Den 1.
Naše výprava započala v pátek 22.3 v 16:15 u Hrušky. Odkud jsme jeli autobusem směrem do Hodonína na vlakové nádraží, ze kterého jsme jeli do Brna. V Brně jsme potkali postarší dámu, která nám nadávala za velmi zvláštní řečí, jenž si sama vymyslela. Poté žďuchla do Ondry a odkolébala se pryč. Nadále jsme pokračovali v cestě do našeho cíle, tábořiště v Nové Vsi. Na tábořišti Kotell pustil vodu do bůdy, kterou málem celou vytopil. Znavení po dlouhé cestě jsme pojedli a šli spát.
Den 2.
Sobotní den nás vedoucí vzbudili hasičským poplachem a následovala rozcvička stylem z filmu Rocky. Po rozcvičce jsme šli ke snídani, na kterou byly cornflaky s mlékem. Po snídani jsme šli cestou k Beranovi, od Berana jsme šli přes velmi vratký a chatrný most, až ke skále sebevrahů. Pokračovali jsme dlouhou cestou až do vesnice Čučice. Z vesnice naše cesta pokračovala k Senoradskému mlýnu, kde jsme si dali oběd a poté jsme šli zhruba dvě hodiny zpět. Viděli jsme nádherné výhledy a zažili hodně nezapomenutelných zážitků. Když jsme dorazili zpět k boudě, tak jsme si šli zahrát fotbal a spacákové rugby. Ke konci dne po odpočinku, jsme udělali oheň a opékali špekáčky, které všem moc chutnaly. Poté jsme ještě měli fazole v chilli omáčce, které připravil náš skvělý MasterChef Kotell. Všichni najezení až k prasknutí, jsme spokojeně odpočívali u ohně a pak jsme šli spát.
Den 3.
V neděli ráno jsme se vzbudili za doprovodu různých písní. Po vzbuzení začali všichni uklízet. Až jsme uklidili celou bůdu, tak jsme šli posnídat vánočku s čokokrémem. Po snídani jsme šli před bůdu, zamkli ji a odešli na autobus. Ze zastávky náš oddíl pokračoval autobusem do Tetčic na vlak, kterým jsme jeli do Brna. V Brně jsme se rozdělili do dvou skupin, které šly na oběd do McDonaldu a nebo KFC. Skupinu KFC měl na starost Jožka a skupinu McDonald vedl Kotell. Potom se obě skupiny sešly na nádraží, kde jsme chvíli počkali. Chvíli na to, jsme se přesunuli na nástupiště kde jsme nastoupili na vlak do Hodonína. Pak si v Hodoníně všechny vyzvedli jejich rodiče a odvezli si je domů.
Zapsal: Tomáš Baďura – Minecrafák
