IMG_5773

Ringo 23

Tuláci se v hojném počtu zúčastnili každoročního turnaje v ringu ve Veselí nad Moravou, který se konal v sobotu 22. května. Sraz byl už ráno v 6:30 protože nás čekala cesta autobusem do Hodonína ze kterého jsme přesedali na vlak do Veselí.

Cesta proběhla hladce bez komplikací. Po příjezdu do Veselí nás čekala asi kilometr dlouhá cesta k místu konání. Tuláci vytvořili 3 soutěžící družiny.Tým starších kluků s názvem CHMEL a 2 týmy mladších ESOPESO a KAM!

Chlapci po náročném dni plného soutěžení vybojovali 3.místo (CHMEL), 4. místo (KAM!) a 7. místo (ESOPESO). V boji o třetí místo se utkali dokonce proti sobě (CHMEL vs KAM!) a po velmi vyrovnaném zápase nakonec zvítězil tým starších kluků CHMEL.

Zapsal: Josef Příkaský – Jožka

Tuláci - Ivančena zvadlo 2023

Ivančena pro skauty 21.-23.4.2023 – Tuláci

Akce je pouze pro skauty starší 12 let! Pro mladší a nezájemce o Ivančenu bude pochrap.

Na akci je nutné se přihlásit pomocí formuláře zde do 11.4.! Poté se nahlásí spoje. Po vyplnění formuláře vám musí přijít potvrzení na mail, pokud ne, tak vyplňte prosím znovu.


 

 

Formulář k přihlašování zde:

IMG_6915

Velká jarní výprava na Velkou Javořinu

Letošní výprava začala tím že jsme v pátek vyjeli na skautskou klubovnu. Dojely jsme, vybalili jsme si batohy a šli jsme se navečeřet. Poté jsme si šli zahrát fodbálek a protože už bylo pozdě šly jsme spát.
Ráno jsme si šli dát skvělou rozcvičku, šli jsme se nasnídat. Po snídani jsme si sbalili výborné svačiny a vyšli jsme dlouhý ale za to dobrý výlet. Naplánovali jsme totiž trasu k vysílači. Tak jsme vyšly a přitom si povídali a měli jsme přestávky potom i jednu větší. Nakonec jsme tam došli dali si oběd a protože nás tlačil čas stejně jako mě moje zácpa šli jsme k autobusu a odjeli jsme k chatě. Po té jsme si dali k večeři špagety a šli jsme spát.
Ráno jsme vstali nasnídali se a šli jsme na autobus, potom jsme všelijak přestupovali až jsme dojeli do Ratíškovic.

Zapsal: Václav Čambala – Vaca

 

První den jsme měli sraz na zastávce u Hrušky, z kama jsme jeli do Hodonína. V Hodoníně nám ujel vlak a tak jsme museli skoro hodinu čekat na další, ale to nevadí protože jsme si šli koupit něco dobrého do obchodu, jeli jsme do Starého Města a z tama do Uherského Brodu, kde už zbýval jenom jeden autobus do Suché Lozi. Celkem pršelo, tak jsme si dali pláštěnky a vyšli jsme na klubovnu, chvíli jsme čekali na terase, protože místní oddíl měl ještě oddilovku. V klubovně jsme se najedli a potom šli hrát turnaj ve stolním fotbálku, ale moc jsme si nezahráli, protože potom někdo promáčkl míček, se kterým jsme hráli, potom následovala hygiena a večerka.

Druhý den jsme vstávali brzo ráno, nasnidali jsme se vánočky s Nutellou a vyrazili na Velkou Javořinu. Foukal vítr a byla trochu zima, ale to vůbec nebyl problém. Po cestě jsme narazili na rozhlednu, která směřovala na údolí a viděli jsme až do Slovenska, dále jsme šli kolem elektrického plotu, kde jsme si na chvíli odpočinuli. Dále jsme šli a čekalo nás asi 10 km do strmého kopce. Po cestě jsme si dali pauzu v altánku na svačinu a šli jsme dál. Kopec byl čím dál strmější. Když jsme ho pokořili, tak jsme si dali oběd složený se salámu, chlebu a zeleniny s krásným výhledem na krajinu. Asi hodinu jsme odpočívali a pak jsme šli trošku níž, kde nám vedoucí koupili pečený čaj v místní restauraci. Dále jsme šli pořád ze strmého kopce až úplně dolů do místní vesnice na zastávku. Autobus jsme stihli a ještě jsme čekali. Autobus nás vzal do vesnice s názvem Nivnice, kde jsme se stavili do večerky. Z Nivnice jsme šli do Suché Lozi pěšky a po cestě nás chytil slabší deštík. Za tmy jsme dorazili do Suché Lozi na naši klubovnu, kde jsme si dali večeři a šli jsme vyčerpání spát.

Poslední den jsme měli na snídani buchtu a chleba s arašídovým máslem a Nutellou. Uklidili jsme si klubovnu a čekali na majitele. Když došel, vedoucí mu dali klíčky a my šli na autobus do Uherského Brodu, dále jsme jeli vlakem do Starého Města a z tama do Hodonína. Ve vlaku jsme potkali oddíl Trojku, se kterými jsme se následně spojili, potom nás už jen čekal autobus do Ratíškovic, kde jsme se u Hrušky rozdělili.

Zapsali: Tuláci

 

Velká jarní výprava

Přihlašování a informace – Velká jarní výprava Tuláci

Oddíl Tuláci v datu 24. – 26.3.2023 pojede na výpravu na Velkou Javořinu. Účast na výpravě není věkově omezena, nebude fyzicky příliš náročná.

Vzhledem k nutnosti nahlášení spojů předem je nutné se na výpravu nahlásit pomocí zde přiloženého formuláře do 14.3.2023.

Veškeré informace jsou ve zvadle níže.

Formulář k přihlašování zde:

IMG_6586

Lednové putování za pokladem

Dnes 14 ledna jsme se zúčastnili výpravy u klubovny. Dnes jsme dělali šest úkolů.
V první hře jsme se rozdělit do dvou týmů a rovnou jsme si je i pojmenovali,vacenovjáci vs domácí pálenice.
V prvním úkolu jsme si zahráli commando pimprle vyhráli vacenovjáci.
V dalším úkolu jsme si museli zapamatovat to co bylo pod šátkem. Opět zase vyhráli vacenovjáci.
Skončilo to šest jedna pro vacenovjáky.
Ale nakonec jsme vyhráli my, protože můj spoluhráč jménem Václav čambala na náklu našel poklad který jsme celou dobu hledali.
Podle toho co jsem slyšel ani v to moc nedoufal že to najde prostě si jenom šel odpočinout a viděl sáček tak ho vzal a podíval ses co v něm je a zakřičel já to našel!!!
Ten poklad byli krovky které mě osobně moc nechutnaly.
Nejlepší hra podle mě byla čtvrtá.Které jsme si hrály na koně a jezdce. Jeden seděl na tom druhém na koňa a trefovali jsme nějaké kulaté znaky které jsme museli sundat dolů aby jsme dostali bod. Vacenovjaci vyhráli.

 

Zapsal: Tobiáš Pažický – Tobi

 

20221112_090132

VPV 2022 – Moravský kras

Den I.

Dnes jsme vyrazili do moravského krasu. Sešli jsme se na zastávce v Ratíškovicích a vyrazily jsme autobusem do Kyjova. V Kyjově si Pája na autobusáku odložil a zapomněl flašku. Poté jsme vyrazili na dlouhou cestu do Brna. Cestou jsme si zahráli slovní fotbal při kterém ivičič porazil Boba ve finále. Pak jsme dorazili do Brna a vydali jsme se na trolejbusovou zastávku ale trochu jsme se ztratili a potom jsme pospíchali na autobus který byl jiným směrem než jsme mysleli a tak nám rychlá brněnská doprava ujela. Pak jsme si počkali na narvaný autobus a s brečícím miminem jsme se vydali na další cestu. Poté jsme dorazili do Jedovnice a potom jsme se ubytovali v krásné klubovně kde nás uvítal Ševa. Povečeřeli jsme a teď hrajeme deskovky u stolu. Po těžkém dni se těšíme na zítřek.

Zapsal: Vojta S. a Ondra B.

 

Den II. 

Dnes jsme se probudili do studeného rána v Jedovnici. Ráno jsme si dali krátkou rozcvičku a šli jsme se nasnídat. Po snídani jsme se všichni zbalili a vydali jsme na hlavní cestu naší výpravy. Po cestě se stavil bob v obchodě kde koupil svačinu a oběd. Poté jsem šli po žluté ztezce ze které jsme přešli na čevenou. A přišli jsme do Vilémovic. Z těch jsme šli po zelené stezce až k Macoše. Chvíli jsme postáli na vyhlídce a poté jsme sešli dolů k lanovce od které jsme šli k Punkevním jeskyním. Kde jsme měli prohlídku kde jsme si prohlédli jeskyně a pluli jsme i na lodičkách. Když nám skončila prohlídka tak jsme se vydali do nedalekého moravského domu přírody se spoustou expozic. Pak jsme šli dlouhou a namáhavou cestou zpět. Po cestě bylo opravdu hodně jeskyní a za celý den jsme jich napočítali 159 . Některé byly prostorné, jiné menší se spoustou průchodu. Poté jsme začli vyšlapávat prudký kopec který se zdál nekonečný. Když jsme vyšli na kopec tak se nám otevřela scenérie jako tapeta na Windows XP. Tak jsme si chvilku poseděli na fotbalovém hřišti a vydali jsme se na cestu. Všechny boleli tak moc nohy že jsme málem nedošli do klubovny. Když jsme přišly do klubovny tak jsme si dali večeři a potom jsme šli hrát BANG!. Až jsme dohrály tak jsme šli na higienu a potom spát. Už se těšíme na nový den.

Zapsal: Ondra B. a Vojta S

 

Den III. 

Dnes ráno jsme vstali a nasnídali jsme se. Potom jsme vyrazily na nedalekou zastávku kde jsme si chvilku počkali na autobus. Autobusem jsme přijeli do Brna kde jsme nastoupili na vlak do kyjova. V kyjově jsme si chvilku postáli na autobusáku a také jsme potkali Kyjovského kovboje. Nastoupili ke na autobus a právě jedem domů.

Zapsal: Ondra B

 

1A806C7F-9244-4ED5-81C5-6365FF4009D0

Křížem Krážem 2022

Byli jsme skupina 11. skautů a vydali jsme se na junáckou akci s názvem KŘÍŽEM KRÁŽEM. V plánu bylo v 4:45 odjíždět z hlavní zastávky v Ratíškovicích. Přejeli jsme do města Hodonín a šly na vlakové nádraží. Z hodonína jsme jeli asi 45-60 minut a přijeli jsme do města Olomouc. Všichni byli ještě ospalí takže se toho moc nedělo a spýš většina skupiny spala. V olomouci jsme přestupovaly na vlak směrem do hlavního města Praha. Cesta trvala asi tak 3,75-4 hodiny. Cestovali jsme  vlakem s kupéčkami, ale bohužel většina kupéček byla zabraná. Takže jsme počas jízdy skákaly z jednoho volného kupé do druhého. Nejčastěji jsme seděli v kupé a přišla rodina s tím že mají reservaci. Takže jsme vždy musely uvolnit místo.Po dlouhé cestě do Prahy jsme vystoupili na hlavním nádraží a znovu nastupovaly na vlak směrem do města Ústí nad Labem. Cesta trvala cca 1,5-2,25 hodiny. Na cesě do Ústí nad Labem jsme taky jeli vlakem s kupéčkami, ale už jsme se tolik nemuseli stěhovat mezi kupéčkami.Ve vlaku směrem do Ústí se toho moc nedělo většina skupiny jen seděla a vykládala si. Když jsme přijížděli do Ústí tak si všichni ze skupiny začaly dělat srandu a vtípkovat, protože v okolí kolejí bylo pár rozbitích baráků. Jakmile jsme dorazili na místo vydali jsme se na náměstí a byl rozchod. Skupina se zde rozdělila na dvě menší skupinky ti kteří chtěli jít na oběd do “KFC” a ti kteří chtělí jít od “Mc donaldu”. Po asi hodine jsem se znovu sešli a vyrazili na lanovku, která nás vyvezla k hotelu “Větruše”. Kde jsme chvilku chodili po různých vyhlídkách asi hodinu. Potom jsme se vydali zpět na náměstí ale tentokrát pěšky. Z náměstí jsme zamířili přímo k vlakovému nádraží a jeli směr Praha. Cesta z Ústí byla velmi podobná jako cesta do Ústí spíš jsme jen seděli a povídali si. Jakmile jsme přijeli do Prahy, tak jsme ihned přesedli na další vlak, kterým jsme jeli asi 4 hodiny. Nejzajímavější v tomto vlaku bylo to že tam sice byl i bar kde jste si mohli něco koupit, ale i v letácich a u baru všichni mluvili jen Německy. Ale jinak to byla cesta skoro stejná jako předtím. Vlak přijel do Břeclavi, kde jsme vysedali a přestoupili na vlak který mířil směrem do vesničky Rohatec. Když jsme dorazili do Rohatce tak jsme si zavovlaly tři auta na odvoz zpět do Ratíškovic.

Zapsal: Filip Koubek – Bali