24.12.2008_025

Betlémské světlo – Ratíškovice 2008

by with No Comment Blog StřediskoBlog TrojkaBlog Tuláci

Ani přes problémy s požárem, které nám nastaly těsně před Vánocemi nemohlo v Ratíškovicích chybět Betlémské světlo. V sobotu 20. prosince jsme jej byli vyzvednout v Kyjově u vlaku. A na Štědrý den to vypuklo …

Paní Bardúnová nám zajistila seznamy lidí, za což jí patří dík, tak po vlkém rozdělování vyrazilo do ulic pět skupinek. Celkem jsme roznesli světlo do zhruba 300 domů, ale nejspíš to bylo ještě víc. Kolem jedné hodiny končila poslední skupinka. Letos jsme krom kalendáříků rozdávali i lístečky s informacemi o sbírce na požárem poničenou klubovnu a kdo chtěl mohl zrovna přispět do mobilních kasiček. Za všechny příspěvky děkujeme a doufáme že jsme spolu s betlémským světlem přinesly do vašich domovů i trochu té vánoční atmosféry :o)

 

P1120211

Mikulášská výprava 6.12

by with No Comment Blog Tuláci

Čas dlouho očekávané výpravy do Uherského Brodu nadešel. V sobotu 6.12. jsme se sešli na hlavní autobusové zastávce. Sešlo se hodně krokodýlků, ale málo starších. Byla to plánovaná výprava pro nás i pro Squaw, ale ze sqawek přišli jenom vedoucí Káťa a Elis. Na zastávce nám Hrach řekl, že se k nám má připojit skauti s Kyjov a Veselí. Před odjezdem jsme vybrali peníze a zapsali účast. Jeli jsme autobusem ho Hodonína a potom jsme šli na vlak.Vlakem se jelo až do Uherského Brodu. Připojili se k nám junáci z Kyjova,ale z Veselí jsme ve vlaku neviděli nikoho.Všichni byli nejvíce natěšení do akvaparku.

Když jsme se osprchovali a vešli jsme všem se tam zalíbilo.Byla tam parní sauna,tobogán,vodní vír,vířivka a plavecký bazén.Voda byla příjemně teplá a nebylo tam ani moc lidí,takže bylo dost prostoru na vyblbnutí.

Po akvaparku byli všichni unavení,hladový a žíznivý.První věc po skončení plavání byl automat na čokoládu.

Snad každý z krokodýlků se na něj vrhnul s drobnýma a zařadil se ho velké fronty,aby si mohl něco koupit. A hlad ukojil oběd v klubovně místních skautů.Zatímco si ale ostatní pili čaj jedli a vykládali si,tak já Peťa a bob jsme byli vyslaní na hledání cashek pomocí GPS.Obě cashky byli malé.Byli to jen papírky vložené do krabiček od tictacu,a kvůli jejich velikosti se špatně hledali.Jenže nám přálo štěstí.

Jako další část plánu výpravy bylo zhlédnutí Mikulášské besídky.J á,Pěťa a bob jsme šli z lovu cashek přímo na kulturák a tam za námi přišli i ostatní z klubovny.Uvnitř jsme k našemu údivu potkali skautky z Veselí.

Představení uherskobrodských skatů bylo pěkné.Vystupovali světlušky,vlčata,skauti a skautky.Vše měli pečlivě připravené.Ukazovali pokřiky,reklamy z televize a parodie na pohádky.

Museli jsme jít ještě než besídka skončila,protože nám jel vlak.A zpátky byla cesta stejná jako tam.Takže se jelo vlakem do Hodonína a z hodonína autobusem do Ratíškovic.

Byla to dobrá výprava,jen škoda že se nás starších sešlo tak málo.

Zapsal Michal.

 

Noční výprava na Náklo

by with No Comment Blog Tuláci

Sešli jsme se v 19:00 u klubovny.Nedošlo nás moc,ale počet byl dostačující.V klubovně sme se rozdělili do skupin,rozluštili šifru a šli jsme hledat po obci ztracený poklad.V pokladech byly GPS souradnice cashek v okoli obce.

Jakmile skupina nasla to co mela,tak dostali dalsi pokyny.Setkali jsme se na určeném místě(důl Vlasta),tak jsme rozbalili info o prvni cashce,která byla na Náklu.Zadali jsme do GPS a šli jsme.Cestu jsme si zpestřili menší sledovací akcí.Jakmile jsme došli na Náklo tak jsme začali hledat cashku,po pár minutách ju našel Hernajs.Podepsali jsme se,”čenžnuli”věci a samozřejmě schovat na původní místo,zadali jsme další souřadnice.Podle souřadnic jsme došli k hlaváčkom.Ted jsme hledali o neco dyl,ale nakonec  ji nasli Pavlík s Mišů.Podepsat,vyměnit věcičky,schovat a hurá zpět na Náklo.Na Náklu jsme si sedli do altánku,něco málo pojedli,napili se čaju a začali jsme hledat tzv.multi cashku.Vysli jsme zpět do Ratíškovic,přes Batovku,po kolejích,přes cyklostezku až k Muzeu ve vagonu.Tam nam GPSka pipnula tak zacalo velke patrani po tzv.micro cashce,ve které jsou souřadnice naší finálové cashky.Toto pátráni trvalo hodně dlouho,ale nakonec ji nasel Bob s Kakaem.Opět jsme zadali souřadnice tentokrát květinkové cashky do GPS,schovat a hurá po kolejích směr Rohatec.Tato cashka byla pro nás nejnáročnější-dlouhá cesta,už byla zima a hodně pozdě.Vyčerpáni,zmrzlí jsme dorazili na určené místo,ale kvůli nepozornosti některých hledačů jsme tuto cashku hledali o něco dýl,ale nakonec ji našel Hrach.Proč se tato cashka nazývá květinková jsme zjistili až na místě.Udelali jsme to co s každou caskou a šli jsme opatrně po silnici až do Ratíškovic. Zapsal BOB

Dohromady jsme ušli 15km za 5hodiny.

VPV_08-22

VPV 08 – Podyjí

by with No Comment Blog Tuláci

Letošní Velkou podzimní výpravu (VPV) jsme uspořádali do překrásného znojemského kraje do Národního parku Podyjí. Na začátku byla myšlenka uspořádat akci, která má za cíl zkusit výdrž našich skautů. Tato akce to to naplnila dokonale, 24 hodin pochodu a 65 km v nohách.

Vyrazili jsme v pátek 24.10. Na začátku jako vždy byla šifra, holt kdo nevyluštil, ten sa nachodil (kdo nemá v hlavě, má v nohách).

Před pořádnou výpravou je potřeba udělat pořádný nákup.

Výhled (na Znojemskou přehradu) z klubovny znojemských skautů, u kterých jseme byli ubytováni (timto jim ješte jednou děkuji za možnost přespání).

V sobotu 25.10. jsme vyrazili do terénu. Motivativací VPV bylo hledání “kešek”, což je celosvětová hra s GPS. Vřele doporučuju. Zde jsme zachyceni u naší první kešky.

Podyjí jsem zvolil hlavně kvůli pěkné krajině a barevnému podzimu. Zeleň jehličnanů se tu ostře střídá se žlutou, červenou a zahnědlou barvou listnatých stromů. Poté, co jsme ušli pěknou štreku a našli dvě kešky,

byl čas na pozdní oběd (tou dobou jsme procházeli šatovskými vinicemi, kde je altánek, ale díky vynalézavosti našich členů, se z něj stala krytá kuchyně)

Sobotní specialitou byl guláš z prvotních surovin, musím uznat, že se klukům povedl. Hlavně díky telefonickému spojení s maminkama, to bylo jedlé a bez zažívacích potíží.

Spokojené výrazy na jejich tvářích to říkají za ně.                Na našem cestování nás potkala noc, naštěstí jsme s tím počítali a pro větší bezpečnost jsme byli vybaveni reflexními vestami.

Nad ránem, asi kolem 5. hodiny ranní, jsme dorazili na hardeggskou vyhlídku a padla na nás únava.

Kakao ležící spící. Zaguchlaný Bob.Ani vedoucí není stroj. Po cestě jsme procvičovali disciplíny na Bigglesák, probírali jsme i zdravovědu.

Památeční foto u čížovských zátarasů (pozůstatků z let komunismu).

Po nasednutí do autobusu jsme vytuhli všichni, teda až na fotografa.

Návrat do klubovny jsme patřičně oslavili, kouskem sladkého na zub.

Na výpravě jsme se věnovali i novým karetním hrám, CINK a BANG!

Poslední foto bylo u Palisa v práci, kde jsme čekali na autobus a zahráli poslední hru BANG.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Denní Veselské kolečko 18.10.08

by with No Comment Blog Tuláci

Každoroční akce pořádaná veselskými skauty. I letos jsme je podpořili hojnou účastí. Krokodílci utvořili dvě skupiny, jež byly zcela samostatné (nováčky musím pochválit zvládli to na výtečnou), starší se rozhodli zdolat velké kolečko (17 km kolem Veselí) a zvládli to skvěle, teda až na malou komplikaci při zakufrování.

Zde jsou fotky: Před odjezdem z Hodonína byla hodinka času a tak jsme si s Krokodilkama skočili na průlezky. Starší zde nebyly, protože šli pěšky z Ratěk do Rohatce.

Jedna z mála fotek, kde jsou zachyceni starší, je na prvním stanovišti.II když se jednalo o několikátý ročník, vždy se najdou nové úkoly, jako tento, foukání do vos. Velice oblíbená disciplína, skok z desky podložené flaškami.

Nejmladším Krokodílkem je Junior, i on skvěle zvladl celých 7 km bez problémů a zde je zachycen na lanové překážce.

Po pořádném pochodě je potřeba si něco pořádně zakousnout.

A samozřejmě, že po pořádném pochodě a žvanci je třeba se vyřádit na prolézačkách a lanovce.

Bez Ringa by to nebyla návštěva ve Veselí.

sbirka_08-4

Humanitární sbírka 08

by with No Comment Blog Tuláci

Po vydařených prázdninách začal další skautský rok a po táboře opět zbyla spousta věcí, hlavně oblečení, ke kterému se nikdo neměl.

A právě tato situace mě přivedla na myšlenku zapojit naše středisko do Vagónové humanitární sbírky, jež pořádá pravidelně Oblastní charita v Hodoníně. Na sobotu 11.10. odpoledne jsme vyhlásili výběr věcí od občanů Ratíškovic, kteří se rozhodli podpořit dobrou věc. Počítal jsem maximálně s šesti pytli. Na konci dne jsem však byl mile přelvapen asi dvaceti pytli oblečení, bot, prostěradel a jiných věcí pro ty, kteří to potřebují. Nakládání těchto věcí do připraveného vagónu probíhalo v úterý v Hodoníně  a díky dopravě zajistěné Zámečnistvím Stokláska byly všechny sesbírané věci předány včas a v pořádku.

Věci teď poputují do skladu v Úpici, kde budou tříděny, uskladněny a posléze vydány potřebným. V Úpici je také chráněná dílna, kde pracují postižení lidé, kteří zde vyrábí  z poškozených věcí po recyklaci netkané koberečky.

Děkuji všem, jež nám přispěli a pomohli zorganizovat tuto sbírku. Jiří “Hrach” Stoláska

 

drakiada_08-1

Drakiáda 5.10.08

by with No Comment Blog Tuláci

V neděli bylo pěkne né počasí, sluníčko svítilo, teploty byla příjemná jenom ten větr nebyl nejlepší pro pouštění draků. Ale i přesto se nás sešlo na poli za střelnicí ke 30 (11 členů s rodinami a KPS). Hrach

 

Výherci disciplín: Miša za největší let (jak do dálky tak do výšky) a Flip s Bubem za nejoriginálnější draky, doma dělané.

 

Morava_nuz_08-5

Morava nůž 4.10

by with No Comment Blog Tuláci

V sobotu ráno jsem přicházel v lehkém dešti na autobusovou zastávku, kde byl sraz, s obavou o malou účast. Ale kluci mě mile překvapili a i přes nepěkné počasí nás bylo 15.

Zúčastnili jsme se pravidelné výstavy Morava nůž 2008, jež pořádá nožířství Maděrič v Hodoníně. Ve velkém sálu Evropa byly na stolech rozloženo stovky nožů (loveckých, zálesáckých, okrasných, vojenských i kuchyňských ), dále mnoho historických mečů a dýk. Vystavovatelé byly jak z Česka tak ze Slovenska.

Hlavní atrakcí pro nás bylo zhlédnutí vystoupení skupiny japonského umění a pak vystoupení skupiny historického šermu.

Stálé opakování, že na ostří nožů se nesahá, se vyplatilo. Všichni bez úrazu pžežili a dokonce měli možnost vidět jak to dopadne, když se šáhne na ostří japonského meče. Ukázal nám to mistr japonského meče na vlastním palci.

Z důvodu špatného počasí jsme předčasně ukončily našu výpravu, ale přesto výpravu hodnotím kladně.

 

P1100140

Tábor Tuláci & Squaw 2008 – Historie Českých zemí

by with No Comment Blog SquawBlog Tuláci

Přespání v propadlinách 20.- 21.6.08

by with No Comment Blog Tuláci

Konečně nadešel ten slibovaný a očekávaný den D – přespání v propadlinách. (bez obrazku – nebyl foťák)

Sešli jsme se přibližně kolem půl sedmé před klubovnou.Bylo nás celkem dost.Dostali jsme první úkol udělat šifru.Bylo to po dvou lidech,byly jenom dvě skupinky protože někteří členové si zapomněli vzít jídlo a museli si pro něj jít.Když přišli zkontrolovali jsme krosny jestli jsou utáhlé a každý dostal lístek.Měli jsme na něj napsat číslici jedna nebo dva.Otázka zněla : Kdo si myslí,že jsme se tu sešli a budeme dělat kraviny,neužijeme si to,prostě přespíme a jdeme domů ať napíše číslo jedna. A druhá : Ten kdo je toho názoru že jsme se prostě sešli za dobrým účelem a chce si to dnes užít ať napíše číslo dva.Všechno bylo anonymně,ale do lístků ostatních sem viděl.Velice mě udivilo že ti kluci co chodí nejdéle všichni psali jedničku.Nakonec vyhrála dvojka o jeden hlas.

Hrach spočítal čísla a řekl: „Dvojka vyhrála,takže teď všichni vemte krosny a rychle pojďte,jdeme na zastávku a kdo nechce má ještě čas,může jít dom nedržím ho tu.“Bylo jasné že nikdo neodejde.Dojel autobus a jeli jsme na Pánov.Následovala cesta z Pánova do propadlin.Po cestě jsme měli udělat dvojice a říct si o sobě co nejvíc.Přišli jsme na křižovatku (lesní) a každý musel mít blok a tužku na odpovídání otázek toho druhého.Víc bylo správných odpovědí tak jsme dostali pokyn kudy máme jít.Cesta pokračovala dál a dál pořád rovně.tak po 10 – 15 minutách chůze sme uviděli na levé straně chodník,vedl do kopce a Hrach chtěl abychom šli tudy.Nikdo nechtěl jít,ale mě celkem lákalo co tam je tak sem šel.Hrach mě vedl k propadlinám skácenou cestou,abychom tam byli dřív jak ta líná skupinka.Tak jsem zatím pojedl,povykládal si a potom přišli ostatní.Nachystali jsme si spaní,někteří si udělali z celty stan,ale já a Pavlem,Bobem,Fišem a hrachem jsme spali u ohně.Opékali jsme si špekáčky,zase vykládali a bylo tam velmi dobře,prostě zábava.

Už byla tma a Hrach vysvětlil poslední hru.Ve dvojicích jsme měli být k sobě zádny,jeden dostal papír s obrázkem nějakých dinosaurů,druhý dostal papír a kreslil podle toho co mu říkal jeho protějšek.Velmi zajímavá hra,výtvory byly teda úžasné 😀 Sice nepanovala únava,spíš smích,ale byla už noc tak jsme šli spát.

Ráno se zadusil oheň,sbalili se věci,posnídalo se a hurá domů.Byl poslední nástup s pokřikem (již u klubovny) a rozešli jsme se.

Akce byla suprová!

Pozde ale přece zapsal Michal Mráka