RINGO10-19

RINGO 2010 – T&S

Již týden před turnajem bylo vše v rukou počasí, přicházeli vydatné deště. Nikdo si nemohl být jistý, zda i v sobotu bude pršet či se počasí smiluje a nechá nás zahrát si ringo. Nastala sobota 22.5, 6 hodin ráno a mě na tváři zašimralo slunce. Byl to krásný pocit a hlavně známka, že sa pojede. Sešlo se nás 15 a utvořili jsme družstva do všech tří soutěžních kategorií. Zápasy byly napínavé. Našimi favority bylo družstvo nejmladších “Kingové” (Křeček, Adam, Klára, Mája). Velkým překvapením byl postup do finále, kde boužel podlehli “Gulášům”, ale bylo to jen o fous. Dalším želízkem v ohni byli “Krakatice” (Zajíc, Blond, Flip, Bubo) v druhé kategorii, ale snad za to může déšť, který přerušil jeden zápas, či špatná konstalace hvězd, ale bohužel na první příčky sa nedostali. V druhé kategorii nastoupila i Ela, která byla ve smíšeném družstvě. Družstvo s velmi originálním názvem “Boty” (OK, Kakao, Bob, Pája) hájilo barvy Ratíčkovic ve třetí skupině. Děkuji všem za účast a na příšte máme co zlepšovat. Hrach

 

Kyjov 10-7

Všude dobře, doma to znám – Krokodýlci 1.5.2010

V sobotu 1.května jsme se sešli na rozcestí před Růdníkem. Byli jsme 4 (z 8 možných) – Bubo, Flip, Hrach a já (Mrákis). I když nás nebylo hodně, tak jsme šli. Domluva byla taková, že půjdeme v jakémkoliv počtu. Před výšlapem byla rozcvička, Hrach nás naučil orientovat se podle slunce a hodin. Bubo s Flipem pak vyfasovali mapu a měli nás dovést k bažinám v lese. Cesta ubíhala rychle, nešlo se po asfaltu, ale pěšinách, protože tama projíždělo moc cyklistů a bruslařů. Aby nám cesta líp ubíhala, pískali a broukali jsme si známé melodie a hádali jejich názvy nebo od koho to je.

Po cestě nám Hrach vysvětloval, jaký je rozdíl mezi skautem, rybářem a dalšíma organizacema, skautské ideály apod. Po příchodu k mokřinám a objevení bažiny byla přestávka na svačinu, nacpávali sme sa, vykládali si a pak Hrach vytáhl plechovku jahod a řekl „Je vaša ale nesmíte ju otevřít ničím co neseme“. Samozřejmě nám sa nechtělo čekat, jenomže všude byl jen písek, stromy a větve, nic víc. Tak že propučíme plechovku paliců. Plechovka odolávala dost dlouho, ale nakonec pukla a bylo nám uplně jedno, esi je v ní bordel nebo ne 😀 Po přestávce následovala cesta do Bzenca, odkud nám měl jet vlak. Cestů sem chtěl zbit Hracha, ale eště na něho nemám. To sme zjistili, když sem byl vyválán v písku 😀 Ve Bzenci na nádraží nám Hrach dal za úkol naučit sa uzel na šátku podle skautské stezky a pak rozdával podpise. Pozdíš nám dojel spěšný vlak a jelo se směr Kyjov. V Kyjově na nádraží následovala zasloužená kofola, aby měli mladí dost energie na závod, který pořádali místní skauti. Závod byl založen na motivaci „získání místa radních a starosty města Kyjov“, soutěžilo se ve skupinách po 6ti, které byly utvořeny pořadateli v parku. Hrach šel se známýma někam posedět a já si šel projít trasu a zakempil sem to s Vaškem na stanovišti jako výpomoc. Stanovišť bylo celkem 5 po celém městě, každá skupinka vyfasovala jedného průvodce, s nadšením sem pozoroval jak sou do toho mladí soutěžící (ať už skauti nebo ne) zapálení. Po uplynutí času, který měli soutěžící na splnění úkolů, bylo vyhlášení v parku. Vyhrála to skupinka, ve které byli aj Bubo s Flipem, tak sme spokojení šli na autobusové nádraží a pak odjeli spolu se skautkama z Milotic. Výšlap to byl suprový, počasí sa nám vydařilo a hlavně jsme si to všichni užili. Zapsal Mrákis

Fotka v úvodu: Nemáte někdo otvírák?

 

ZSaV10-5

Závod SaV – okresní kolo Veselí nad Moravou

Je sobota 24.4.2010, svátek má Sv.Jiří (patron skautů). Dnes jsme se sešli na autobusovém nádraží v Ratíškovicich v nádherném čase 6:40 ráno, jelikoz v 6:48 nám jel bus do Vlkoše, kde jsme přesedli na vlak do Veselí. Tam začínal naš závod. Přijel bus a děcka nasedli. V buse bylo hodně lidí kvůli Kyjovské 50. Při příjezdu do Vlkoše jsme museli čekat asi 20min na vlak. Děcka se trochu vyblbli: dokonca nás oslovil strojvedouci ´´ Nazdar bratři´´  a nám bylo jasné, že je to bývalý skaut. V čas dojel náš slíbený vlak, nasedli jsme do něj a čekali jsme 25min, než dojedem do Veselí.  Ve Vracově jsme také potkali naše staré známé. Hned co naši známi nasedli, dojeli jsme do Veselí. Ve Veselí jsme šli směrem ke skautské klubovně, kde jsme se zapsali a HURAA do závodu. Hrach zůstal a pomáhal na závěrečném táboráku a Já (Kakao) jsem šel na stanoviště.

Celkový počet družstev vlčat byl 7. My jsme sestavili tři hlídky ve složení  Jaguáři (5.místo) – Křeček, Kuba, Mareček a Jóža  Sokoli(4.místo) – Lukas, Timba, Vojta a Adam  Krokodýlci (jako nepostupová hlídka na 2. místě) Flip, Tomík, Zajíc.

Celý závod jsme zdárně zvládli a kluci si poradili i v disciplínách, kterým moc neholdujeme, jako jsou kytičky a vaření. Po celou dobu svítilo slunce a ke konci jsme byli všichni krásně opálení.

Losování pořadí

Hlášení hlídky na stanovišti

jedním z úkolů bylo donést balónek v celku do cíle.

je libo Brambůrku?

 

Bront 10-4

Brontosaurus u Tuláků 2010

Očima Flipa: Sešli jsme se u klubovny v 8:30.Rozdělili jsme se do skupin a začali jsme uklízet okolo klubovny.Vlčata šli čistit Propadliny a my jsme čistili škarpu kolem silnice na Hodonín až k zátočině, našli jsme spoustu zajímavých věcí -např.kazetu,voňavku, blatník, ale některé byly i nebezpečné- např.injekční stříkačka . Potom jsme se vydali za vlčaty do propadlin.V jedné z propadlin byly zakopané prázdné pytle hnojiva, myslely jsme si, že je tam mrtvola, ale byla tam spousta věcí -např. boty, olej do motoru auta,vápno, asfalt, staré barely od barev a hrnce. Pak se šlo ke klubovně, dali jsme si nástup, vlčata šli domů a my jsme veškerý odpad dali do pytlů. Pak jsme šli domů i my.

Speciální dík a uznání Vůdce oddílu mají Flip, Bubo, Bob a Kakao jež i v odpoledních hodinách znovu zajeli k propadlině s  “mrtvolou” a vybrali další dvě káry bordela.

 

Kino-Alvin-5

Alvin a Chipmankové

Dne 9.3.2010 oddíl Tuláci ,byli v kině SVĚT v Hodoníně. Jeli jsme tam za odměnu za představeni otec Abrahám na junáckém plese. Film se jmenoval Alvin a Chipmánkové 2.Moc se nám to líbilo.Vrátili jsme se nějak v 19:45. Zapsal Křeček

 

pokladovka16.1.10-6

Honba za pokladem 16.1.10

Honba za pokladem, výprava 16. 1. 2010Všechno to začalo před klubovnou 16. 1. docela brzo ráno okolo 8, až už se nas sešla většinadali jsme si nastup s pokřikem a rozdělili jsme se do 2 skupin ve kterých jsme získávali útržkymapy k pokladu podle níž jsme se snažili řídit celou výpravu. A pochodovali jsme lesemvedoucí měli boby a střídavě nám na nich vozili baťohy, což bylo bezva. Byli jsme se podívatna zamrzli vor škoda, že led nebyl moc pevný, proto jsme na něho nemohli. Podelšímpochodu jsme se trochu nasvačili a pokračovali v cestě dál, kde nás čekala velká ledováklouzačka, tam jsme se vyřádili a dlouho oddychli. Když jsme došli k máju 1. Skupinka seoddělila a hledala poklad, mi jsme pokračovali dál náš poklad byl až na nákle kde jsme homoseli vykopat a roztrhat ho abychom se dostali k sladké odměně, po rozdělení kořisti sečekalo na první skupinku až dorazí za nama a mi si zatím mohli v klidu pojest. Když doraziliodpočinuli jsi a pojedli a potom jsme společně hráli Otca Abrahama a rozvědčík. Na rozcestíu Nákla jsme se opět rozdělili jenže tentokrát na ty co už chtějí dom a na ty co idů sjížďathorky. Já sem šel sjížďat ty horky a po únavném asi hodinovém skotačení a dělání bolela sešlo konečně dom, všichni jsme byli hodně unavení a těšili jsme se na teplo domova. Zapsal (pozdě, ale přece) Pája

 

deskovky03-2

Odpoledne s Deskovma 28.12.09

Sobotní odpoledne sa dá trávit všeljak. jednou z možností je zahrát si deskové hry. Na “Staré” základní škole se nás sešlo kolem 30. mezi nama nechyběli ani hravý rodiče.  začtětese do názorů těch co tam byli:

V sobotu jsme se ve tři hodiny odpoledne sešli na staré škole.Moc se mi nechtělo,myslel sem že deskové hry jsou nuda,ale nedal sem na první dojem a šel je vyzkoušet.Sešlo se nás tam poměrně dost,takže bylo dobré,že bylo taky dost her.Hry byli karetní,deskové,skládačky,prostě různorodé.Místnost byla rozdělena na hrací stoly a u každého z nich byli hry,hráči si mohli přisednout ke každému z nich a zapojit se.Hry byli zajímavější než sem očekával a když sem se do nich pustil uplně jsem zapoměl na čas,což asi všichni.U každého stolu byl někdy slyšet smích a někdy nářek,jak hráči hry prožívali 😀 .I na ty nejmenší se dostali jednoduché zábavné hry které je zaujali,pro starších tam byli složitější na pohled,ale za pár chvil se ukázalo že jsou taky snadno pochopitelné.Myslím že to byla dobrá akce,jak strávit zábavně čas s kamarády,pobavit se,zapomenout na starosti a jenom se nechat unášet dějem hry.Takovíto relax by sme si mohli užívat i víckrát do roka,těším se na příště Miša.

 

P1210341

Betlémské světlo 2009

Ani letos jsme nemohli vynechat celosvětovou akci při které skuti roznášejí plamínek světla přivezený z Betléma. Světlo přivezli brněnští skauti už 12. prosince a my jsme jej odpílili 19. prosince. Na Štědrý den jsme jej pak společně s Tuláky roznesli do necelých dvou set domácností po celých Ratíškovicích. Večer pak proběhla mše za skauty.

 

P1210032

Noční pochod s keškama

Když za mnou došel Michal asi 2 týdny před vánoci,abych šels junáky na noční výpravu za keškama,neváhal jsem ani minutu.A tak 18.prosince 2009 jsme se v 18:30 sešli na hlavní autobusové zastávce.Jen jsemse přivítal se skautským vedoucím Hrachem,se kterým jsme se shodli na mépřezdívce Mamlas. Abychom mohli vyrazit,museli jsme ještě na chvíli skočitk Michalovi na internet a upřesnit polohu kešek. Přesně v 19:00 jsmevyrazili-Hrach , Mrákis , Herňajs ,Pája a já-Mamlas.Po chvílí se k nám připojili Bob. Zpočátku ubíhala cesta nezvykle rychle a i přes zasněžený terén se námšlo velice dobře a k první kešce , Žilkovému dubu jsme došli relativněčerství. Po krátké zastávce a objevu první kešky jsem pokračovali přes Litnersměr Bzenec-Přívoz a právě tady jsem začal pociťovat mé nohy,na kterých bylinazuty zcela nové , neprošlápnuté  zimní boty. Když jsme kolem 23:00 došlido Lesnického učiliště Bzenec-Přívoz , kde jsme se na chvíli zastavili , začalijsme pociťovat teploty , které byly hluboko pod bodem mrazu což bylo asi-7°C.Navíc nás tu čekalo zklamání , když jsme zjistili , že zdejší motorest mázavřeno. Ze Bzence-Přívozu jsme se vydali po silnici směrem na Strážnici kedruhé kešce ukryté u majestátného Černého dubu , kde nám Hrach konstatoval , žemáme za sebou přesně polovinu naší cesty. Po přijetí této informace jsem myslel, že to semnou sekne , já,naprosto vyčerpán jsem nemohl uvěřit , že máme zasebou teprve polovinu cesty. Od černého dubu jsme se vraceli zase do Přívozu.Když jsme přecházeli most přes Moravu , začínal jsem již zaostávat,ale můjsmysl pro vytvoření dobrého jména a zachování cti mě hnal stále kupředu.Z Přívozu jsme se vypravili k poslední kešce s názvem VátéPísky. Na této cestě dávali křivolaké , zasněžené , lesní cesty mé slabéfyzické kondici pořádně zabrat. A tak já , Bob a Hrach jsme se trmáceli mýmtempem pod železniční most , zatímco ostatní šli hledat poslední kešku. Popříchodu na místo jsme našli zbytek členů naší výpravy pod mostem. Ale bohuželbez kešky a tak Hrach po krátké motivační řeči poslal Páju a Mrákisa znovu prokešku zatímco my,ostatní jsme se vydali hlemýždím tempem k domovu. Tatoposlední etapa cesty , která vedla už jen po rovné silnici byla snad nekonečnáa já zaostávajíc za ostatními jsem jim jen záviděl jejich snad nevyčerpatelnouenergii. Už ani nevím,jak jsem došel domů, jestli to bylo kvůli motivaci , žena konci té cesty čeká můj dům,nebo jestli to bylo těma Bobovými čokoládovýmikuličkami,ale jak řekl Hrach , udržel jsem se a to je hlavní. Když jsem v 5:00došel domů,okamžitě jsem ulehl do postele a s bolestí celého těla usnul.Tento výlet se mi moc líbil a přinesl mi mnoho nových poznatků a jsem sijist,že to nebyl náš poslední. Už se těším na další junáckou výpravu. Zbyněk Ilčík (Mamlas)

 

Vanocni pochrap 09-11

Vánoční pochrap

Vánoční pochrap začal v pondělí 21.prosince 2009 a skončil v úterý 22.prosince 2009. V pondělí již před začátkem se děti začali scházet naklubovně. Nejdříve se děti museli nechat poučit o tom, že si musí oméct boty a že všechny věci si později budou nosit nahoru, tak, aby se zbytečně nevybalovali. Hned po začátku se vedení i s dětmi odebrali ven a zahráli si velmi bojovou hru Buldock, při které došlo i k několika nepatrným zraněním, většinou to bolelo jen z toho důvodu, že byla zima. Po velmi aktivní hře,ve které se moc Buldockům nedařilo a nakonec i 2 lidi proklouzli, se děti s vedoucími vydali zpět do klubovny, kterou měli nyní vyzdobit. Začali tedy vyrábět a vystříhávat z papíru vločky a řetězy, taktéž malovaly nějaké hezké obrázky. Vše vyrobené tedy skončilo na oknech klubovny, aby alespoň klubovna trošku připomínala Vánoce. Řetěz byl dlouhý asi 4m, vyrobilo se okolo 8 vloček,a byly namalovány 2 obrázky s ježíškem. Nyní, po tomto náročném úkolu se uklidilo vše co se nepotřebovalo a všechen bordel byl vyhozen a děti se vydaly zase ven aby si zahráli Frankovku, jiným známou jako rozkopávačku. Tahle hra byla vcelku zajímavá jen z toho důvodu, že byla tma a bylo zataženo, takže bylo vidět jen na pár metrů. I tak si ji ale děti strašně užili a dokonce nechtěli jít ani zpátky do klubovny po skončení. Jakmile se je podařilo nahnat do klubovny, dostali kuchaři pokyn, aby začali připravovat večeři. Mezitím,však ve velké místnosti probíhal nelítostný boj ve formě, že všichni seděli ustolu, měli ruce pod stolem a foukali do míčku. Kdo prohrál, dostal tečku nebo čárku fixou. Dokonce i vedoucí skončili pomalováni ke konci. Po této hře byly také obeznámeni a odzkoušeni jak se řeší krizové situace a důležitá telefonní čísla a co se má dít a co říct do telefonu. Za dobu hraní dětí ve velké místnosti,kuchaři neúprosně válčili v kuchyni s vařením. Děti se po tomto únavném a vyfoukávacím programu odešly umýt a odebrali se nahoru, kde již hrach měl nějaký program. Mladší skauti, kterých měl hrach po celou dobu nastarosti za dobu her ve velké místnosti sešli dolů a pomáhali s přípravou večeře. Jakmile večeře byla připravená, děti již mohli vstoupit dolů do velké místnosti oblečeni v krojích, a dát si štědrovečerní jídlo ve formě předkrmu, kterým byly piškoty slepené nutelou a hlavního chodu, což byla krupičná kaše. Zdálo se, že všichni s večeří byli spokojeni a nyní všichni obléci se teple a hurá k Vánočnímu stromu. Avšak mladší skauti dostali úkol. Nejenom, že museli dopravit bednu s dárky k Vánočnímu stromu, ale také se museli postarat o vedení (strážce bedny), kteří museli mít zavázané oči, a museli je navigovat až k onému stromu. Cesta to byla vskutku dlouhá. Po příchodu ke stromu se utvořil půlkruh a započala ta chvíle, na kterou se těšili všichni již celý večer a to, rozdávání dárků. Po rozdání dárků byli všichni spokojeni,protože měl každý alespoň jeden. Cestu nazpátek se rozdělili všichni na 2 skupiny a to na mladých a mladších skautů, které si vzal na starosti OK. Mladší šli přímou cestou, oproti mladší skauti s OK, šli někudy jinudy, a to přes Ohňovou zemi. Dalo by se říct, že taková stezka odvahy, ale po dvojicích až trojicích. Po příchodu na klubovnu si všichni hráli se svými dárky a již se připravovali na spánek. Mladí šli nahoru a mladší skauti spali dole s vedením.