20251024_174637

Říjnová výprava do Vřesovic

V pátek 24. října jsme se s naším oddílem sešli na hlavní autobusové zastávce u Hrušky, abychom vyrazili na první vetší výpravu v novém školním roce. Všichni jsme byli plní očekávání a cesta autobusem včetně přestupu v Kyjově nám ubíhala celkem rychle. Za svitu posledních slunečních paprsků jsme konečně vystoupili ve Vřesovicích, odkud nás již čekala jenom asi 1,5 kilometru dlouhá cesta pěšky až na tamější základnu našeho junáckého střediska. Nebe nad našimi hlavami bylo krásně červánkově rudé a okolní zalesněné kopce nás hrdě vítaly v této malebné krajině.
Vřesovickou základu jsme našli bez větších problémů. Už tam na nás čekal Bali, který nám tam společně se svým taťkou přijel předat klíčky a dovézt potřebné potraviny, abychom se s nimi nemuseli tahat přes Kyjov. Jakmile jsme uviděli celou naši základnu, brzy jsme pochopili, že některé aspekty naší výpravy jsme trochu podcenili, či spíše nebrali v potaz. Naše základna ležela na louce s potůčkem na samém dně studeného z kopců vedoucího údolí a neměla zcela žádné vytápění. Navíc byla ve značně zašpiněném a neuklizeném stavu, takže jsme o večerní program měli postaráno. Všichni jsme si rozdělili role a pustili jsme se do úklidu, přesně, jak říká náš oddílový pokřik: “My jsme oddíl Tuláci, zábavu až po práci!” A práce tentokrát nebylo málo. Umyli jsme nádobí, vyklidili jsme stoly a prostory na spaní, vše jsme řádně vysmýčili. Když byla práce hotová, mohli si kluci zase zahrát nějakou tu hru a již zanedlouho se nám podařilo uvařit i poctivou gulášovou polévku k večeři. Pěkně jsme si pochutnali a pak už pomaličku nastal čas jít na kutě. Všichni jsme se až po uši zachumlali do našich spacáků a přikryli jsme se dekami, které nám sem dovezl Adík, který na výpravu dorazil po vlastní ose pár hodin po našem příjezdu.
Ráno jsme se probudili do chladného podzimního rána. Naštěstí jsme měli všichni (až na Jirku) teplé spacáky a nikomu nám nebyla v noci zima. Další den jsme započali klasicky rozcvičkou, která nás pořádně probrala. Po snídani jsme si sbalili vše potřebné k celodennímu pochodu a pak už nám nic nebránilo v tom vyrazit vstříc lesům a pahorkům Chřibů. Vedení našeho dnešního pochodu se statečně ujali nejmladší členové naší výpravy – Šíma s Dannym a Maťou. Spravedlivě si rozdělili mezi sebe role. Šíma byl pasován na našeho hlavního navigátora a s mapou v ruce nám ukazoval, kudy vede naše cesta. Danny s Maťou se pro změnu střiďali ve sledování turistických značek a orientaci podle buzoly. Díky jejich vedení jsme již za chvíli stáli u kapličky v bývalém Hradisku svatého Klimenta. Tady jsme si chvíli odpočinuli a pak jsme již spořádaně pokračovali až k vyhlídce na skále jménem Kazatelna. Která kluky velmi zaujala a nějakou dobu jsme se zde kochali pohledy do krajiny. Celou cestu nás doprovázela pestrobarevná podzimní krajina. Listy stromů hrály všemi barvami od žluté přes oranžovou až po témeř červenou. Listí pod nahama šustilo a z nebe jen občas spadlo pár symbolických kapiček, které nám připomínaly proměnlivé podzimní počasí. Kolem několika studánek a impozantní skály jménem Kozel jsme se dostali až k hradbám hradu Cimburk. Zde jsme poobědvali chleba s paprikou a salámem. Po vydatném jídle následovalo prozkoumáváni zříceniny hradu. Viděli jsme krásné výhledy do kraje, něco jsme se dozvěděli o historii a přečetli jsme si jednu ze zdejších pověstí. Dokonce jsme zažili velmi neočekávaný zážitek, když jsme narazili na jednoho ze zdejších dobrovolníků, co hrad opravují. Ochotně nám ukazoval nejrůznější středověké zbraně a zbroj a nakonec před námi dokonce pro ukázku vystřelil z repliky píšťaly – jedné z prvních středověkých palných zbraní. Byl to opravdu neobvyklý zážitek a všichni jsme pánovi s obdivem zatleskali.
Když se slunce pomalu začalo přibližovat k obzoru, vyrazili jsme směrem k Moravanským loukám a dále k Rozštípené skále. Cestou jsme sice trošku zabloudili, ale za to nemohli naši šikovní navigátoři, ale Klub českých turistů, který v období mezi vytisknutím naší archivní mapy a naší výpravou, přeznačil některé trasy. Nakonec jsme ale vše úspěšně zvládli a po zastavení se u Rozštípené skály jsme se přesouvali blíž a blíž k naší základně kolem místa, kde se v roce 1952 odehrála letecká nehoda. Poslední louku před naší základnou jsme s radostí přeběhli.
Na základně jsme si k večeru zahráli několik her i jsme se naučili něco ze zdravovědy. K večeři jsme měli těstoviny a ještě před spaním si kluci mohli vyzkoušet stezku odvahy.
Noc jsme přečkali v teple a ve zdraví a ráno jsme již jen všechno po sobě uklidili, zamávali jsme zdejší základně i lesům a loukám a vydali jsme se zpět na autobus a pak přímo domů.
Výpravu jsme si moc užili a plní zážitků jsme se rozešli k našim domovům a mnozí se už těšíme na Velkou podzimní výpravu, která nás čeká za tři týdny. Velmi také děkujeme Balimu a panu a paní Koubkovým, kteří nás zásobovali jídlem i pitnou vodou.

Vít Kadlčík, 1. Junácký oddíl Tuláci Ratíškovice

 

IMG_3008

Tajemství čtyř živlů, aneb 4. Střediskové Jamboree 2024

V prvním červnovém víkendu tohoto roku se konalo již čtvrté Střediskové Jamboree Junáka Ratíškovice, které se tentokrát neslo v tematickém duchu čtyř živlů. Děti se během těchto tří dnů formou her, naučných programů a jednoduchého příběhu seznámily se základními čtyřmi živly a jejich významem.

Jelikož hlavním smyslem tohoto skautského setkání je podpora a rozvíjení spolupráce a týmového ducha napříč oddíly, byly i hry a aktivity v prvním dnu zvlášť zaměřené na rozvíjení těchto hodnot u dětí.

I když byla sobota přerušovaná občasnými dešťovými přeháňkami, dětem se zdárně podařilo splnit všechny úkoly včetně luštění šifer, orientace pomocí map a přípravy vlastních divadelních představení. Avšak největší radost jim, podle mého názoru, udělala dopolední bitva s vodními pistolemi, ke které se všechny celý zbytek víkendu s radostí vracely.

V posledním dni se cesta dětí završila, když musely prokázat spolupráci, napříč dříve soupeřícími týmy, aby se jim podařilo získat poslední živel. A musím podotknout, že to zvládly na výbornou.

V konečném důsledku se dá říct, že i přes občasnou nepřízeň počasí, se nám akce velmi vydařila a stmelení kolektivu, které bylo jejím primárním cílem, proběhlo, částečně i díku onomu počasí, na výbornou. Myslím, že budu mluvit za celé vedení akce, když prohlásím, že už se všichni těšíme na pátý ročník.

 

Tomáš Ondříšek – Op
vedoucí programu

 

Střediskové jamboree

Střediskové jamboree 2024! Informace, registrace pro oddíly zde!

STŘEDISKOVÉ JAMBOREE 2024

Střediskové jamboree Junáka Ratíškovice nezažiješ jenom tak, nicméně čtvrtý ročník si určitě nenecháš ujít! Jamboree je akcí o seznamování a navazování kontaktů, tak kde jinde než mezi oddíly našeho střediska.

Na akci bereme děti od 8 let, jelikož pro mladší členy nebude určen program a povaha akce.

DATUM A MÍSTO

Střediskové jamboree proběhne od 31. května do 2. června 2024 na tábořišti ve Vřesovicích.

GPS poloha základny: 49°04’04.5″N 17°13’40.9″E

Poloha na mapy.cz

DOPRAVA A UBYTOVÁNÍ

Ubytování ve vlastních stanech si skupiny zajišťují pro všechny, včetně doprovodů a vedoucích. Za bezpečnost případných uložených věcí ve stanech nezodpovídáme.

Oddíly mimo Ratíškovice a Vracov se dopravují individuálně, dle počtu účastníků a možností. Autobus z Ratíškovic bude plně hrazen střediskem, ostatním oddílům se proplatí náklady na dopravu individuálně.

PŘIHLAŠOVÁNÍ

Přihlašovat skupiny je možné do pátku 17. 5. Případné úpravy počtů budou možné po konzultaci s Martinem Kotáskem – Kotllem.

Do 3 dnů od přihlášení vám přijde na váš e-mail potvrzení registrace a další pokyny.

CENA A PLATBY

Cena 350 Kč za účastníka zahrnuje stravu a náklady spojené s akcí. Doprava z poplatku hrazena není, z Ratíškovic a Vracova jede autobus hrazený střediskem. Strava hromadně zajištěna od sobotní snídaně (v pátek si zajišťují všichni jídlo sami) až do nedělní snídaně.

Platba probíhá předem na transparentní účet střediska, každá zaregistrovaná skupina dostane přidělené číslo, které bude sloužit jako variabilní symbol platby. Tzn. že si každá skupina řeší platby za celou skupinu a vybírá tedy od účastníků poplatky sama.

Po registraci obdržíte QR kód s platebními údaji a dalšími informacemi mailem do 3 dnů.

Účastnické poplatky je potřeba zaplatit nejpozději do 24. května (aby byly 27. května již na účtě).

Účastnické poplatky jsou závazné, před řešením vrácení účastnických poplatků si zkuste prvně v oddílech nabídnout možnost volného místa v případě výpadku účastníka.

SKUPINY

Aktuálně žádné kvóty stanoveny nejsou.

Počítá se každý člen skupiny (i vedoucí skupiny, popřípadě ostatní vedoucí a rádci).

Skautky a skauti starší 15 let můžou jet jako roveři/servistým, registrují se také ke skupině, případně se můžou registrovat jako skupina roverů. Pokud nebudou využiti hlídáním skupin, bude pro ně připraven program nebo přiloží pomocnou ruku k dílu.

KONTAKT

Vedoucí akce: Martin Kotell Kotásek, tel.: 602 836 702

Zástupce vedoucího akce: Martin Bob Macek

Email pro komunikaci: jamboree@junak-ratiskovice.cz

Registrace skupin, nikoli jednotlivců! Vyplňují pouze vedoucí skupin z jednotlivých oddílů střediska.

Registrují se pouze skupiny z jednotlivých oddílů střediska, ne jednotlivci. Vedoucí skupiny registruje svoji skupinu jako celek a poté dostanete tabulku pro vyplnění dalších informací. Po registraci vám přijdou podrobnější informace a pravidla.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

III. Střediskové Jamboree

Tentokrát se konalo 3. Střediskové Jamboree – víkend plný her a soutěží pro malé a mladé Junáky.

V pátek 5.6. jsme se sešli na hlavní zastávce a v 17:30 jsme zamávali ze dvou autobusů, holčičího a klučičího, svým rodičům, kterým se draly slzy do očí (možná z radosti, že budou mít volný víkend).

Ve Vracově holčičí autobus nabral další účastníky a pokračovali jsme přímo do Vřesovic, kde se Jamboree konalo. Autobus nás vyložil na vysokém, prudkém kopci, který jsme museli sejít.

Rozdělili jsme se do skupinek po čtyřech a našli si místa pro stany. Při stavění příbytků nám vyhládlo, konečně jsme se mohli vrhnout na řízky a jiné dobroty, co nám maminky nabalily s sebou. Dokrmit jsme se mohli chlebem s paštikou. Po večeři jsme si zahráli pár her na seznámení. Poté jsme se rozdělili do týmů, skupinek či jak to nazvat ve kterých jsme celý víkend soutěžili proti sobě.

Po náročném dni jsme konečně ulehli do svých teplých spacáků a šli jsme spát. Ráno byl dvojnásobný budíček. Některá vlčata a světlušky se asi nemohly dočkat následujícího dne a vstávali dřív než zazněl „budíček!“ Za předčasné vstávání (pro některé z nás nedobrovolné) byla velmi náročná rozcvička. Po běhací rozcvičce jsme rádi provedli hygienu a pak jsme šli na snídani. (rohlíky s marmeládou nebo nutelou a k tomu kakao nebo čaj).

Posilněni jsme se šli převléct do vhodného oblečení, ve kterém můžeme běhat a namazat se opalovacím krémem a nastříkat repelentem, protože jsme vyrazili do lesa a vrhli jsme se na hru: PAŠOVÁNÍ ZLATA. Po tříhodinové hře jsme šli zpátky do tábořiště a tam jsme hráli BULDOKA. Potom jsme popadli ešáky a lžičky a vrhli jsme se na oběd. Polévku s nudlemi a velmi zeleninové rizoto. Po jídle jsme měli polední klid, který mohl být delší. A po odpočinku jsme se vydali na další hru: CESTA NA DÁLNÝ VÝCHOD, což bylo chození po stanovištích. A celý ten okruh měl asi 6 km. Jelikož se moje skupina ztratila, tak my jsme šli asi 10 km. Vlčátka měla bolavé tlapky a světlušky namožená křidélka a přiznám se, že já jsem to taky moc nezvládala. Cestou jsme měli ještě vymyslet básničku. Konečně jsme přišli do tábořiště. Měli jsme chvíli na oddech a pak jsme se vydali na dřevo na večerní táborák. Já jsem měla tu čest ho zapálit. Večeře – paráda! párky v rohlíku. Potom jsme usedli kolem ohniště a přednesli jsme naše básničky. Zahráli jsme si ještě pár her, které se dost povedly. Pak už jsme jenom zpívali. Po zpívání jsme si šli vyčistit zoubky a konečně ulehli.

Ráno jsme vstali, tentokrát už klasickým budíčkem, opět byla rozcvička, už ne tak tvrdá. Na snídani nám namazali chleba s posypaným sýrem.

Po hygieně někteří začali vařit obědy a někteří se vydali k nádrži, kde se pádlovalo na raftech. Postupně jsme se vystřídali, a všichni si uvařili oběd a všichni si zapádlovali. Potom jsme sbalili stany. Ještě jsme si dobalili věci, dali bágly na záda a vyrazili na autobus a hurá domů. Na zastávce nás netrpělivě čekali rodiče. Taky jsme je rádi viděli a těšili se na své postele. Celé Jamboree jsem si užila a bylo to super. Těším se na další !!

Lucka Koplíková

P.S.: Více fotek na střediskovém Facebooku.

 

Jamboree – setkání skautů

Naše cesta začala na autobusové zastávce u Hrušku. Rozloučili jsme se s rodiči a pokusili se nějakým způsobem natlačit do autobusu. To nebylo vůbec lehké, ale podařilo se nám to. Přestupovali jsme v Kyjově. Museli jsme čekat asi půl hodiny a dostat všechny do autobusu bylo ještě těžší než v Ratíškovicích  – však se nám to nakonec ani nepodařilo. Kyjovští skauti museli počkat na další autobus.

Když jsme dorazili do Vřesovic, šli jsme asi půl hodiny na chatu Radost. Tam naši vedoucí vyřizovali s organizátory ubytování, takže následovala asi hodinová nuda. Nakonec jsme dostali jednu chatu a ostatní (ti starší) si postavili stany. Večer pokračoval seznamovacími hrami, po nich hygiena a šup do postele.

Další den byl o mnoho víc zajímavější. Po ranní rozcvičce, hygieně a snídani jsme byli všichni rozděleni na dvě velké skupiny, které byly rozděleny na menší skupinky a ty pak mezi sebou soutěžily na jednotlivých stanovištích. Odměnou bylo, že jedna skupina vyhrála mapu. Ta mapa vedla k Měsíci! Museli jsme ho najít a dát zpátky na nebe, protože byl ukraden.

Po obědě a po odpoledním klid jsme hráli společné hry, u kterých jsme se všichni hrozně pobavili a nasmáli se. Během svačiny jsme se dozvěděli, že vůdci našich dvou skupin se spolu usmířili a že si budou navzájem pomáhat. Proto jsme vyrazili všichni společně hledat Měsíc. A našli jsme ho! Pomocí zvláštního přístroje jsme jej dopravili na nebe.

Poslední naší povinností bylo potrestat zloděje Měsíce. Věděli jsme, kdo to je a kde ho hledat. Nečekali jsme však, že si na pomoc přivolá hordu modrých příšer z vesmíru – armádu Mimoňů!

Naší jedinou nadějí byla voda, obyčejná voda, která tyto ohavné stvoření ničí. Napustili jsme proto vodu do stříkaček a na povel našich velitelů jsme vyrazili vstříc tomuto nesnadnému úkolu. Boj to byl krutý a nelítostný. Když ale k zemi padla poslední potvora, spravedlnost mohla být vykonána. Za bojového pokřiku jsme vedli Zlouna do našeho tábora, kde jsme ho uvěznili, aby už dále nemohl páchat zlo.

Toto vítězství jsme oslavili u ohně, kde každý oddíl předvedl vtipnou scénku. Řádným skautským způsobem jsme se rozloučili s dnem a šli na kutě.

Poslední den nás čekaly rukodělné práce a posléze odjezd. Zase ta půlhodinou cesta – tentokrát do kopce, ale zvládli jsme to, protože jsme se už těšili domů. Byl to úžasný víkend a prý největší jamboree všech dob. No, rozhodně to byla sranda.   FOTKY OD ČOKA ZDE

1208vresovice0004

Výprava do vřesovic – 27-28/8/2012 – Kachnohraní

V komorní sestavě jsme vyrazili do Chřibů – shrnu to celé jen krátce. Příjezd do Vřesovic a pohodová procházka s hraním kachen na sjezdovku na kofču. V úterý krásný výšlap z Buchlovic na Barborku. Nezapomenutelný výklad pana průvodce, dále cesta přes Čertovosedlo, Břesteckou skálu na Chabáně k sekvojovci. Pak už jen cesta k autu a odpoledne celé v aquaparku v Uherském hradišti, ve kterém bylo úplně prázdno takže blbnutí až nad hlavu = xkrát tobogány, skluzavky, lezecká stěna, prolézačka, vlnobytí, vyhřívaný bazén, sváča, tobogány (toto pořadí mě první dvě zatáčky v tobogánu přestávalo připadat jako dobrý nápad), skluzavky, vyhřívaný bazén a dom.

2012-05-19 040

Dvoudenka do Vřesovic 18-19/5/2012

V pátek jsme vyrazili v počtu 11+2 směr táborová základna Vřesovice. Po necelých dvou hodinách cestování IDSJMK jsme zdolali trasu do Vřesovic (přemýšlím že příště vyrazíme pěšky). První co bylo potřeba nachystat než padne tma bylo dřevo. Na noc hlásili teploty kolem nuly, tak abysme nezmrzli vyrazili jsme do lesa. Pak jsme dali večeři z vlastních zásob a nějaké hry. Před spaním nám Šikulka zahrála na kytaru a kolem půlnoci jsme zalehli do spacáků. Ráno nám holky přichystali snídani a po ní jsme se vydali na vycházku po okolí. Celkem příjemná trasa – Radost – Gorazdova studánka – Klimentek – Koryčanská kaple a skrz les zpátky. Někteří sice kňučeli jak je bolí nožičky, ale na tábořišti jim zas pookřálo :o). Na tábořišti už jsme pak stihli jen zahrát pár her, starší připravili oběd a po obědě tradá na bus domů.

 

jamboree-2011_008

2. STŘEDISKOVÉ JAMBOREE

aneb již druhé setkání skautů, skautek, vlčat a světlušek a jejich vedoucích ze střediska Ratíškovice proběhlo od pátku do neděle 10. – 12. 6. 2011 na táborové základně ve Vřesovicích.

Účast byla nad očekávání dobrá a akce se podle všeho podařila.

Více informací zde bude, až dostanu raport od velitele akce Hracha. Palis

 

DSC_0234

Okresní Jamboree 11.- 13. 6. 2010

Poprvé vhistorii oddílu jsme se vydali na okresní jamboree (setkání skautů z celého okresu), které se opět konalo ve Vřesovicích, na Radosti.

Hned v pátek večer, jen co jsme všichni přijeli a ubytovali se v chatkách, začaly seznamovací hry. Rozděleni na několik menších skupinek jsme si pěkně zahráli.A proč ve skupinkách??? Dokázali byste se snad naráz seznámit s téměř stovkou dalších lidí???

V sobotu ráno jsme navštívili obyvatele bájné Atlantidy. Ti nám právě ukazovali svůj životadárný krystal, když se z lesa vyřítili neznámí tvorové a krystal ukradli…

Celé dopoledne jsme tak plnili různé úkoly, za které jsme dostávali “zbraně” do večerní rozhodující bitvy.

Také došlo na několik společných her, samozřejmě oblíbená “buldoci a konzervy” (=trochu vylepšené rybičky rybičky)

a zvláštní hra pakobal, něco mezi fotbalem a házenou, ale kdo se dívá a nezná pravidla, myslí si, že jsme paka…Už jste někdy házeli latexovou rukavicí naplněnou vodou??? Až to budete zkoušet, tak pozor, ať se vám takhle nerozprskne…

Velkým lákadlem byl pro děti po celý víkend malý potůček který protékal za chatkami a báječně se na něm stavěly hráze.

Nakonec jsme ve večerní bitvě pomocí zbraní (=injekčních stříkaček) krystal vybojovali zpět a večer odnesli zpět k rybníku lidem z Atlantidy.Od nich jsme na památku dostali magické zelené světlo..

Na nedělním ukončovacím nástupu….kdo najde nevhodné kalhoty ke kroji??? Nápověda: vypadá to, že žádné nemá 🙂

Po nástupu začala tvořivá dílna, kde na děti čekala spousta zajímavých aktivit.

Tvořili šašky, pletli košíky, nebo si nechali namalovat obličej…

V neděli kolem poledního jsme se vydali pěšky na autobus…Kdo měl v batohu vícero náhradního oblečení, určitě proklínal maminku, přeci jen v létě a k tomu do kopce se pronese i ten nejlehčí batoh…

Kiwi

 

 

Okresní jamboree 2010

Tak jsme se vydali o víkendu 12.-13.6.2010 do Vřesovic, abychom se zúčastnili okresního jamboree, tedy setkání skautů ze všech koutů našeho okresu.

Naše výprava o dvaceti členech se přes Kyjov dopravila nacpaným autobusem do Vřesovic, kde jsme zahájili pochod k chatě Radost. Cestou už jsme poznali, že komárů se letos opravdu urodilo. Na místě samém se nakonec sešlo přes sto lidí, což slibovalo výbornou akci. Večer jsme ještě po skupinkách hráli hry na seznámení a potom už jsme uléhali do rozpálených chatek.

Ráno se rozběhla hra, která od zúčastněných chtěla, aby pomohli vrátit důležitý krystal Atlantiďanům, kterým byl ukraden. Počasí bylo výborné, hry zábavné a díky promíchání lidí z různých středisek došlo k navázání kontaktů. Po obědě následovala výprava do okolních kopců Chřib, načež celou hru završila velká bojovka s vodou v lese.

Po večeři se pomalu začala stahovat mračna a ze závěrečného ceremoniálu už jsme běželi poklusem. Tři minuty potom, co za námi zaklaply dveře, se spustil neuvěřitelný liják a mezi chatkama tekla nová řeka.

Ráno jsme ještě strávili několik hodin rukodělkama, ale už jsme se pomalu balili a vyráželi směrem domů.

Myslím, že to byla vydařená akce, na kterou se všichni rádi znovu podíváme. A kdo tam nebyl se může podívat na fotky na:

http://picasaweb.google.cz/motl.tomas/Jamboree2010

http://picasaweb.google.com/cokapik/OkresniJamboree2010

http://picasaweb.google.com/joelp.gm/OkresniJamboree2010

Šam

Polsko přihláška.doc