Ráno bylo krásně slunečno. Počasí na výpravu se nám povedlo. V 10 hodin jsme měli sraz u klubovny, kde jsme našli vzkaz od malého prince, že ztratil mapy pro své další cesty a požádal nás jestli by jsme mu mapy nepomohly najít. V obálce se vzkazem byla ještě šifra. Po vyluštění šifry jsme už věděli kam máme jít a tak nám už nic nebránilo abychom vyrazily. U Bašty byl další vzkaz. Museli jsme si svázt ruce k sobě a jít po úzkém chodníčku na louku. Po louce jsme pokračovali až ke sluneční elektrárně kde byla další šifra od malého prince. V šifře jsme vyluštili správnou cestu k další zprávě. Šli jsme po červených lístečkách až ke zprávě v láhvi, která vysela na stromě. Po vyluštění šifry jsme začaly hledat hledat mapy. Když jsme mapy našly, tak jsme jsi zahrály několik her a vrátily jsme se zpátky na klubovnu.
Zapsala Simča
U klubovny jsme našli šifru která nám říkala ať jdeme k jezírku a tak nám nezbývalo než se vydat na cestu . Pěkně nám to ubýhalo , po cestě jsme hráli různé hry . Dorazili jsme do Milotic a šli jsme si na louku ještě si zasoutěžit. Už se nám blížil konec výpravy tak jsme se vydali k autobusové zastávce všichni jsme nasedli do autobusu a jeli nazpátek do Ratíškovic. Na hlavní zastávce jsme s eještě přepočítali a rozešli se domů 
. Ve Veselí jsme nafasovali mapku a vydali se na cestu. Po cestě nás čekalo plnění různých úkolů – poznávání pohádkových postav, přenášení míčku, přefukování balónku, poznávání alkoholických nápojů po čichu, rozeznávání zdrojů energie, lanová lávka, znělky ze seriálů, petbording a já nevím co ještě. Zpátky na veselskou klubovnu jsme se zvládli vrátit po asi čtrnáctikilometrovém nočním pochodu ještě před půlnocí. Dali jsme čaj a vyrazili zpátky. Domů jsme se dostali něco kolem jedné hodiny ranní.