V pátek 23. října sme sa sešli na plánovanů výpravu do Kopřivnice na hlavním autobusovém nádraží o čtyřech. Nakůpili sme si v pekárně pečivo a pak sme sedli k Hrachovi do auta a jeli sme do Hodonína. Miša šel kůpit lístek na vlak do Štramberka pro čtyři osoby, bohužel víc se nás kvůli okolnostem nesešlo, tak jel Hrach, Bob, Miša a Kakao.Ve vlaku panovala dobrá nálada a co jiného možeme dělat po cestě než jest, u toho sme hráli šibenicu a nadávali Bobovi, ať si ztiší sluchátka XD. Dojeli sme do Studénky a tam jsme přesedli na rychlík, což bylo mockrát lepší, protože ten má kupéčka. Když sme dojeli do Štramberku vydali sme se pěšky do Kopřivnice, kde sme měli spat u kamarádky Ing Bc Hracha. Je to dobrá hostitelka, tak nám tam bylo dobře. Bylo tam teplo a útulno a hostitelka byla cela paf z Ratiškovijáků alá junáků. Roztahli sme si tam věci, pojedli sme a pak Hrach zase vymyslel, že budeme hrát pokr o dobu spaní, jak kdyby sme měli nejaků normální výpravu, kde sa vyspíme, že inženýre XD. Ale Bob jakožto gemblér Hracha rozválal, a tak sme spali osum hodin, teda měli sme, ale vzhledem k naší povaze sme spali dýl, Hrach asi ví, že nevyspaný vlk kouše.Ráno sme stali, oblékli sa a byli vyslaní sadit stromky.
Hrach s Ježkem (teho sem zapomněl, to je Hrachův kamarád, který aspoň normálně umí vysvětlit věci, které dává inženýr do rovnic) se od nás odpojil, a tak sme šli sami tři starší. Samozřejmě sa nestala výjimka a zablůdili sme a došli sme tam pozdíš. Stejně sme eště nebyli na řadě. Pak sme drapli stromek, nářadí a šlo sa sadit.Vykopali sme díru, Hrach říkal, že má byt, až po kolena, za co se nám později jeden z organizátorů vysmál, protože to mělo byt enom nad kořínek, já ti to řikal, Hrachu!
Pak sme tam teda pichli stromek a zakopali ho. Začali sme stavijat ohrádku, aby nespadnul. Když Kakajo zabůchal kůle celý šťastný, že je to za ním, tak nám organizátoři řekli, že to máme o metr posunůt, reakce byla očekávaná. Tak sme sa dali do práce, nevycházelo to tak, jak mělo, ale nakonec sme to nejak stlůkli, že to držalo pohromadě. Pak sme šli důle na slavnostní otevřítí a tam sme pili teplý čaj. Ing.Hrach, Ježek a Liška (to byla vedoucí jednoho z oddílů místních skautů) šli taky zasadit stromek a jelikož inženýr enom poučoval a nic nedělal, tak sme sa šli podívat, jak mu to půjde. Celkem jim to šlo, ale neměli všechen potřebný materiál, tak to nedodělali.
Pak sme měli do třech hodin čas na oběd, tak sme my staří odešli a uvařili sme si kdesi na hřišti oběd na plynovém vařiči. Sraz byl naplánovaný u Šipky, ale to bylo až za dlůho, tak sme eště ulovili kešku, co byla blízko nás. Sešli sme se na Šipce, ulovili tam zase kešku a pak tam hrach ostál čekat na ježka, opět sme šli sami do kopřivnice v domnění, že si konečně lehneme a budeme mět odpočinek. Šak po návratu nás vyhnali házat řepu do sklepa, byla to snadná práca a mňa celkem bavila.
Pak sme sa vrátili zpátky a povečeřeli sme.Jak kdyby někdo nechtěl ulevit našim nohám a už sme dostávali další informace o tom, co máme dělat. Měli sme jít na 6 stanovišť a sbírat tam jakési papírky, ale Kakao si všiml, že mu Ježek dal něco do kapse. Na lístku, co měl Kakao v kapsi byla napsaná adresa hospody. První sme šli na rozhlednu pro první lístek, ale jak sme sa vrátili zpátky do Štramberka, tak Kakao objevil cedulu, na které byla napsaná stejná adresa jako na lístečku, který mu schoval Ježek do kapse. My sme si s Bobem udělali z Kakaa srandu a poslali sme ho tam,a on tam doopravdy šel 😀 . Když vyšel tak něco nésl, tam doopravdy něco bylo, dala mu to obsluha v hospodě. Tak tím sme přeskočili sbírání lístků a šli sme k pivovaru. Tam byli Hrach, Ježek a Lucka (to byla ta naša hostitelka, která se taky podílela na našem programu) a řekli nám, že máme jít do pivovaru a pak zmizeli.V pivovaru byl bořík s Hrachovým šátkem, ten nám řekl, že máme jít do obecní hospody a šátek sme si od něho vzali. Tak sme tam šli, ale on nám asi neřekl všechno, tak sme tam ostáli sedět na lavce před hospodů. Pak sme uviděli Hracha a spol., kteří nám dávali vzkaz na schodek kostela. Tam bylo, že máme jít nahoru na Trůbu. Tam čekali na nás vedoucí a hledali sme papír. Bob si tam našel novů kamarádku, kterů pojmenoval Hrach, byla to kočka! :-DČekali sme tam nějaků dobu a pak došli skautky z místního oddílu, ani nevím, kde sa tam vzali. Pak následovala noční prohlídka Trůby, navrchu sme hráli potmě jakusik hru, Koreu sem stejně moc nechápal, protože sem sa šlahl do hlavy po cestě nahoru a tak sem nevnímal, jak to vysvětloval. Po dokončení prohlídky sme posbírali podpise od skautek a všech přítomných a šli sme rozdělení pro lísky, které sme nesbírali, když sme měli. Já sem šel na nádraží, Bob šel na náš stromek, co sme sadili a Kakao šel na Šipku. Pak sme si dali sraz a šli sme hledat kešky, v noci sme nenašli ani jednu ze dvou a tak sme to sbalili k Lucce.Ta nám dala žemlovku za dobře naházanů řepu.
Tam sme s Hrachem uzavřeli před spaním dohodu, že o půl třetí oběhneme barák a on nám za to ráno nakůpí, pak sme hráli kartičky a šli spat. O půl třetí sme oběhli barák a šli sme spokojeně zase spat. Pak došel Hrach a řekl, že sa posunul čas, že máme eště jednů, na to sme kašlali.(Hrachu, řeklo sa o půl třetí, né kolikrát, to znamená, že sme to splnili, to si ešče vyřídíme, inženýre)Ráno sme pojedli, mohli sme si vybrat, esi půjdeme hned dom nebo až o pěti. Dělali sme inventůru a Kakao šel zjišťovat spoje. Vlak jel aj o dvanácti, tak sme jeli tým. Ale předtím šel eště Kakao kůpit štramberské uši a já s Bobem sme sa dívali na krávy. Pak sme sedli na vlak a jeli dom, po cestě zase hráli kartičky a hrach mě neuznal nákres jako věc, šak počkaj 😛 .Kakaova mamka pro nás přijela do Hodoša a už sme jeli dom.A teď tady píšu toto a pálijů mňa oči, takže končim,zdar Mrákis.
