Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Čejkovicích
DUŠIČKOVÝ ZÁVOD aneb Bigglesův memoriál 29. ročník proběhl v sobotu 3. 11. 2018 za pošmourného (dušičkového) počasí.
Závodu se zůčastnilo celkem 16 tříčlenných hlídek z Mutěnic, Hodonína, Mikulčic a Ratíškovic. Naše středisko bohužel sestavilo jen 5 hlídek (z cca 30 možných) – to je trochu ostuda.
Lanové dráhy budou přístupny od 15 do 18 hod.
Táborák zažehneme po 18 hod. Více informací na plakátě.
Svatojiřský závod proběhl v neděli 22. 4. 2018 u skautské klubovny v Ratíškovicích za účasti 8 hlídek a čestného hosta paní starostky a senátorky v jedné osobě Aničky Hubáčkové.
Sešli jsme se v 17:00 u klubovny a zahájili celý pochrap oddílovým pokřikem “Keep smiling!”, což znamená stále s úsměvem a to pro nás platí na každé akci. Jelikož byla strašná zima, tak jsme si dali jednu zahřívací hru venku, ale pak jsme se šli ohřát do klubovny. V klubovně jsme si zahráli pár her, ale pak jsme se museli zase vydat ven. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každý skupina dostala svoji trasu a čísla domů, u každého domu musela najít nebo nějakým způsobem získat kartu. (Karty pro nás byly velice důležité, bez nich přece nejde kouzlit!) Obě skupiny tento úkol zvládly na výbornou a tak se vrátily na klubovnu dohromady s 32 kartami…
Pak jsme si dali večeři a mohlo začít kouzlení. Vytvořili jsme skupinky o 2 až 5 a každá se naučila nebo si vymysela nějaké kouzlo, které pak předvedla přede všema. Kouzelnické představení se všem vyvedlo, ale taky nás unavilo natolik, že jsme si šli nachystat madračky a pomalu jsme se nachystali ke spánku. Tradičně jsme usínali u filmu.
Ráno byla pětice kluků více aktivní, než by měla být. Jinak řečeno, vstala 2,5 hodiny před budíčkem, což bylo asi okolo 5 hodiny. Za “odměnu” museli kluci rozdělat oheň a uvařit si čaj na snídani. Překvapivě se jim to povedlo, i když v čaji bylo asi tak půl kila popelu. Na snídani jsme měli bagety s džemem nebo máslem a čaj.
Po snídani jsme se rozdělili na skupiny, museli jsme pořádně uklidit celou klubovnu, poté jsme si zahráli hru Vlaky a někteří dobrovolníci už pomáhali v kuchyni s vařením oběda.
Na oběd jsme měli špagety po milánsku, ale jak už je zvykem, někteří si radší dali špagety jenom s kečupem nebo jenom se sýrem nebo se sýrem a kečupem nebo jenom suché. Po vydatném obědě jsme měli chvilku klid. Poté jsme se vydali na autobusovou zastávku a odjeli autobusem do Hodonína. V Hodoníně jsme navštívili výtvarnou dílnu, každý měl možnost si vyrobit nespočet výrobků, které si pak mohl odnést domů.
Pak už jsme se jenom vrátili ke klubovně pro batohy, udělali jsme poslední foto a mohli jsme jít domů dospát tyto náročné dva dny.
Zapsala MAYA
Sešli jsme se v pátek 22. prosince v 17 hodin. První jsme si každý odložili svoje věci, vyndali jsme z batůžků trochu vánočního cukroví od maminek a do připraveného pytle naskládali pečlivě zabalené dárky pro naše kamarády. Vyrazili jsme kousek za klubovnu, kde jsme měli za úkol najít kartičku s naším jménem a datumem našeho svátku. Ještě jsme se ale museli seřadit podle datumů našich svátků, tak jak jdou v kalendářním roce za sebou. Pak jsme šli opět do tepla, kde jsme se rozdělili na kluky a holky. Jedna polovina vyráběla výrobky z korálků a druhá hrála hry. Po vystřídání následovala večeře. U večeře jsme ale zjistili, že na místě, kde měl být pytel s dárečky, je jen vzkaz od skřítka, který viděl zlého skřítka krást. Za 4 básně s vánoční tématikou pro jeho kamarády nám ale dárky nechá mezi ohradou a vodou. Básně pro nás byly hračka a brzo jsme se vydali pro naše dárky. Jenže byla otázka kam pro ně jít? Kde je ohrada a voda? Nakonec jsme dostali nápad a vyrazili na cestu. Básně jsme měli nechat 10 kroků na 4 světové strany od pytle s dárkama. Tak jsme taky udělali a šli zpět do klubovny, kde jsme si už u svíček, stromečku, cukroví a vánoční nálady dárečky rozdali. Poté jsme ve spacáku koukli na film a šlo se spát. Ráno už jsme jen uklidili a vyrazili domu těšit se na Ježíška.
P.S. Omlouváme se, ale byli jsme tak zaneprázdněni hraním her a rozbalováním dárečků, že jsme uplně zapomněli fotit! 🙁
Sešli jsme se v pátek 21. října v 18:00 hodin u klubovny. Bylo nás celkem 32, z toho 4 vedoucí. 
Po seznamovací hře, jsme se dozvědělí že Dýně potřebuje naši pomoc, proto jsme pro ni uspořádali přehlídku kostýmů. Konala se i soutěž o nejlepší kostým, kterou vyhrála Kaša – Aneta Kristová se svým kostýmem Annabelle. Potom jsme se vydali na stezku odvahy, každý z nás musel plnit úkoly a tím jsme postupně osvobodili naše městěčko Halloween, pak už jsme si jenom nachystali spaní a dívali se na halloweenský film. Ráno už jsme jenom posnídali, uklidili, dali si pár her venku a rozešli se domů.
Lanáč + táborák + guláš u junácké klubovny v Ratíškovicích. Akce proběhla v sobotu 9.9.2017 – zahájení skautského roku.
Pálení čarodějnic u junácké klubovny proběhlo v neděli 31. 4. 2017. Mimo ručně dělaných čarodějnic, které symbolizovali tu prokletou zimu a špatné lidské vlastnosti (naše) jsme upálili také zástupce všech šílených vůdců toho rozplasaného synka s jadernýma hračkama ze Severní Koreje Kim Čong-una. Akce se velmi vydařila, počasí nádherné, účast slušná.
Svojsíkův závod – okresní kolo Hodonín – proběhl v Ratíškovicích v sobotu 8. 4. 2017 za účasti 21 dužin.
Dne 25. 2. 2017 jsme měli supr čupr pochrap. Před klubovnou jsme se měli sejít v 5:00 hodin. Když jsem došla já, tak jsem si dala věci dovnitř klubovny a po chvilce jsme začali hrát nějaké hry. Potom jsme šli do klubovny a tam jsme začali hrát židličky. Když kluci vypadli tak ale dělali čurbes tak za trest si museli zahrát piramidu! Potom trochu pozdíš našel Adam dopis. Bylo v něm psáno že máme pomoct jedné dívce jménem Karolínapomot hledat tři oči dětských dušiček. Bylo v něm psáno že když ten úkol nesplníme tak si její druhá matka vezme její duši a přišije jí kolíky do očí. Ovšem když ten úkol splníme tak už nikdy nikomu neublíží. Tak jsme se vydali hledat první oko ke starému plotu. Tam jsme našliprvní oko a šifru kterou jsme měli vyuštit. Tu jsme vyluštili. Vyluštili jsme že se pro druhé oko máme vydat k hřbitovu. Tak jsme se tam vydali. Tam jsme také pozdíš našli druhé oko s dopisem že třetí a také poslední oko najdeme na klubovně. Tak jsme teda šli opět na klubovnu kde jsme našli poslední oko. Tři lidi kteří nejvíce pomáhali so měli dát oči pod polštář. Tak si je vzali: Karin, Bára a Veverčák. Potom když jsme měli jít spát tak někteří ponocovali! Ráno jsme se vzbudili nějak tak v 7:00 hodin. Když se Karin Bára a Veverčák podívali pod polštář, oči tam skutečně nebyli! :-O Když jsme se všichni oblékli a vyčistili zuby a uklidili tak jsme šli ven hrát hru jménem “Revoluce” a ještě jsme si potom zahráli Vybišku. Nějak tak v 9:00 hodin jsme si dali pokřik a šli jsme domů.
Zapsala Anet
