát už 33. ročník.
Jedná se o skautský závod, ve kterém skautky, skauti, světlušky a vlčata z okolí ověřují své skautské dovednosti, které se učí na schůzkách. Závod se koná vždy nejbližší sobotu ke svátku zesnulých, abychom uctili památku všech zesnulých skautů.
Chlapci z oddílu Tuláci vytvořili 2 skupinky a umístili se na krásném 1. a 3. místě.
Letos se, jako každoročně, vypravily naše junácké oddíly Tuláci a Squaw na čtrnáctidenní tábor. Tentokrát proběhl ve dnech 16. – 29. července a všichni jsme se ho již nemohli dočkat.
Poté, co nás náš autobus dopravil na naše tábořiště na břehu řeky Oslavy nedaleko Nové Vsi u Ivančic, jsme si připomněli pravidla a chod tábora. Po sérii seznamovacích her, při nichž jsme si oprášili svá jména a přezdívky napříč oběma oddíly, nás již do pohodové atmosféry tábora plného dobrodružství naladil slavnostní večerní táborák obohacený o hru na kytaru a táborové písně.
Druhý den již začal tábor naplno – zábavné hry, naučné programy a veselé pomáhání v kuchyni a se dřevem. Každé ráno nás po probuzení vítala tiše hučící řeka hbitě skákající přes kameny, serenády zpěvných ptáků i zvědavé sluneční paprsky, které nás někdy až dotěrně lechtaly po tváři. Nový den nám toho pokaždé mnoho přichystal. Užili jsme si výlet do VIDA centra v Brně i stavění lesních přístřešků, pod nimiž mladší přespávali, zatímco starší se chystali na opravdu nezapomenutelnou třídenní výpravu na Pálavu.
Jednoho dne, jen chvíli po ranním nástupu a vztyčení vlajky, se přihnal do tábora mladý muž v bílé košili a staromódním klobouku. Když přiběhl, sotva klopýtal. Předal nám jakési fotografie a se slovy „předejte to Donu Bobovi“ odběhl pryč a jen tak tak stihl zmizet dříve, než se mu v patách objevili jeho ozbrojení pronásledovatelé. Tak jsme se nachomýtli uprostřed souboje dvou mafiánských klanů, a tak nebylo pochyby, že letošní téma tábora je Mafie. Ještě téhož dne děti předaly tajné fotografie do rukou Donovi Bobovi a přidaly se k jeho klanu. Z důvodu lepší organizace tajných operací se děti rozdělily do čtyř gangů: Al Capone, Camonna, Cosanostra a Lucchese. V těchto jednotkách poté společně pomáhaly klanu Dona Boba ve sporu se znepřáteleným klanem Johnnyho Falconeho. S tímto ostříleným mafiánem jsme se brzy setkali a jeho sebevědomí a arogance nám doslova vyrazily dech. Když jsme v polovině tábora vyhráli proti Johnnyho klanu bitvu a jeho samotného jsme zabili, jsme si mysleli, že je po sporu. Jak jsme se ale všichni mýlili, když při nástupu přijelo na náměstíčko v táboře auto, z něhož zahalený útočník zastřelil našeho Dona Boba. Po této zdrcující skutečnosti jsme vyhlásili volby na nového vůdce klanu. Slavnostně byl zvolen ctihodný pan Giovacchino Rossi, který se dal neprodleně do velení. Jeho rozkazy přímo létaly sem a tam. Tehdy jsme také zjistili, že byla unesena Francesca, dcera zesnulého Dona Boba, a tak začala honba za vrahy a únosci. Francescu jsme nakonec získali, ale ti, kteří měli její únos na svědomí, nám unikli. Nakonec nás stopy zavedly až k tajnému trezoru našeho Dona Giovacchina, v němž měl uschovány volební lístky, z voleb nového Dona. Tyto lístky nám prozradily, že byly volby podle zfalšovány. Velmi nás překvapila skutečnost, že náš nový Don Giovachino Rossi se ve skutečnosti jmenuje Giovacchino Falcone Rossi a je mladším bratrem našeho úhlavního nepřítele Johnnyho. To on s pomocí počítače hlasů a věrného přítele rodiny Falcone, Guidem Bertonem, odstranil našeho Dona Boba, unesl jeho dceru a zfalšoval volby. Jak Giovacchino, tak i Bertone nám však uprchli a uchýlili se do Giovacchinovi dobře střežené pevnosti. Druhý den se tedy děti po řádném výcviku vybavily gumičkovými puškami a vydaly se na cestu za zatčením těchto dvou podvodníků. Po dlouhém a náročném boji s věrnými mafiány rodiny Falcone v členitém terénu se dětem konečně podařilo proniknout do pevnosti, kde v bojích padl, jak Bertone, tak náš samozvaný Don Giovacchino. Novým Donem byl zvolen pravý vítěz voleb Tommy Angelo, který se rozhodl uzavřít alianci s druhou kandidátkou Lilo Flamingo. Tak zavládl nad naším údolím řeky Oslavy mír a děti se mohly s klanem zesnulého Dona Boba rozloučit a vrátit se s mnoha nezapomenutelnými zážitky opět domů.
Všichni jsme si tábor moc užili a už se těšíme na oddílovky a akce v novém školním roce a samozřejmě také na tábor, který nás zase za rok čeká.
Vít Kadlčík II. VIII. MMXXIII
Tuláci se v hojném počtu zúčastnili každoročního turnaje v ringu ve Veselí nad Moravou, který se konal v sobotu 22. května. Sraz byl už ráno v 6:30 protože nás čekala cesta autobusem do Hodonína ze kterého jsme přesedali na vlak do Veselí.
Cesta proběhla hladce bez komplikací. Po příjezdu do Veselí nás čekala asi kilometr dlouhá cesta k místu konání. Tuláci vytvořili 3 soutěžící družiny.Tým starších kluků s názvem CHMEL a 2 týmy mladších ESOPESO a KAM!
Chlapci po náročném dni plného soutěžení vybojovali 3.místo (CHMEL), 4. místo (KAM!) a 7. místo (ESOPESO). V boji o třetí místo se utkali dokonce proti sobě (CHMEL vs KAM!) a po velmi vyrovnaném zápase nakonec zvítězil tým starších kluků CHMEL.
Zapsal: Josef Příkaský – Jožka