Velká podzimní výprava Tuláků: Radhošť & Nový Jičín

V pátek 13.11. jsme se setkali u ratíškovské zastávky a jeli jsme do Hodonína. Vlakem jsme jeli do Otrokovic, kde se k nám připojil Ivičič a poté jsme pokračovali do Hulína, kde jsme přestoupili na náhradní autobusovou dopravu do Bystřice. V dalším vlaku jsme si zahráli hru “Kartičky” a po jejím zakončení jsme zjistili, že vyhrál Ivičič. Naše cesta vedla přes Krhovou, odkud jsme pokračovali autobusem do Nového Jičína, kde jsme znovu po dvou letech byli ubytovaní na tamější klubovně. Uvnitř nás vřele uvítali, ukázali nám klubovnu a vše pěkně uklidili. Udělali jsme si přestávku na klubově, abychom se pořádně oblékli a počkali na naše kuchaře Baliho a Ondru, kteří šli nakupovat. Pak jsme se oblékli. A ptáte se na co? Na hon na kešku v okolí náměstí, kterou jsme ale po hodině usilovného hledání a luštění hádanek bohužel tragicky nenašli. Po namáhavém dni jsme se vrátili na klubovnu a odpočinuli jsme si. Povečeřeli jsme krupicovou kaši a s ní v břichu jsme se šli vyspat. V sobotu jsme se brzo vzbudili a vydali jsme se na beskydský vrchol Radhošť. Ráno jsme jeli na zastávku Frenštát odtud na zastávku Trojanovice. Z Trojanovic jsme se vydali po cyklostezce, ze které jsme se dostali na červenou stezku, na které jsme si zahráli Kartičky, ale nakonec jsme nehrali na body ale jen tak pro zábavu. Pak jsme si dali přestávku v kartičkách a pokračovali jsme v cestě na Radhošť. Po nějakém čase jsme se pomalu dostávali do části hory, kde stromy byly zamrzlé a okolo stezek byl sníh. Nejdříve jsme šli na Pustevny. Tam jsme si koupili štramberské uši. Byly moc dobré. Na naší obědové přestávce jsme viděli sochu velikého Radegasta a pokračovali jsme po cestě, na které jsme viděli rampouchy a kompletně zamrzlé a zasněžené stromy. Teplota byla všude okolo nuly a hledali jsme místo na zahřátí. Pak jsme se dostali na vrchol a tam jsme si zašli do restaurace, kde jsme si dali vývar a zelňačku, všichni jsme se rozdělili a zdegustovali jsme všechny polévečky. Potom jsme se chtěli podívat do kostela, který byl ale zavřený, takže se nám to nepovedlo. Ale výhledy z okolí kostela do krajiny byly i tak moc pěkné. Vydali jsme se na cestu zpět na zastávku autobusu, ale po chvíli nás napadlo, jestli tady u vrcholu není nějaká další keška, abychom pokořili alespoň jednu. Matěj zjistil, že se v blízkem lesíku jedna nachází a po chvíli jsme ji úspěšně našli. Po našem vítězoslavném podpisu jsme pokračovali dolů po zamrzlých stezkách a zasněžených cestách. Cestou dolů jsme dokonce viděli velkou zamrzlou mízu stromů. Po strmých kopcích jsme všichni rychle slézali, protože nám za chvíli jel autobus, který nás zavezl přímo do Nového Jičína, kde jsme se vrátili na klubovnu. Tam jsme si zahráli deskovou hru “Sabotér”, kterou dvakrát za sebou nad trpaslíky zlatokopy vyhráli sabotéři. Na večeři jsme si dali těstovinový salát se zeleninou od šéfkuchaře Ondry. Množství salátu se nám podařilo sníst úplně celé. Kluci umyli nádobí a šli jsme na kutě. V neděli jsme se vzbudili a vydali jsme se do muzea klobouků a generála Laudona v oblasti, kde jsme hledali v pátek kešku.V muzeu jsme si vyzkoušeli všemožné parádní klobouky a historické uniformy. Byly tam i interaktivní hry a exponáty jako třeba střílení z rakouského děla na tureckou pevnost, nebo třeba jsme se mohli ve virtuální realitě podívat na videa z výroby klobouků. Z muzea jsme šli zpátky na klubovnu pro věci a pokračovali jsme na vlakové nádraží, odkud jsme jeli třemi vlaky přes Suchdol nad Odrou a Hranice až do Hodonína, odkud jsme jeli přímo do Ratíškovic. Nakonec bychom chtěli říci, že se nám to vše moc líbilo a všichni jsme si to parádně užili. Obvzlašť chutné jídlo, veselý program, beskydský výšlap a krásné vyhlídky.

Zapsali Tobiáš Pažický “Pažo” a Adam Vybíral “Houbař” za junácký oddíl Tuláci

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.