Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Vrbici
Dne 24.4. má svátek svatý Jiří jež je patronem skautů a právě na tento den je každoročně naplánovaná akce Den v Kroji. Podstata tohoto den je prostá, dělat běžné veci v kroji. I přes toto jednoduché zadání se letos moc “krojovaných” neukázalo.
Zde jsou fotky odvážných.
Sešli jsme se v pátek v 11 na hl.zastávce a tam se rozdělili do aut-rádci k Hrachovi a krokodýlci k OK. A vyjelo sa! Cesta byla úmorná, protože pařilo slunko, naštěstí s hudbou se jelo líp.Obě skupiny byly vysazeny kousek od Nové vsi a měli své úkoly:krokodýlci měli donést do tábořiště vajca a nerozbit jich a rádci to měli složitější-vyfasovali 3 slepice a museli je donést z Ivančic do Nové vsi a dle Hrachova přání museli vidět na svět.Šlo to těžko, ale nakonec sa to vyřešilo(viz foto).
Cesta proběhla v pohodě, nevim jak u krokodýlků.Když jsme dorazili na tábořiště(rádci), všichni ostatní tam byli.Budoucí ”večeři” jsme pustili na svobodu, ať si užije volnosti.Po vybalení se nachystali všechny potřebné nástroje, jelikož za jeden vstup do búdy bylo 10 kliků a pak přišla ta chvíla, na kterů sa nekeří těšili a nekeří sa jí báli.Chopil sa teho Hugo ve svém ”katovském obleku” a Bob.Po 3 seknutích sa mrtvole rozdělili do skupin a tyto skupiny si slepice ”zpracovaly” sami.Nekerým to šlo a nekerým ne, ale nakonec to všecí zvádli.Naložit a dat péct, ale nikdo neodhadl správnou dobu pečení.Všecí hladoví vytáhli večeřu z grilu a nastala chvíle žvýkání.Maso sa nedalo pokůsat, spíš to byla žvýkačka.No ale co, aspoň byla sranda.Jediné co šlo normálně jest byl kus-kus a kukuřica.Po ”večeři” sa uklidilo a šlo sa spat.Ráno šli všichni na procházku a Kakao s Bobem začli dělat oběd.Po obědě se vedle nás usídlili skauti z Břeclaváckéj lúky a neco tam hledali.Pak sa ukázalo, že sa ztratili.Nastala obtížná etapa umývání náčení-voda netékla, jediný zdroj byla svatá voda, takže sa muselo chodit každů chvílu.Nakonec sa na památku pověsil slepičí pařát nad vchod do búdy.Dvoudenku sme završili pochodem do Oslavan a kofolů.
Poučení pro příště:Slepica sa dá jest, enom když ju hodíte na 15 minut do žižla bez alobalu.Sice je spálená, ale chutná jak kuře.
BoB
V chladném sobotním ránu se nás sešlo okolo třiceti u nové pekárny. Byli tam Tuláci i Squaw. Rýčky, kýble a rukavice byly v pohotovosti. Ušli jsme pár metrů mezi novou halu a sběrný dvůr, kde je mezi silnicí a lesem trochu prostoru. Teda bylo, protože jsme začali kopat díry a postupně zasadili asi 50 mladých javorů. Někteří účastníci si s rýčem moc nerozuměli, třeba i proto, že byl stejně vysoký jak oni. Ale protože nás bylo hodně a nikdo se neflákal, byly stromky v zemi za hodinu a půl, aj s tyčkama a vodou. Snad tam za pár roků budou pěkné stromy.
Protože jsme celou akci stihli rychleji, než jsme čekali, šli Tuláci ještě ke klubovně kde udělali takovou menší akci Brontosaurus. Je zvláštní, že se kolem klubovny vždycky najde tolik bordelu, aj když ho sbíráme průběžně celý rok. Každopádně to byla rychlá akce s dobrým výsledkem.
Šam
Jak už to tak bývá i tento rok se konala tvůrčí dílna naDuhovce v Hodoníně a mi jsme se jí samozřejmě účastnili. Měli jsme možnostse naučit vyrábět píšťalku, žile, dělat s marcipánem papírem a nechybělataké výroba žonglovacích míčků z mouky, sáčku a balónku. Děti a mi rádcijsme se vyřádili a měli jsme stále co dělat.
22.2. tento den je mezi skauty na celém světě označován jako “Thinking day” čili Den Zamyšlení, unás též znám pod názvem Den sesterství. V našem oddíle jsme se tento rok rozhodli zapojit a udělat v úterý 22.2. malou oddílovku na téma “Rovnoprávnost” jak mezi Severem a Jihem tak ženami a muži. Hlavní vedoucí oddílovky byla Elka ze Squawek jež zastupovala ženy – Elo díky.
Fotky jsou ze hry “Poslouchej můj hlas” kde vlčata naváděli rádce překážkovou dráhou.
Zapsal Hrach
V pátek, kolem páté hodiny, jsme se sešli u nové pekárny. Sešlo se nás 9, a jelikož už byl čas, tak jsme vyrazili směr Rohatec na vlak. Rozhodli jsme se, že nepůjdem po silnici, ale po kolejách. Po cestě nás čekalo nekolik překážek v podobě pokácaných stromů, ale nakonec jsme tam úspěšně dorazili. Ve vlaku už na nás čekala Anče (z Hodonína) a na vlakáči Blond a Tomík, které dovezl Hrach autem. Po příchodu na Bartolomějské náměstí, kde byl sraz, jsme se rozdělili do 2 skupin a mohli vyrazit na tak dlouho očekávané Noční Veselské kolečko. Cesta byla docela dlůhá a náročná, dokonce jsme se i ztratili, ale nakonec jsme to všichni zvládly a přišli do cíle na Veselsků klubovnu. Večer jsme si vykládali, zvládli si zahrát Bang a pak už jenom zalehnůt do spacáků a na chvilku se vyspat. Když nás ve 4 hodiny Hrach vzbudil, rychle jsme se sbalili, uklidili a vyrazili na vlakové nádraží. Vlak nás dovezl zpátky do Rohatca a my jsme museli dál pokračovat pěšky. Všichni výlet zvládli bez jakýchkoliv problémů a dom dorazili plní nových zážitků. Zapsala náštěva Sýkorka
Jako každý rok jsme si letos s oddílem uspořádali vánoční pochrap na Klubovně. O program se postarali Rádci o zábavu členové.
Náš oddíl ve spolupráci s hodonínskou ZOO připravil na mikulášskou sobotu, výpravu za bobry žijícími u milotických rybníků. Zde se nachází jeden z největších bobřích hradů, jak se říká velkým sídlům. Přes velké obavy o počasí, se nám poštěstilo – bylo krásně zasněženě. I přes malou účast jsme podnikli výšlap pod vedením Radka (ze ZOO) a domorodého šerpy (Radkův bývalý spolužák, jenž se zabývá pozorováním bobrů) k rybníkům. Cestou nám Radek vykládal o životním stylu bobrů pomocí připravených vysvetlujících karet.
Bohužel jak to v životě již bývá, příroda na nás vyzrála a díky zvýšenému stavu vody v potoku byl zaplaven i mostek ( šerpa se hrdě vydal na průzkum zaplaveného mostku, ale vrátil se promočený až po pás). Takže naše výprava skončila nezdarem a bez zahlédnutí bobřího sídla, natož tak bobra. Jediným důkazem, že tam bobři opravdu žijí, byl ohlodaný strom.
Děkuji hodonínské ZOO, sekci Výuka a speciálně Radkovi za ochotu a dobře připravenou výpravu.
Zápis z kroniky: V pátek 18:00 jsme se sešli v junácké klubovně na pochrap. Sešli jsme se v hojném počtu tedy 26. Nejprve jsme se vybalili a pak se začali hrat deskovky. Po dalším programu si krokodýlci začali organizovat své hry s vlčaty. Vybraní krokodýlci šli vařit pudink pro všeckých, po hlaním chdu se uspořádala ,,žranica”.
Po stezce odvahy jsme se celý vystrašení šli podívat na video z junácké akademie 2006. Poté se jen starší dívali na film s názvem Zombí Land. Za rozbřesku se vidali starší pro vánočku a máslo na snídani. Pak byla vojenská rozcvička a posléze se šlo snídat. Po nekolika hrách už bylo poledne a rozešli jsme se do svých domovů. Zapsal Dayw
Výroba Mikulášů
Sladká večeře :”)
“Nechte prdět mravence v lese”
Autentický zápis toho ce se nám přihodilo. Zápis byl pořízen přímo na akci, čímž se podařilo zachytit názory ještě žhavé. Celí text je ponechán v původním znění a proto říkám “Není vše horké tak jak sa uvaří.” Extra poděkování patří Essmovy hlavnímu fotografovi akce. Hrach
Čtvrtek 28.10.2010Jako obvykle jsme vyrazili z hlavní aut. bus. zastávce V 6:30. Hrach dojel z Hodonína a my jsme s k němu přidali.Dorazili jsme do Kyjova a čekala nás dlouhá cesta vlakem.Kupodivu ubíhala rychle.Než jsme se nadali, byli jsme v Brně.Pak jsme nasedli do ,,kače“.Odtud se cesta vlekla, jelikož trvala 6 hodin.V Sušicích jsme se rozdělili na 2 skupiny-jedna šla nakoupit, druhá zjištovala autobusové spoje do okolí.Sraz jsme si dali na židovském hřbitově, avšak tam byly dva-což byl ten problém.Asi po 1,5 hodině jsme se sešli a vyrazili směr Loučová.Klasicky jsme se ztratili, protože už byla tma a měli nevyhovující mapu.Nakonec jsme zdárně dorazili a čekalo nás překvapení-KRAVÍN.Smrdělo to tam hnojem, ale i tak jsme tam spokojeně usnuli.Hrach nám prostě dokázal zařídit skvělé ubytování.
Pátek 29.10.2010Všichni jsme čekali ráno klasické brzké probuzení, ale opak byl pravdou. Všichni jsme spali až do půl desáté, a to včetně Hracha. Na snídani byla tunáková pomazánka. Šli jsme do Hartmanic, kde jsme nakoupili pití a jídlo. Tam jsme navštívili tamější synagogu, poté jsme se rozdělili do dvou skupin. Měli jsme jít stejný okruh, ale každá skupina jiným směrem. Po 2 kilometrech jsme zjistili že jdeme naopak takže stejně jako druhá skupina. Tak jsme přidali do kroku, aby to nezjistili. Před 15:00 jsme objevili altánek u kterého jsme si uvařili oběd a Mráka ležel v elektrickém ohradníku s krávama. Pak jsme šli ke Smolné peci. U ní jsme se vyfotili a vraceli se zpátky směr Hartmanice, prošli jsme několik vesniček a přitom jsme fotili zvířata. Kolem 19:00 jsme dorazili zpátky. Odkud jsme se vrátili na základnu do Loučové. Hugo s Bobem vařili jejich oblíbené jídlo – ČOČKU a fazolu. Ostatní se učili hru Sacculus. Ve 23:00 jsme šli spat.
Sobota 30.10.2010Ráno jsme se vzbudili, byla velká mlha. Proto padli Hrachovy plány, Pája, Kakao, O.K a Bob šli do Hartmanic pro vodu ostatní hrabali listí. Ze shrabaného listí vznikla obrovská hromada do které jsme skákali. První skákal Hugo, který skočil přímo na beton narazil si kostrč a spadl přímo do kravinců. Potní jsme se vrátili kluci s vodu, Pája s Liškou uvařili oběd v podobě čočkové polévky byla výborná ,avšak na druhou stranu jí bylo málo. Bubovi začalo být špatně tak zůstal s Bobem na klubovně. My ostatní jsme vyrazlili na Svatoborskou rozhlednu. Asi v polovině cesty se dva členové rozhodli, že půjdou na přímo. Dorazili sice později než ostatní ale šli správným směrem, protože se rozhodli jít podle slunce a stínu. Všichni jsme v pořádku došli na rozhlednu. Vylezli jsme nahoru a prohlédli si krásný výhled. Pak hrachon posílal starých samotných na cestu zpátky,aby si vyzkůšali orientaci,nedopadlo to podle představ,ale všichni došli na klubovnu.Už byl večer,bubo a bob uvařili jídlo,které sa v krku sekalo jak kombajn na dálnici.Už třetí den byla k jídlu čočka,tak si to každý dovede představit jak poskakovala střecha klubovny.Bubo,ela a flip šli zjištovat spoje na ráno,hugo a ok šli na kešku,kde zapadli do bažiny a zbytek uklízal ten binec,Na konec dne jsme zahráli pár her a šlo se spát.
Neděla 31.10.2010 Ráno jsme vše uklidili a vyrazili jsme na dlouhou cestu zpátky. Na oběd jsme měli čínské polévky ve vlaku. Děkuji všem zúčastněným. Organizátorem Hrach
