VJV 2010-8

Velká Jarní Výprava 10

Milí čtenáři tohoto přízpěvku, já jako organizátor této akce, dále jen VJV, která proběhla ve dnech 7.-9. května L.P. 2010, vám tvořím tento zápis, aby stesi dokázali představit co všechno lze zažít, když se sejdou lidé, kteří si chtějí užít víkendu. Všechny další řádky jsou nenenzurované, a pisatelé jsou uvedeny na začátku každého z článků.

Za svou osobu jen dodávám že motem výpravy bylo “Jen ta situace ze které se nepoučíme se stává zbytečnou“. Děkuji všem 16 účastníkům za bezva víkend. Zase někdy Hrach

Zápis od Terky Kopečkové a Elišky Příkaské, členek oddílu Squaw:

Pátek-7.5Sešli sme se na autobusové zastávce v Ratíškovicích. Dojeli jsme do HO kde se k nám připojili ostatní. Měli sme mít otisk palce na přihlášce a pár lidí to nemělo a tak si museli špinit ruku a obtiskovat než dojede vlak což sem skoro nestihla. Pak sme nastoupili do vlaku a jeli, s nami v kupéčku seděl chlap co četl křesťanský magazín milujte se! Než sem si vybalila svačinku tak sme vystupovali a přesedali. Vysedli sme někde na konci republiky v Bojkovicích, kde byla restaurace vagón- komunistického stylu. Po cestě sme se my holky mega smály. Došli sme do klubovny. Unavení po cestě sme si vytahli svačinu a pak hráli seznamovací hry. Hrach vymyslel hru že si musíme každe 4 max. 8 h čistit zuby což sme byli všichni nesmírně nadšení. Večer sme šli s pomocí GPS hledat kešky což bylo fakt hustý, protože sme lezli na kopec mezi stromama v lese a pak sme se škrábali navrch po zatopené cestě. Něco sme do kešky dali i vzali si. Aj sme se po cestě trochu bály. Přišli sme asi okolo půlnoci. Pak sme šli unavení spat do tělocvičny-ALE museli sme si vyčistit ZUBY!Sobota 8.5.Měli sme si udělat seznam jídla a šli sme nakoupit. Potom sme si měli sbalit věci, jídlo a kolem 11 sme jeli vlakem do Býlnice, ve vlaku sme se rozdělili na 2 velké skupiny. Naše skupina- Hrach, Essmo, Terka, Elka, Klárka, Jana, Fish, Lucka, Kakao sme se rozdělili do skupinek a postupně vycházeli. My holky sme šly jako druhé povídaly si a byla pohoda, pak sme si daly pauzu a došla nás fisha skupinka. Tak sme šli spolu a na louce sme si odpočinuli a došli nás ostatní, dali sme si svačinu a protože sme zapomněli na razítko z obce tak musel jit každý 1000 kroku se zavázanýma očima. Pak sme tak různě šli krajinou, přes kopce a přes údolí došli sme někam na Slovensko ke skalám. Tam sme si začali vařit obědy na liháčku, ale bohužel sme měli liháčky obráceně a blbý lih, takže nám celý oběd nasmrádl a museli sme ho vyhodit.

Pak sme zase šli a dozvěděli se že jaksi nedojdeme ve slušný čas. Jinak byli cesty zamokřané od toho jak předchozí dny pršelo, bahnité a kamínkové. Kolem 19 hodiny jsme došli do hlavního bodu výpravy- Červený kamen. Což sme moc nepobrali protože tam nic nebylo, byla to obyčejná vesnice. Tam sme si dali v hospodě čaj, napustili vodu a Elka, Hrach a Jana se šly podívat na kešku kterou stejně nenašli. A pak kolem 21 jsme vycházeli na „pochod smrti“ 22km po silnici celou noc. Po cestě sme si zpívali písničky, uskakovali do příkopu před autama, …. . Vždy po 1 hodině chůze sme si dali malou pauzu. Někteří už usínali za chůze, jiní ztráceli hlas nebo měli nějaký jiný problém např. že je boleli nohy. Kolem 24 hodiny sme si dali na československém hraničním přechodu svačinu, vytáhli sme všechny zbytky jídla, dali si lentilky a hroznový cukr na energii a zase vyšli. Chudák Essmo měl výron a tak se belhal za námi a my šli, .. šli.. šli.. šli.. šli a šli. Někdy když sme se zastavili aby se počkalo na ostatní a když sme si sedli v některých případech i lehli tak sme usínali na chodníku a ještě aby toho nebylo málo byla ta hra na čištění zubů a tak sme si museli ve 3 ráno čistit zuby do splavu. Potom sme se zastavili na vlakové zastávce Návojnice kde sme chtěli počkat na 1. ranní vlak, ale ten jel pozdě a tak sme pokračovali do Býlnice. Kam sme dorazili asi kolem 4 hodiny ranní. Byla zima a usnuli sme na lavičkách, potom nám otevřeli čekárnu, tam sme si dali čokoládu a všichni sme si sežehli jazyky. Jeli sme 1. raním vlakem do Bojkovic kde sme se dobelhali na klubovnu, pojedli, vyčistili zuby a šli spat v 6:30.Neděle 9.5.2010Dali sme si jídlo, sbalili krosny, uklidili klubovnu a vyčerpaní sme se vydali domů.

Zápis od Terezy Ochotné – Poštolky , skautka z Veselí nad Moravou, zápis pojednává o sobotním putování odloučené skupiny lovců kešek:

Ahojky :), naše cestování bylo strastiplné. Začalo docela běžně přepravou na určené místo a pochodem… Rychlou chůzí jsme zdolávali

cesty, kopce, louky… Nacházeli kešky jednu za druhou. U jakéhosi kostela mezi loukou určenou k pastvě ovcí jsem si připravili oběd a pokračovali jsme v cestě. Jedna z posledních nalezených kešek byla ukryta v krmítku pro ptáky daleko od místa, kde jsme zanechali “v úschově” své závaží. Na zpáteční cestě dolů ke kříži a báglům se spustil déšt a my jsme jen ztěží rozeznávali hukot právě nám ujíždějícího vlaku… Kvůli této nemilé události jsme díla pokračovali kupředu dalších 20 km. Šli jsme po červené, po vrstevnici nejdříve za světla, poté i za tmy… Cesta byla dlouhá a my jsme šli vpřed jen silou vůle. Kousek od cíle jsme si dali pauzu, naplnili své žaludky chlébem či přežitkem totalitní doby. S úlevným vzdechem jsme poté na klubovně sundali obuv a mohli si říct, že jsme opravdu dobří 🙂 a že nám to stálo za to – překonat se!:)

A jak vše viděla Klárka Dobešová – členka oddílu Squaw:

Tak jako každý rok, tak i letos se uskutečnila akce s názvem Velká jarní výprava a to ve dnech 7-9.5.2010. Letošním symbolem jarní

výpravy bylo hledání tzv. ,,kešek“, což je celorepubliková hra kdy jsou na různých místech České republiky ukryté krabičky s poselstvím v podobě textu. A ten kdo ,, kešku“ objeví se může podepsat na listinu přiloženou v krabičce. Na výpravu jsme vyrazili v pátek v 17.00 autobusem z Ratěk do Hodoša, odkud nám jel 17.30 vlak do Bojkovic s přesedáním ve Staráku. Po dvou hodinách jsem dorazili do cíle cesty tedy do Bojkovic, kde na nás čekala hezká klubovna místních skautů. Ještě než jsme se uložili k spánku jsme se narychlo vydali hledat nějakou ,,kešku“ v okolí. Najednou byla 1.00 po půlnoci a my se rychle uložili k spánku. Ráno po snídani jsme se vydali vlakem do Bylnice, kde jsme se rozdělili na čtyři skupinky : Kluci, holky, vedoucí a samostatná jednotka Hrach a Essmo. Z Bylnice jsme vyrazili do příhraniční obce Sidonie, kde jsme měli za úkol získat pět podpisů od zdejších domorodců. Ale jaké bylo naše překvapení když jsme se na určeném místě setkali s Hrachem a on se nás ptal kde máme ty podpisy. My jsme mu řekli že jsme přes žádnou Sidonii nešli a jenom jsme míjeli pár opuštěných domů. Ale Hrach nám řekl že to byla právě ta Sidonie. Jelikož jsme tedy ty podpisy nezískali tak nás trest neminul. Museli jsme jít 1000 kroků poslepu se zavázanýma očima. To znamená přes kameny, bláto haluze apod. Večerě byla před Červeným kamenem a Hrach zavelel, že se jde hledat ,,keška“. Většina z nás ale byla totálně unavená a blížil se večer. Proto v mužstvu vypukla malá vzpoura, které se neúčastnila pouze Elka a Jana, a které šli s Hrachem tu kešku hledat. My ostatní jsme je čekali místní hospodě. Na zpáteční cestu jsme se vydali všichni ve 21.00. Pak jsme šli a šli a odpočinek byl přesně na státní Česko – Slovenské hranici. Byla to pauza na posilnění, ale problém byl v tom, že se už nebylo čím posilnit. Tak nám Hrach rozdal lentilky na příděl a pokračovali jsme. S vypjetím posledních sil jsme hladní, ospalí a vyčerpaní došli na vlakové nádraží do Bylnice, nasedli jsme do vlaku a okamžitě v něm vytuhli. Na klubovnu jsme dorazili v 6 hodin nad ránem, padli jsme hned do spacáků. Dopoledne jsme nabrali sil a vydali se na zpáteční cestu a všichni jsme se těšili na teplé jídlo a napuštěnou vanu. A teď ještě jedna perlička na závěr. Hrach někde vyčetl že ve skautském hnutí se málo dbá na zubní hygienu, takže vydal rozkaz, že si všichni účastnící výpravy musí přesně po 6 hodinách čistit zuby. Takže náhodní kolemjdoucí mohli v pravé poledne spatřit skupinku mládeže, která si čistí chrup v járku vedle silnice. Přes všechen tento mor to byla jarní výprava na, kterou budu vždycky ráda vzpomínat.

Výuka s GPS – Páteční večer

Sobota ráno – všichni plni elánu – to ečtě nevěděli co je čeká

Seznam k nákupi jídla na celou dobu

Co toto je?

Na cestě

Cestou – raděj nevěděk kama du

Veget

Naslovensku Vršavec

Kolektivní hra

Tak to je náš cíl Červený Kameň

V obydlené osadě “Červený Kaměň”

Ná puťapuťa

Kakao “trochu unaven”

Nad ránem

Opůlnoci na hranicích

Čistit si zuby je základ

Není nadto si dát horkou čokoládu – neděla v ráno 5:38 vlaková zastávka Býlnice

Unavený vůdce

Cesta domů

Vzpomínka na krásný výhled.

DĚKUJI ZA PŘEČTENÍ CELÉHO ČLÁNKU

 

RINGO10-19

RINGO 2010 – T&S

Již týden před turnajem bylo vše v rukou počasí, přicházeli vydatné deště. Nikdo si nemohl být jistý, zda i v sobotu bude pršet či se počasí smiluje a nechá nás zahrát si ringo. Nastala sobota 22.5, 6 hodin ráno a mě na tváři zašimralo slunce. Byl to krásný pocit a hlavně známka, že sa pojede. Sešlo se nás 15 a utvořili jsme družstva do všech tří soutěžních kategorií. Zápasy byly napínavé. Našimi favority bylo družstvo nejmladších “Kingové” (Křeček, Adam, Klára, Mája). Velkým překvapením byl postup do finále, kde boužel podlehli “Gulášům”, ale bylo to jen o fous. Dalším želízkem v ohni byli “Krakatice” (Zajíc, Blond, Flip, Bubo) v druhé kategorii, ale snad za to může déšť, který přerušil jeden zápas, či špatná konstalace hvězd, ale bohužel na první příčky sa nedostali. V druhé kategorii nastoupila i Ela, která byla ve smíšeném družstvě. Družstvo s velmi originálním názvem “Boty” (OK, Kakao, Bob, Pája) hájilo barvy Ratíčkovic ve třetí skupině. Děkuji všem za účast a na příšte máme co zlepšovat. Hrach

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vězeňský pochrap a výprava na zámek do Milotic

Pochrap se konal 16.4.2010 a byl ve stylu útěku z vězení z Colorada.

Na pochrapu jsme vyráběly origami, šifrovali, hrály hry s tématikou vězení jako přechod přes hranice, malování fotek do pasu, plavbu lodí…Na druhý den jsme se vydaly na výpravu na zámek do Milotic kde jsme si zahrály hru o coloradský poklad, hrály se u fontány a někteří honily pávy 😀

zapsala Kamka

Vanocni_pochrap_2009_45_

Vánoční pochrap MISS SQUAW 2009

Ke klubovně sme přišly celý zmrzlí okolo 5 hodiny. Sněžilo, všichni byly ověšení věcma a Jana ztratila po cestě vánoční cukroví a tak byla hotová…. Elka pak o půl hodiny později dojela se stromkem na káře =D… Holky došly celé natěšené pač se měla určovat Miss. Holky se přemístily s rádkyněmi nahoru a hrály hry, zatímco vedoucí připravovaly večeři a program. Pak sme si vyrobily roztomilé vánoční motivy do květináčů…=o* A potom….jsme šly jest k večeři byla tradice- RYBÍ PRSTY A BRAMBORY a jako prémie tatarka….. Některé holky měly závody kdo sní nejvíc prstů….. HB řekla:,, Berte si prstů kolik zjíte, ale až vám bude blbě tak za mňů nechoďte!˝ Po večeři sme si rozdaly dárečky a chvíli si je užívaly. A pak se holky šly připravit, oblékly se do svých večerních rób např. nás zaujala Sára se svou Japonskou róbou, Kika velmi hezké moderní plesové šaty a porotkyně měly své extravagantní modely: Elka retro oblečení, Klárka zimní hábit a já vánoční stromeček, ostatní porotkyně měly také velmi atraktivní modely. VIP host byla Šurka! A šla se určovat miss, soutěžilo se ve 3 disciplínách- promenáda+představení, volná disciplína a něco ze života.. některé soutěžící se trochu styděly ale zvládly to všechny! No máme to ale šikovné holky. Miss internet vyhrála Sára, miss sympatie Kika, druhá vícemiss Bobina, první vicemiss Lenka a miss roku 2009 se stala Jana. Pomalu sme se odebraly navrch a ukládly se ke spánku. Káťa vzala notebook, abychom se dívaly na film, ale selhala technika a tak nám Bobina vykládala pohádky. Ráno některé Squawky šly do kostela, pak sme uklidily klubovnu, starším světluškám se rozdávaly nové stezky, daly si pokřik a šťastně se vrátily ke svým domovům…

Autorka:
Terka (přečetla a poradila Elka)

 

Halloween_58_

Halloween oddílovka

V sobotu 7.11 se na speciální halloweenské oddílovce vyskytlo 20 strašidelných stvoření a to čarodějnice, mrtvé nevěsty, lesní mužíci, zombie, upíři, řezníci, duši,kouzelníci, skřítkové…

Začaly jsme tím že jsme vyrobily papírové dýně, které jsme pak vylepily do našeho okna.Program pokračoval hostinou, jako předkrm jsme měly žížaly, pavouky a upíří zuby, hlavní chod byly barevní červi(obarvené špagety)a to vše jsme zapíjeli krvíTongue out

Proběhla také discotéka,zahrály jsme si nějaké strašidelné hry a také jsme měly soutěž o nejstrašidelnější masku kterou vyhrála Janka a o 2 nejhezčí masky což vyhrála Kajka a Kika.Halloween se povedl, co víc si přátSmile

 

P7211223

Tábor Tuláci & Squaw 2009 – Pravěk

Ta včerejší noc byla tááák dlouhá, no jak by ne, když se někdo tak těší a nemůže dospat. No, ale teď už sedím v autobuse se všemi vedoucími a dětmi a náš úžasný pravěký tábor může začít. Ani stoupající voda v řece Oslavě ani ošklivý mrak na obloze nás neohrozí. Myslím že celý tábor byl nabitý samými zajímavými věmi a činnostmi.

Hned první večer po příjezdu jsme děti zasvětili do velké táborové hry na téma Pravěk.Jen si to představte: slyšíte zurčení řeky, šumění stromů, oheň, kolem něj sedí tlupa neučesaných, polonahých a špinavých neandrtálců a vy se k nim máte přidat…!     Kdo by takové nabídce neodolal,když ještě vyfasujete pravěký oblek (táborové tričko).

Další dny se nesly v duchu různých pravěkých činností. Zkusili jsme udržet věčný oheň po celých 24 hodin, hráli jsme si na sběrače na Mravenčím kopci – odnesli jsme si hodně mravenčích štípanců, malovali jsme na skály u Čučic, modelovali z hlíny “Venuše”, soutěžili v pravěké pralympiádě, šili jsme si pytlíčky na táborové peníze – šutry, které jsme pak proměnili za užitečné ceny v dražbě. – Díky těmto penězům se rozjela také velká mafiánská hra, a to naprosto neplánovaně :Marťan a Mikuláš byli hlavní Kmotři a došlo to tak daleko, že občas někomu přišla obálka s nábojnicemi, někdo objevil ve spacáku koňskou hlavu(dřevěnou) a nebo mu přišla woodu panenka. Mimo jiné jsme také absolvovali výlet do brněnského Bonga s následným přespáním u pana faráře v Ostrovačicích či přespání v chýších a profesionální noční přepad.

Jednou jsme si také zahrály baseball, s klukama z vedlejšího tábora a se staršíma klukama jsme skákali ze skály do řeky. Skoro každý den jsme díky hladině řeky Oslavy raftovali “Velcí” pak byli na tematické výpravě v Moravském krasu. Mnohem víc jsme letos zpívali – naší nejoblíbenější písničkou byla Halellujaah ze Shreka. Na návštěvu za námi přijel pan farář, ředitel školy ale také pan starosta.

Co říci závěrem ?

Snad jen že bych chtěla poděkovat všem účastníkům tábora,kuchařům za výborné jídlo a “Servis týmu” že nám pomáhali a my se tak mohli věnovat dětem, a hlavně Káti, že si jako vedoucí tábora vedla opravdu dobře.


Letošní tábor se konal od 12.7. do 26.7. 2009. Tábor se nesl v pravěkém duchu. Na toto téma jsme si zhotovili kostýmy, hrály se různé hry – např. udržování ohně po 24 hodin nebo starat se o vlastní obilná políčka, pravěká olympiáda, pečení placek, skalní kresby v Senoradech, stavění chýší, ale také soutěž o nejkrásnější nohu „Herr Hagsna“, pravěká televize, slizová bitva a ježdění na raftu. V prvním týdnu jsme šly všichni na výpravu při které jsme navštívili zábavní park BongoBrno a přespali jsme u pana faráře v Ostrovačicích kde někteří z nás skládali skautské sliby. Mladší se poté vrátili pěškobusem do tábora a starší se vydali na trojdení výpravu, jejíž součástí byla návštěva jeskyní Výpustek a Jáchymka za doprovodu speologů, a exkurze v pivovaru Černá hora. V polovině tábora v neděli se uskutečnily jako každý rok návštěvy. V dalším týdnu se pak hráli celotáborové etapové hry , které vyvrcholili závěrečnou hrou „Lov na mamuta“a poslední den dražbou cenných předmětů za nasbírané táborové peníze. Pak už se blížil konec tábora – večer táborák, kytary a zpěv. V den odjezdu se ještě podepisovali glejty , které se pak rozdávali na památku tohoto pěkného pravěkého tábora. Sedm členů si tábor prodloužilo až do čtvrtka pobytem v kempu v Pasohlávkách. Zbytek dětí už se těšilo domů. Doufám že i příští tábor bude takto vydařený.

Eliška Příkaská

 

Jamboree

Střediskové Jamboree – 5.-7.6.2009

Zvadlo

 

Galerie

VJV09-81

Cestou dlouhou, – autobiografický článek z VJV 09

Velká Jarní Výprava (VJV) byla letos do Náchoda. Zde jsme navštívili vojenské pevnosti z II.sv. války a Babiččíno údolí. Program byl rozdělen pro mladší a starší. A tímto chci pochválit všechny zúčastněné: Krokodýlky a mladé Squawky za to, že zvládli takovou námahu, pro některé to byla první velká výprava, starší skauty a skautky za to, že našli východisko v každé situaci a hlavně přežili a Vedení, že to vše ukočírovalo. Ježtě než se začtete do následujících řádků (od skauta) vám chci nabýdnout we jsou fotky z VJV 09 ke shlédnutí a stažení. Jsou to fotky převážně Krokodýlků a mladších Sqawek. Fotky starších se jsou naspod článku. Jsou tam i fotky z cesty spátky.   (http://picasaweb.google.cz/motl.tomas/VJV09?feat=directlink)

Skauti, kteří vyšli brzo po škole, vyrazili autobusem směr Hodonín a dále vlakem do Brna. V Brně se k nim přidali další komplicové typu HanyBany, Marťana a Šamina. Společně pak jeli přes několik vesniček a městeček do Náchoda. Ale našla se i skupinka, která chtěla jít sama a poznat místní okolí a krajinu dříve než ostatní. Vystoupila o deset kilometrů dřív a vydala se na cestu. Po dlouhém bloudění v lesích a městech došla na klubovnu po jedenácté hodině večerní. Ráno, zničeni ještě z minulé noci, vstali a začali se pakovat na další den, ovšem to už se tato skupina rozrostla o 3 dívky, které se vydaly na cestu s nimi. Jejich první cíl byl sice Červený Kostelec, ale po dlouhém bloudění ve městě ztratili asi 2 hodiny. Jakmile našli cestu, vydali se přes zámek v Náchodě, vojenský hřbitov a Kramolnu k jezeru Špinka, kde si dali vydatný oběd ve formě Trenčianských párků. Dívky zvlásť a chlapci také zvlášť. Po obědě měli hodinkovou pauzu a potom se zase vydali na cestu. Přišli do Červeného Kostelce a odtud cestou necestou ke Starému Bělidlu, které ale bylo ještě hodně vzdáleno. Po cestě měla skupina hlad, a tak se jeden ze skupiny rozhodl, že si uloví srnku nožem, tedy se vydal na lov v poli. Po kilometrovém běhu to ovšem vzdal. Další zastávka tedy byla fara Boušín. Odtud vyrazili po cestě, ovšem ne na Bělidlo, ale směr Náchod, protože jim místní domorodci poradili, že by se na Bělidlo dostali až okolo půlnoci, a to v lepším případě. Cesta byla po silnici a zároveň po turistické značce, takže se jim šlo velmi dobře. Na skautskou klubovnu dorazili až okolo půlnoci. Dali si sprchu a šli konečně na kutě.Ráno se opět probudili,sbalili si věci a vyšli na dlouhou možná i nenávratnou cestu. Šli dlouho do kopce a za chvilku holky už nemohly. Konečně se vyškrábali na kopec a museli jít ještě na rozhlednu, kde se ale kluci začali hádat, kudy půjdou, a tak šli zase dolů, kde si kluci rozložili mapu a holky si lehnuly na louku plnou pampelišek. Potom se vydali na vojenské pevnosti. Dali si oběd, kluci si uvařili párky a holky těstoviny. Kluci si to ale neměli na co položit a tak si to dali na mapu, deník a do hrnku. Dali si po obědě asi hodinovou pauzu a vyrazili do Pekla. V Pekle si dali něco k pití a koupili si nanuky. Chvilku se dohadovali kudy půjdou a nakonec došli navečer do Náchoda. Vedoucí je ale vyhodil na chvilku před klubovnu, protože došli moc brzo. Pak je pustili dovnitř se slovy :,,Uděláme vyhodnocení a finance celé víkendové výpravy“.Později nastala chvíle, o které si mysleli, že nikdy nenastane. Jednou Hrach řekl, že by mohli natočit video se svými názory a za 10 let si ho pustit. Natočili!Ráno byl brzký budíček pro naše dobrodruhy, museli sbalit věci, uklidit, atd. Po odchodu a uzamčení klubovny odešli na vlakové nádraží a hurááá domů.

Pro střediskový web Fiš

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Akce Brontosaurus 25.4.09 – Tuláci a Squaw

Brontosaurus – tak se jmenuje akce přiníž naše středisko uklízí les od odpadků. Náš oddíl, jako vždy, uklízel silnicu na Hodonín a les za klubovnou. Holky z oddílu Squaw dostaly na starosti okolí Mlýna. Za sobotní odpoledne jsme nasbírali 10 pytlů bordela.