Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Vrbici
DUŠIČKOVÝ ZÁVOD (dříve Bigglesův memoriál) 30. ročník, proběhl v sobotu 2.11. 2019 v Ratíškovicích na junácké klubovně a v přilehlém lese. Závodu se zůčastnilo 21 tříčlenných hlídek ve čtyřech kategoriích a to nejen z Ratíškovic, ale také z Hodonína, Čejkovic a Mutěnic. A jak to dopadlo? – Výsledková listina je někde mezi fotkama.
Ráno v sobotu 8.6. bylo u naší klubovny v Ratíškovicích opravdu rušno. Nejenom že všude byly děti a stanoviště skautů z Kyjova, kteří ten víkend na klubovně přespávali, ale také dorazilo několik aut, ze kterých vystoupilo pět místních hledačů kovů v maskáčích, s malými skládacími rýči a hlavně s detektory. Našim klukům trvalo trochu dýl, než se všichni dostavili, ale nakonec nás byl celkem slušný počet (vzhledem k tomu, že se akce “zburcovala” narychlo). Účastníci se rozdělili do pěti skupinek, aby v každé byl alespoň jeden detektor kovů a prostor okolo klubovny jsme si rozdělili na několik částí. Kluci nafasovali rukavice a kýble a mohlo se vyrazit.
Celkově tedy akce byla úspěšná, jediný nedostatek byly zarostlé plochy, které se s detektory neprocházely, ale to možná napravíme na podzim, pokud společnou akci zopakujeme. Děkujeme Jiřímu Pokoji a všem hledačům za ochotu a nabídku spolupráce, Janu Švrčkovi – Jeanovi za zprostředkování a vykomunikování akce a těšíme se na další spolupráci!
PÁLENÍ ČARODĚJNIC aneb vítání jara u junácké klubovny proběhlo v úterý 30. 4. 2019 od 19 hod. Počasí vypadalo nic moc, ale nakonec přestalo pršat a akce proběhla řádně za docela slušné účasti. Viz foto.
Junácká zabijačka 2018 proběhla v sobotu 8. 12. 2018 po 5-ti leté pauze. Akce se konala na počest výročí 100 let od vzniku Československa a taky je to 10 let co vyhořala klubovna- toš tak. Prasátko bylo z Kostic a mělo 110 kg a nás bylo okolo třiceti – tak-že jasná přesilovka. Zabijal Vlastik Rozetka a co jsme nesnědli- to jsme si rozdělili rovným dílem.
DUŠIČKOVÝ ZÁVOD aneb Bigglesův memoriál 29. ročník proběhl v sobotu 3. 11. 2018 za pošmourného (dušičkového) počasí.
Závodu se zůčastnilo celkem 16 tříčlenných hlídek z Mutěnic, Hodonína, Mikulčic a Ratíškovic. Naše středisko bohužel sestavilo jen 5 hlídek (z cca 30 možných) – to je trochu ostuda.
Lanové dráhy budou přístupny od 15 do 18 hod.
Táborák zažehneme po 18 hod. Více informací na plakátě.
Svatojiřský závod proběhl v neděli 22. 4. 2018 u skautské klubovny v Ratíškovicích za účasti 8 hlídek a čestného hosta paní starostky a senátorky v jedné osobě Aničky Hubáčkové.
Sešli jsme se v 17:00 u klubovny a zahájili celý pochrap oddílovým pokřikem “Keep smiling!”, což znamená stále s úsměvem a to pro nás platí na každé akci. Jelikož byla strašná zima, tak jsme si dali jednu zahřívací hru venku, ale pak jsme se šli ohřát do klubovny. V klubovně jsme si zahráli pár her, ale pak jsme se museli zase vydat ven. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každý skupina dostala svoji trasu a čísla domů, u každého domu musela najít nebo nějakým způsobem získat kartu. (Karty pro nás byly velice důležité, bez nich přece nejde kouzlit!) Obě skupiny tento úkol zvládly na výbornou a tak se vrátily na klubovnu dohromady s 32 kartami…
Pak jsme si dali večeři a mohlo začít kouzlení. Vytvořili jsme skupinky o 2 až 5 a každá se naučila nebo si vymysela nějaké kouzlo, které pak předvedla přede všema. Kouzelnické představení se všem vyvedlo, ale taky nás unavilo natolik, že jsme si šli nachystat madračky a pomalu jsme se nachystali ke spánku. Tradičně jsme usínali u filmu.
Ráno byla pětice kluků více aktivní, než by měla být. Jinak řečeno, vstala 2,5 hodiny před budíčkem, což bylo asi okolo 5 hodiny. Za “odměnu” museli kluci rozdělat oheň a uvařit si čaj na snídani. Překvapivě se jim to povedlo, i když v čaji bylo asi tak půl kila popelu. Na snídani jsme měli bagety s džemem nebo máslem a čaj.
Po snídani jsme se rozdělili na skupiny, museli jsme pořádně uklidit celou klubovnu, poté jsme si zahráli hru Vlaky a někteří dobrovolníci už pomáhali v kuchyni s vařením oběda.
Na oběd jsme měli špagety po milánsku, ale jak už je zvykem, někteří si radší dali špagety jenom s kečupem nebo jenom se sýrem nebo se sýrem a kečupem nebo jenom suché. Po vydatném obědě jsme měli chvilku klid. Poté jsme se vydali na autobusovou zastávku a odjeli autobusem do Hodonína. V Hodoníně jsme navštívili výtvarnou dílnu, každý měl možnost si vyrobit nespočet výrobků, které si pak mohl odnést domů.
Pak už jsme se jenom vrátili ke klubovně pro batohy, udělali jsme poslední foto a mohli jsme jít domů dospát tyto náročné dva dny.
Zapsala MAYA
Sešli jsme se v pátek 22. prosince v 17 hodin. První jsme si každý odložili svoje věci, vyndali jsme z batůžků trochu vánočního cukroví od maminek a do připraveného pytle naskládali pečlivě zabalené dárky pro naše kamarády. Vyrazili jsme kousek za klubovnu, kde jsme měli za úkol najít kartičku s naším jménem a datumem našeho svátku. Ještě jsme se ale museli seřadit podle datumů našich svátků, tak jak jdou v kalendářním roce za sebou. Pak jsme šli opět do tepla, kde jsme se rozdělili na kluky a holky. Jedna polovina vyráběla výrobky z korálků a druhá hrála hry. Po vystřídání následovala večeře. U večeře jsme ale zjistili, že na místě, kde měl být pytel s dárečky, je jen vzkaz od skřítka, který viděl zlého skřítka krást. Za 4 básně s vánoční tématikou pro jeho kamarády nám ale dárky nechá mezi ohradou a vodou. Básně pro nás byly hračka a brzo jsme se vydali pro naše dárky. Jenže byla otázka kam pro ně jít? Kde je ohrada a voda? Nakonec jsme dostali nápad a vyrazili na cestu. Básně jsme měli nechat 10 kroků na 4 světové strany od pytle s dárkama. Tak jsme taky udělali a šli zpět do klubovny, kde jsme si už u svíček, stromečku, cukroví a vánoční nálady dárečky rozdali. Poté jsme ve spacáku koukli na film a šlo se spát. Ráno už jsme jen uklidili a vyrazili domu těšit se na Ježíška.
P.S. Omlouváme se, ale byli jsme tak zaneprázdněni hraním her a rozbalováním dárečků, že jsme uplně zapomněli fotit! 🙁
Sešli jsme se v pátek 21. října v 18:00 hodin u klubovny. Bylo nás celkem 32, z toho 4 vedoucí. 
Po seznamovací hře, jsme se dozvědělí že Dýně potřebuje naši pomoc, proto jsme pro ni uspořádali přehlídku kostýmů. Konala se i soutěž o nejlepší kostým, kterou vyhrála Kaša – Aneta Kristová se svým kostýmem Annabelle. Potom jsme se vydali na stezku odvahy, každý z nás musel plnit úkoly a tím jsme postupně osvobodili naše městěčko Halloween, pak už jsme si jenom nachystali spaní a dívali se na halloweenský film. Ráno už jsme jenom posnídali, uklidili, dali si pár her venku a rozešli se domů.
