V pátek 13. listopadu se nádraží ve Vracově jenom hemžilo skauty. Odjížděli jsme totiž na výpravu do Ratíškovic. Vlakem jsme jeli, jako už tradičně, do Kyjova – zastávky a z tama autobusem po všeckých okolních dědinách do Ratíškovic. Alespoň jsme se pěkně projeli.
Po příjezdu jsme si vybalili věci a jídlo, které bylo zapotřebí dát do lednčky, a už jsme se vrhli na spoustu her. Mezitím Sedmikrásky, tedy Domča, Míša a Erika, chystali večeři – bramborovou kaši s rybími prsty. Oloupat tolik brambor dalo sice práci, občas se nože potkali i s nešikovnými prstíky, ale nakonec to stálo za to. Večeře chutnala.
Po večeři jsme si poumývali ešusy a nachystali si věci na spaní, protože nás čekala kytara a zpívání a potom čtení na dobrou noc. Četli jsme si o jakémsi plukovníkovi Robertovi Baden – Powelovi. O tom jsme se ráno dozvěděli víc.
Ale to předbíhám, protože ráno začalo o 6 hodinách, kdy se všechny děti začaly budit, povídat si a courat na záchod. vstávali jsme ale až po sedmé hodině a dali si snídani. Oblékli jsme se na ven a začali hrát hoňku. Pak jsme hledali části portrétů různých osobností, o kterých jsme pak zjišťovali různé informace. Našim cílem bylo získat kroniky, kde byla ukryta část naší historie. Ty jsme nakonec společným úsilím vytvořili. Naše snahy byly odměněny krystaly.
Byli jsme rozděleni do 3 skupin:
červení : Terka, Honza, Erika, Erik, Štěpán a Míša
Modří: Patrik, Denis, Domča a Myška
Zelení: Mirek, Slůně, Jonáš, Pavel, Vojta a David
Před obědem jsme si ještě nachystali jehly a nitě z KáPéZetek a ušili si váčky na naše krásné krystaly – acháty a ametysty, které získáváme za různé úspěchy při objevování naší planety. Někteří, jako třeba Mirek, mají obvzlášť velký talent na ruční práce, a dali se do vyšívání.
Po obědě, který nám nachystaly Kosatky, jsme si sáčky ještě dodělávali, hráli klidnější hry a pak jsme vyrazili ven, abychom vyzkoušeli, zda umíme na naší planetě přežít v přírodě. chystali jsme si příbytky z přírodních materiálů, které by nám mohly posloužit k přespání. Nejvhodnější k přebývání se nám zdál příbytek zelených, kteří za něj dostali po 1 krystalu.
Poté jsme si uklidili věci nahoře v místnosti a vyrazili ven na cestu po pochodových značkách. po cestě jsme měli navíc prokázat, zda bychom uměli v přírodě přespat pod stanem a jestli bychom si uměli uvařit na ohni. Stan postavili pěkný všichni, ale s ohništěm to bylo trochu horší.
K večeru jsme se vydali do bazénu, kde jsme si zaplavali, zahráli i zaskákali, ale bohužel jsme nefotili. Po příchodu na klubovnu jsme si dali véču a vydali se ještě ven získávat podpisy od tajemných osob zadávajících různé úkoly. Tyto podpisy jsme pak vyměňovali za podpisy bohyně Hery. Protože už byla tma, a hráli jsme bez baterek, bylo to docela hrůzostrašné. Po hře už jsme se těšili do postýlek – takže hurá zpívat a spát. Pohádku už jsme nestihli, jak jsme byli unavení.
Ráno po snídani, kterou vařili Jestřábi, jsme si zabalili věci do batůžků a utíkali ven. Zelení ještě šli na cestu po značkách, kterou včera nestihli. Po obědě jsme si vynosili batohy ven, aby se mohla klubovna uklidit, a vyhodnotili cestu poznačkách se stavbou stanu. NeJšikovnější byli zelení,, i když další dvě skupiny jim slapaly na paty. A protože už jsme dostatečně poznali naši planetu, mohli jsme se podle zadaných indicií pokusit vyhledat speciální krystal, se kterým budeme moci cestovat na ostatní planety. Po usilovném hledání ho nakonec našla Erika, tak se těšíme, až ho na příští oddílové akci vyzkoušíme. Zbývající chvíle do odjezdu jsme strávili venku prolézáním “bunkru” nebo jinými činnostmi venku.
Domů jsme se vrátili živí a zdraví, až na několik odřenin, modřin a škrábanců všichni: Joe, Staňa, Villda, Smerfetka, Kiwi, Patrik, Honza, Mirek, Slůně, Terka, Domča, Myška, Erika, Jonáš, Pavel, Erik, Denis, Štěpa, Míša, Vojta a David.
zapsala Kiwi
. A kdo teda jel? Z holek Slůně, Míša, Dominika a Erika, z kluků Patron, Pavel, Jonáš, Vojta, Štěpa, Denis, Erik, Míša a Filip. No a taky já a Villda. Ve veselí jsme přestoupili do luxusního žlutozeleného vláčku – Regionovy, u kterého všichni nejvíc ocenili záchod ovládaný tlačítky…škoda že je jen 1 v celém vlaku…čekali jsme na něj dlouhé fronty.
