Tábor 2007

Tábor byl v červenci, trval 14 dní. Etapová hra a vlastně celé táborové dění bylo ve stylu Krále Artuše.

Po příjezdu na tábořiště se tábor proměnil na hrad Kamelot. Neměli jsme povolení do něj vstoupit a protože velice pršelo, rozhodli jsme se někde ukrýt. Po chvíli se Král Artuš smiloval a pustil nás do pevnosti. Po příchodu nám byly rozděleny stany, povečeřelo se, zahrálo pár her a šli jsme se
ubytovat.

Druhý den po těžké rozcvičce jsme šli na dřevo. Dřevo bylo potřeba, a tak se na něj chodívalo každý den.Ještě téhož dne jsme byli rozděleni do družin a po záchraně Lanselota – nejlepšího rytíře krále Artuše, byl z každé družiny povýšen jeden člověk do hodnosti panoše (rádce družiny). Pak každé
družstvo dostalo za úkol vymyslet si název své družiny, vyrobit si hábity, ve kterých jsme poté trávili většinu času a ještě erb a pokřik. Na ranním nástupu všechny skupiny seznámili ostatní se svým pokřikem.

Hlavní ale bylo,že vedoucí (rádce) skupiny mohl být každý, tedy jen ten, který měl nejvyšší hodnost. Některé dopoledne se nešlo na dříví a zůstalo se v táboře a zvyšovali jsme si postavení pomocí tzv. povyšovacího systému. Bylo to rozděleno na věkové kategorie, a proto ani ti nejmenší neztráceli naději být vůdcem právě jejich skupiny.

Povyšovací systém:

Každý den se střídali služby v kuchyni a ti nadaní dostávali další stupně. Každý druhý den se chodilo do obchodu na nákup. Jedno dopoledne byli návštěvní dny, a tak jsme mohli přivítat rodiče a kamarády a provést je po táboře. Po odpoledním klidu jsme převážně hrávali hry např.: ringo, metrix, hazení s vejcem, napodobování zvířat, rukodělky, atd… Ke konci dne se vždy dělali zápasy. Dvě družstva si vybírali protivníky : v hodu kládou , logické hře s kamenyrmu, středověkém fotbale,.. Za vyhrané zápasy se dostávali zlatky a nebo groše (10 grošů = 1 zlaťák).

Také úkoly, které jsme plnily byli odměněny, např:
úklid stanů, praní prádla anebo sbíraní odpadků po táboře. Všechny nasbírané zlatky se vyplatily, třeba když jsme si měli udělat oběd sami a to ještě v přírodě. Nakoupili jsme si za zlaťáky od krále kuře, mouku, sůl, olej a nějaké to koření, rošt,… Připravili jsme si dobré podmínky pro oheň a mohli jsme začít vařit. Práce byli rozdělené, někteří lidé dělali bramborové placky, ostatní udržovali oheň a někteří rozumní porcovali kuře. Poobědvalo se a ti co to nestihli udělat, měli smůlu, protože se rozpršelo, a tak se to muselo dodělat v kuchyni.

 

Jednou v noci jsme byli vzbuzeni na noční bojovku. Rychle se obléct do teplého a šlo se. Bylo to rozděleno podle věku, menší měli jiný úkol než mi větší. Byli nám vysvětleny pravidla a každý se svou skupinou měl jasný úkol – chytit světýlko. Byla tma, běhali jsme po lese a neviděli ani na krok, a proto se to neobešlo bez zranění. Světýlko pokaždé na malou chvilku zablikalo a my jsme za ním utíkaly. Jak jsme ho konečně dopadli, vrátili jsme se zpět do tábora, zranění byli ošetřeni a šli jsme spát.

V jeden krásný slunečný den se ztratil králi z kuchyně chleba. Chudák Muška – věrný rytíř kulatého stolu a náš zdravotník byl obviněn za krádež chleba, tak se rozběhlo velké vyšetřovaní. Protože se stal velký zločin, tak se muselo postavit v Kamelotu vězení.

Nakonec po spravedlivém soudu a výsleších se vše vysvětlilo a král udělil milost. Zjistilo se, že tento zločin spáchal králův odpůrce a protivník a nastrčil (nafingval) tuto krádež na nevinného Muchu. Nebylo to poprvé a ani naposled, co tento ČERNÝ RYTÍŘ spáchal něco podobného proti rytířům kulatého stolu a králi. Tento zloduch dokonce unesl i královnu Ginevru, ale neohrožení občané a rytíři z Kamelotu ji vysvobodili.

Koncem tábora se hodily všechny poctivě vydělané peníze. Našemu milovanému králi se podlomilo zdraví a podle věštby ho mohl zachránit jen zlatý grál. Tak se všechny družiny vydali na nelehkou cestu. Nic není zadarmo, a tak jsme si museli koupit mapu, buzolu, jídlo a všechno co bylo na túru potřeba. Komu ještě chyběly zlaťáky, měl možnosti si ještě nějaké přivydělat.A tak se všichni vydali za hledaním pokladu. Po cestě docházelo pití, naštěstí nás úkoly zavedli až ke studánce, kde jsme mohli doplnit zásoby. Po cestě jsme plnili různé úkoly např: šli bosí, vyráběli talířek s lžící , odlévali stopy, kreslili, luštili morseovku, lezli skrz síť,…

Cesta nás dovedla až na hrad Cimburk, tam jsme po krátké exkurzi začali hledat poklad – zlatý grál. Na štěstí byl nalezen a to neohroženou družinkou „Páni z Lanselotu“. „Hurááá“ vše bylo zachráněno a král, na počest jeho uzdravení, uspořádal velkou hostinu a tím se i ukončil náš tábor.

Zapsala Lucka Brablcová

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..