Dne 9.3.2010 oddíl Tuláci ,byli v kině SVĚT v Hodoníně. Jeli jsme tam za odměnu za představeni otec Abrahám na junáckém plese. Film se jmenoval Alvin a Chipmánkové 2.Moc se nám to líbilo.Vrátili jsme se nějak v 19:45. Zapsal Křeček
Besídka v Uherském Brodě 13.12.09
“Asi o půl 10 jsme se sešli na hodonínském vlakovém nádraží.Potom jsme jeli vlakem do Starého města u Uherského Brodu a tam jsme přestoupili na vlak do Uherského Brodu.Jak jsme přijeli do Brodu,šli jsme hned do aqaparku.V aqaparku byl hodně oblýbený tobogán,vír,vyhřívka a taky i sauna.Jakmile jsme odešli z aqaparku šli jsme na klubovnu skautů.Měli to tam hezky vyzdobené,hodně nástěnek a taky věcí.Hrálo se tam městečko palermo.Potom jsme odešli do kulturního domu atam byla očekávaná mikulášská besídka.Bylo to docela super,hodně vtipů atd.Jakmile besídka skončila přidali se k nám skauti z Kyjova a šli jsme do parku.Tam jsme hráli hru na netopíry,muchy a pavouky.Potom už byl čas na vlak.Všichni jsme se vyfotily a jeli sme zpokojeni a unaveni domů.”Zapsal Bubo”
Cestou dlouhou, – autobiografický článek z VJV 09
Velká Jarní Výprava (VJV) byla letos do Náchoda. Zde jsme navštívili vojenské pevnosti z II.sv. války a Babiččíno údolí. Program byl rozdělen pro mladší a starší. A tímto chci pochválit všechny zúčastněné: Krokodýlky a mladé Squawky za to, že zvládli takovou námahu, pro některé to byla první velká výprava, starší skauty a skautky za to, že našli východisko v každé situaci a hlavně přežili a Vedení, že to vše ukočírovalo. Ježtě než se začtete do následujících řádků (od skauta) vám chci nabýdnout we jsou fotky z VJV 09 ke shlédnutí a stažení. Jsou to fotky převážně Krokodýlků a mladších Sqawek. Fotky starších se jsou naspod článku. Jsou tam i fotky z cesty spátky. (http://picasaweb.google.cz/motl.tomas/VJV09?feat=directlink)
Skauti, kteří vyšli brzo po škole, vyrazili autobusem směr Hodonín a dále vlakem do Brna. V Brně se k nim přidali další komplicové typu HanyBany, Marťana a Šamina. Společně pak jeli přes několik vesniček a městeček do Náchoda. Ale našla se i skupinka, která chtěla jít sama a poznat místní okolí a krajinu dříve než ostatní. Vystoupila o deset kilometrů dřív a vydala se na cestu. Po dlouhém bloudění v lesích a městech došla na klubovnu po jedenácté hodině večerní. Ráno, zničeni ještě z minulé noci, vstali a začali se pakovat na další den, ovšem to už se tato skupina rozrostla o 3 dívky, které se vydaly na cestu s nimi. Jejich první cíl byl sice Červený Kostelec, ale po dlouhém bloudění ve městě ztratili asi 2 hodiny. Jakmile našli cestu, vydali se přes zámek v Náchodě, vojenský hřbitov a Kramolnu k jezeru Špinka, kde si dali vydatný oběd ve formě Trenčianských párků. Dívky zvlásť a chlapci také zvlášť. Po obědě měli hodinkovou pauzu a potom se zase vydali na cestu. Přišli do Červeného Kostelce a odtud cestou necestou ke Starému Bělidlu, které ale bylo ještě hodně vzdáleno. Po cestě měla skupina hlad, a tak se jeden ze skupiny rozhodl, že si uloví srnku nožem, tedy se vydal na lov v poli. Po kilometrovém běhu to ovšem vzdal. Další zastávka tedy byla fara Boušín. Odtud vyrazili po cestě, ovšem ne na Bělidlo, ale směr Náchod, protože jim místní domorodci poradili, že by se na Bělidlo dostali až okolo půlnoci, a to v lepším případě. Cesta byla po silnici a zároveň po turistické značce, takže se jim šlo velmi dobře. Na skautskou klubovnu dorazili až okolo půlnoci. Dali si sprchu a šli konečně na kutě.Ráno se opět probudili,sbalili si věci a vyšli na dlouhou možná i nenávratnou cestu. Šli dlouho do kopce a za chvilku holky už nemohly. Konečně se vyškrábali na kopec a museli jít ještě na rozhlednu, kde se ale kluci začali hádat, kudy půjdou, a tak šli zase dolů, kde si kluci rozložili mapu a holky si lehnuly na louku plnou pampelišek. Potom se vydali na vojenské pevnosti. Dali si oběd, kluci si uvařili párky a holky těstoviny. Kluci si to ale neměli na co položit a tak si to dali na mapu, deník a do hrnku. Dali si po obědě asi hodinovou pauzu a vyrazili do Pekla. V Pekle si dali něco k pití a koupili si nanuky. Chvilku se dohadovali kudy půjdou a nakonec došli navečer do Náchoda. Vedoucí je ale vyhodil na chvilku před klubovnu, protože došli moc brzo. Pak je pustili dovnitř se slovy :,,Uděláme vyhodnocení a finance celé víkendové výpravy“.Později nastala chvíle, o které si mysleli, že nikdy nenastane. Jednou Hrach řekl, že by mohli natočit video se svými názory a za 10 let si ho pustit. Natočili!Ráno byl brzký budíček pro naše dobrodruhy, museli sbalit věci, uklidit, atd. Po odchodu a uzamčení klubovny odešli na vlakové nádraží a hurááá domů.
Pro střediskový web Fiš
24 hodin v Brně – komplet
Sesli jsme se v 17:10 na hl.aut zastavce v Ratiskovicich.Jeli jsme autobusem do hodonina a pak vlakem do Brna.Na vlakovem nadrazi nas cekal Hrach. Sli jsme s nim na salinu jeli jsme dń zastavku nemocnice na milosdrnych bratru. zazvonili jsme a bezeli nahoru.HB nam mela stopnout cas, ale zapomnela na to. Po prichodu do bytu nas hrach poslal umyt nohy. U Kakaa to stejne nemelo zadny ucinek, bo si dal ty stejne ponozky. Pak jsme se meli rozhodnout jestli pujdem hledat kesky bo ne.Samozdrejme ze jsme nechteli jelikoz martan vytahl obrovskeho vodara tak se si zapalime ale kdo rekl ze ne? HRACH!!
No tak sme pojedli zahrali nejake hry ovsem vsichni byly na Hracha naštváni, ale po chvilce se to vsaklo. Chystali jsme se na casky ale nakonec z toho seslo. Nechce se nam spat konec. Hrajeme BANG!Dneska jsme dopoledne sledovali Cerveneho trpaslika a ovecku shaun,zahrali sme divoke kachny,bang,6 bere. Po dosledování filmů jsme se konečně chtěli vydat do města, ale dozvěděli jsem se že prý v brně byli romské nepokoje a tak jsme se dívali na internetu zda tomu tak bylo. Na portálu TN.cz se to potvrdilo. Co se dalo dělat? Šli jsme tedy na tramvajovou zastávku před Marťanovým bytem.Jeli jsme salinu na Petrov,od tud jsme se prochazeli mestem az k menze,kde jsme se setkali se samem.Na menze jsme se naobedvali,skoro vsichni si dali kruti rizek.Po obede zacalo prset.A tak jsme utekaly se schovat do muzeaa s technickymy stroji ve kterem jsme stravili 2hodiny udelalo se plno fotek. Po muzeu jsme si to mirili do studenskeho mestecka kde jsme si koupili pizzu.
Vysli jsme o kousek dal na zastavku samozdrejme vsichni nedockavi otevreli krabice a zacali ladovat. Autobusem nam hrach daval prednasky kde co je kde treba pracuje a bydli šamin a tak.Na prestupni zastavce jsme zase otevirali krabice nedockavosti se najest.Pak za nami nastoupila káťa a spolecne jsme jeli do martanoveho bytu.Tak jsme zacali resit penize aby se vse vyrovnalo do nuly.Jelikoz fiš si velmi oblibil martanuv uzasny pocitac zapnul ho a zacal se hrat s fotakem a jeho dost zajimavimi funcemi.Ostatni hrali hry jako Krávy a Kachny.
Po odjezdu z Marťanova bytu jsme jeli sa podívat na Hrachum byt – byl ohedně menší. Poslední co sme ještě nestihly bylo ulovit kešku, tožnás Hrach vyhnal, ale nenašlisme ju. Opul sedmé jsme sa potkyli s Fišovů ségrů, která měla naše lístky navlak a jelisme dom.
Tenhle zapis prubezne zapisovali ucastnici akce:Kakao,Bob,OK,Fiš,Pavlík a Herňa,samozdrejme vse pod urputnym a divne pojasenym vedenim naseho milovaneho vedoucho oddilu Tuláci …Hracha!!…doplnil Fiš:D
STOP GENETICKYM POKUSUM NA LIDECH:
Výprava za keškama 14.-15.2
V sobotu jsme se sešli o tři čtvrtě na sedm na hlavní zastávce. Vybraly se peníze na autobus a jelo se do Skoronic. Byli jsme čtyři včetně vedoucího z důvodu nemocí. Přišel Hrach, Pavlík, Bean a Miša. Ve Skoronicích mají skauti klubovnu na hasičské zbrojnici a tam se spalo. Když jsme dorazili, udivila mě malá místnost, všichni říkali, že je to jako v čajovně. Byly tam elektrická kamna, ale i přesto tam bylo zprvu chladno. Hrach donesl karetní hry jako Kachny, Bang atd. a hráli jsme je přibližně 2hodiny. Potom Pavel uvařil čaj do šálků, které přinesl, a všichni se pustili do jídla.Naráz bouchly dveře a přišel Zdeňa, vedoucí skoronických skautů. Přinesl nám igelitku malých výborných klobásků a krabicu plnou zákusků. Pro nás to byl „boží dar“, za to moc děkujeme. No a protože vevnitř byly rozdílné zákusky a někdy o ně byl „spor“ tak se o ně hrálo v kartách. Bean jako největší laik vyhrál pokr a sedmu jako první. Za chvíli byly naše žaludky plné až k prasknutí. Hrach vytáhl notebook a chystalo se spaní. Pak Hrach pustil film, byli to malé animované seriály, ale na jejich krátkost jsme se moc nasmáli. Byli jsme vzhůru tak do půlnoci, možná trochu dýl. Před spaním se natočily všechny budíky na 6 hodin a o tři čtvrtě na sedm nám jel autobus. Ráno se nám nechtělo stávat, ale museli sme. Nakonec nám autobus jel před nosem, ale chytli jsme ho. Autobusem se jelo ze Skoronic do Milotic, kde měly být schovány čtyři kešky. První jsme našli, ta byla v zámecké zahradě. Druhá se dá ulovit jenom v zimě, protože je na ostrůvku obklopená vodou. Po tenkém ledě jsme to zkoušeli, ale křupal, tak tu nemáme. Třetí keška měla být velmi obtížná a byla k ní složitá nápověda, na tu jsme se nakonec „vykašlali“, protože nám GPS ukazovala do dvora jednoho domu. A ta poslední byla na Čertoprdech, při cestě tam jsme na pile potkali Maru a pak se šlo podél pily dozadu až na ten kopeček. Jenže nám v cestě stál járek zarostlý rákosím. Obcházet se nám ho nechtělo, tak sme se všichni dohodli na skoku. Jako první šel Bean. To byla panečku podívaná, skákal narovnaný vodorovně břichem k zemi. Jenže se málo odrazil a skončil nohama v té zimě ve vodě, ze které se pak odrazil na břeh. Na břehu zjistil, že nemá botu. Ta mu zůstala v járku pod vodou zakrytá blackem :-D. Beanův pád a jeho bota jsou na fotce, tak se podívejte. Tak ji vylovil a začali skákat ostatní, Miša, Pavlík a pak Hrach, který se taky ostříkl blatem. A pak jsme my tři hledali Beana, seděl na lavičce a měl nohu nahoře. Vyléval si blacko z boty a smál se sám sobě. Hrach a Pavlík měli náhradní ponožky, tak si na sebe všechny navlékl, dal si tam sáček a obvázal obvazem. Hotovo, měl novou botu. Našli jsme kešku za pomoci jednoho pána se psem, který ji našel náhodou a věděl o ní. A to byla poslední keška v Miloticích a pak se šlo do Ratěk. Musím říct, že jsem se dlouho nenasmál jak u této výpravy. Bylo to velmi dobré a všichni bychom si to rádi zopakovali.
Zapsal Miša
Morava nůž 4.10
V sobotu ráno jsem přicházel v lehkém dešti na autobusovou zastávku, kde byl sraz, s obavou o malou účast. Ale kluci mě mile překvapili a i přes nepěkné počasí nás bylo 15.
Zúčastnili jsme se pravidelné výstavy Morava nůž 2008, jež pořádá nožířství Maděrič v Hodoníně. Ve velkém sálu Evropa byly na stolech rozloženo stovky nožů (loveckých, zálesáckých, okrasných, vojenských i kuchyňských ), dále mnoho historických mečů a dýk. Vystavovatelé byly jak z Česka tak ze Slovenska.
Hlavní atrakcí pro nás bylo zhlédnutí vystoupení skupiny japonského umění a pak vystoupení skupiny historického šermu.
Stálé opakování, že na ostří nožů se nesahá, se vyplatilo. Všichni bez úrazu pžežili a dokonce měli možnost vidět jak to dopadne, když se šáhne na ostří japonského meče. Ukázal nám to mistr japonského meče na vlastním palci.
Z důvodu špatného počasí jsme předčasně ukončily našu výpravu, ale přesto výpravu hodnotím kladně.
VJV – Ivančena 25.-27.4.2008, Tuláci, Squaw, eLkO
Pátek odpoledne, Hodonín Čas 17:10, počasí: krásně. Tak to sa dá považovat za začatek vypravy, kdy jsme sa sešli na vlakovem nadraži v Hodonine se skoro poslednima členama naši vypravy.Celkem nas bylo 27.Tuláci a Squaw z Ratíškovic, eLkO ze Skoronic a několik malo hostu.
V sobotu rano nastala hlavni čast vypravy. Vyrazili jsme na celostatni skautskou akci Ivančena, počasí nám dopřávalo pohodlného výstupu ke skautské mohyle, která se nachází pod vrcholem Lysé hory. Cestou sme potkávali spoustu známých skautu (hlavně ty co již byli na nějakem tom kurzu či větším setkání).
V nedělu jsme ještě stravili čast dne v Štranberku a okoli.
Výpravu hodnotim jako povedenou, už se těším na příští.
Z umělecke tvorby našich dětí:
Když slunce svítí a rosa padá,
Ivančena na nás mává.Jdeme za ní celý den,
Stromy rostou,kvete kvítí,
stoupáme až za nebem.
slunce na nás hezky svítí.
Půjdem pořád za nosem,
výprava je nám přínosem.
(Pavel,Kakao,Michal)
(prosim dodejte i vy ostatni co jste byli na vypravě svoji basničku Hrachovi)
Historii o Ivančeně najdete ZDE
Ale dosti slov kochejte se fotkami:
Krokodílčí výprava, Propadliny 21.3.08
Puvodní cíl výpravy byl Bzenec a Moravská sahara, ale vzhledem počasí předchozích dnů (chladno, déšť měnícíse v hustou chumelenici a dovšeho větr připomínajísí “Emu”) nám naznačilo ať přehodnotíme naše plány.
Velký pátek 21.3.08 , po osmé hodině ranní seme se sešli v hojném počtu Krokodílci (12/14) ,4 rádci a Hrach. Vydali jsme se do Propadlin, které se stali na ší základnou pro vaření, hry a výpravi po oddílovích místech.
Zkrácený zápis sepsal Hrach, to co se nám přihodilo na výpravě sepisují Dominik a Tom
PODEKOVANI: Paní Mackové- za velikonočních beráků; Lýtkovi, Pavlíkovi, Bobovi a Kakaovi za přichystaný programa; všem Krokodílkům za výdrž.
Tak to sme my všichni, (Foto je pořizene po vyprave proto sa nelekejte nškterych strhanych obličeju)
ZMENA Výprava do Bzence (družina Krokodílci) ZMEMA
aneb naučme se vařit Krokodílci
Kdy: pátek 21. března 2008
Sraz: POZOR v 8:00 u KLUBOVNY
Návrat: do 15 hodiny
Rozklepnutím se dozvíte více informací
S sebou do baťůžku:
● 15 kč na vlak
● jídlo na půl dne(alespoň 2 svačiny), pití (min. 1,5 litr), LŽIČKU, Kapesní nožík
● věci na oddílovku(psací potřeby, deník,šátek, uzlovačku)
● pláštěnka, dobrou obuv
● ingredience: 1*cibuli a česnek
Potřebné věci na vaření vezmou vedoucí
Případné otázky vám zodpoví Hrach (mobil 731 063 897)
Výprava na Tábořiště 31.1-1.2.08
Výprava proběhla na pololetní prázdniny. Podivalijsme se na naše tábořište v Nové vsi u Oslavan, kde pravidelně, již desátým rokem pořádome v létě stanové tábory. Krajina byla zmeněna z nepoznání. Oproti zvyklostem z léta tu chyběla zeleň, krerá zakrývala spoustu míst a tvořila z lesa neprostupnou džungli, ale ted v zimně nabrala krajina uplvě jiného kabátu.
Kakao zapsal do deníku:
Nejdříve jsme museli počkat na Hlav.aut.zas tam naše cesta začala museli jsme vyřešit Hrachovu šifru která nám málem zavinila odjezd autobusu tak jsme zbytek šifry řešili v autobuse na nádru v Hodonínu jsme dostali další šifru které byla dokončena až v Brně.V Hodoníně jsme čekali asi 30 min na bus do Brna nasedli jsme do busu a později jsme si hráli hru která nás zabavila na zbytek cesty. V Brně jsme šli na nástupiště 44 do Ivančic odkud jsme později dojeli do Nové vsi.
Do Nové Vsi jsme došli až na večer neměli jsme klíče od bůdy kde bylo dřevo tak jsme aspon pokřtili buňku svatou vodou ze svate studánky.
Jelikož jsme neměli dřevo tak jsme si museli sehnat první oheň měl udělat Fiš tomu to nešlo tak ho udělali bob a lýtko a Fiš jen tupě přihlížel kdoví jestli už umí rozdělat oheň.
Fiš zapsal do deníku:
Za to sem musel celů noc přikládat do kamen. Přikládal jsem 3 hodiny a pak sem byl tuhý. A ještě k tomu sem si zapoměl věci na spaní a musel sem spat v trenách. Než všecí usli tak sme si povidali a takých věcech se kterých všichni bečali smíchy.Ráno byla kosa jak na Alijašce. Zas sem musel rozdělat oheň samozdřejmě marně. Hořel jenom papír. Ale ale naděje se objevila kdyz začalo po 15 minutách lupkat dřevo. Hurááá je nám teplo.
Později sme se rozdělili na 2 skupiny a každý šel někam jinam zakopat zprávy pro mladé na tábor. Lýtko a Bob šli kousek od tabořiště a já a Kakao sme šli na čítarnu do kopců. Došli jsme se sehřát a šli jsme za Beranem.
Pár fotek sa udělalo a to už se vyšlo do Oslavan
Bob zapsal do deníku:
Vešli jsme do Oslavan. Šli jsme na zámeckého pivovaru. Někdo si dal čaj nebo hranolky. Kakao dostal jenom vodu, ale jemu to nevadilo, vypil to.Po cesťe nazpátek jsme sa rozhodly dostat na druhou stranu řeky Oslyvy a tak Kakao a Fish šli do tábora pro pilku, sekeru a úvazky. Já, hrach a lýtko jsme šli hledat místo na řece, kde by sme přehodili strom přes řeku. Pak jsme pokotili strom. Po dlouhé doubě jsme dotáhli strom k řece.
Dlouho jsme se pokoušeli postavit most, ale nic nebylo. V tom nás vyrušilo auto, utékli jsme do lesa, sbalili sme sa a šli do tábora. Udělal sem oheň, nakrájala sa slanina, osmažila sa a potom sa přidávali vajca. Já sem to zkazil ,ale to nevadí. Bylo to dobré.
Lýtko zapsal do deníku:
Po jídle jsme si šli zahrát bejzbol a hru slon, to je když si čelo opřete o nějakou tyčku začnete se točit, my sme sa tčili 10 krát a vypadali sme jak neací ožralci po pátej dvanástce. Potom sme šli na zastáku do Nové vsi Jak sme nastůpili do autobusu a fiš si zase pustil MP4 jak ríka Hrach naplné kule. Na nádraží v Brně sme potkali hrachového kamoša. Po chvilce nám dojel autobus a nastůpili sme jako obvykle jako poslední, autobus vyjel a my sme jeli dom.