Letos se, jako každoročně, vypravily naše junácké oddíly Tuláci a Squaw na čtrnáctidenní tábor. Tentokrát proběhl ve dnech 16. – 29. července a všichni jsme se ho již nemohli dočkat.
Poté, co nás náš autobus dopravil na naše tábořiště na břehu řeky Oslavy nedaleko Nové Vsi u Ivančic, jsme si připomněli pravidla a chod tábora. Po sérii seznamovacích her, při nichž jsme si oprášili svá jména a přezdívky napříč oběma oddíly, nás již do pohodové atmosféry tábora plného dobrodružství naladil slavnostní večerní táborák obohacený o hru na kytaru a táborové písně.
Druhý den již začal tábor naplno – zábavné hry, naučné programy a veselé pomáhání v kuchyni a se dřevem. Každé ráno nás po probuzení vítala tiše hučící řeka hbitě skákající přes kameny, serenády zpěvných ptáků i zvědavé sluneční paprsky, které nás někdy až dotěrně lechtaly po tváři. Nový den nám toho pokaždé mnoho přichystal. Užili jsme si výlet do VIDA centra v Brně i stavění lesních přístřešků, pod nimiž mladší přespávali, zatímco starší se chystali na opravdu nezapomenutelnou třídenní výpravu na Pálavu.
Jednoho dne, jen chvíli po ranním nástupu a vztyčení vlajky, se přihnal do tábora mladý muž v bílé košili a staromódním klobouku. Když přiběhl, sotva klopýtal. Předal nám jakési fotografie a se slovy „předejte to Donu Bobovi“ odběhl pryč a jen tak tak stihl zmizet dříve, než se mu v patách objevili jeho ozbrojení pronásledovatelé. Tak jsme se nachomýtli uprostřed souboje dvou mafiánských klanů, a tak nebylo pochyby, že letošní téma tábora je Mafie. Ještě téhož dne děti předaly tajné fotografie do rukou Donovi Bobovi a přidaly se k jeho klanu. Z důvodu lepší organizace tajných operací se děti rozdělily do čtyř gangů: Al Capone, Camonna, Cosanostra a Lucchese. V těchto jednotkách poté společně pomáhaly klanu Dona Boba ve sporu se znepřáteleným klanem Johnnyho Falconeho. S tímto ostříleným mafiánem jsme se brzy setkali a jeho sebevědomí a arogance nám doslova vyrazily dech. Když jsme v polovině tábora vyhráli proti Johnnyho klanu bitvu a jeho samotného jsme zabili, jsme si mysleli, že je po sporu. Jak jsme se ale všichni mýlili, když při nástupu přijelo na náměstíčko v táboře auto, z něhož zahalený útočník zastřelil našeho Dona Boba. Po této zdrcující skutečnosti jsme vyhlásili volby na nového vůdce klanu. Slavnostně byl zvolen ctihodný pan Giovacchino Rossi, který se dal neprodleně do velení. Jeho rozkazy přímo létaly sem a tam. Tehdy jsme také zjistili, že byla unesena Francesca, dcera zesnulého Dona Boba, a tak začala honba za vrahy a únosci. Francescu jsme nakonec získali, ale ti, kteří měli její únos na svědomí, nám unikli. Nakonec nás stopy zavedly až k tajnému trezoru našeho Dona Giovacchina, v němž měl uschovány volební lístky, z voleb nového Dona. Tyto lístky nám prozradily, že byly volby podle zfalšovány. Velmi nás překvapila skutečnost, že náš nový Don Giovachino Rossi se ve skutečnosti jmenuje Giovacchino Falcone Rossi a je mladším bratrem našeho úhlavního nepřítele Johnnyho. To on s pomocí počítače hlasů a věrného přítele rodiny Falcone, Guidem Bertonem, odstranil našeho Dona Boba, unesl jeho dceru a zfalšoval volby. Jak Giovacchino, tak i Bertone nám však uprchli a uchýlili se do Giovacchinovi dobře střežené pevnosti. Druhý den se tedy děti po řádném výcviku vybavily gumičkovými puškami a vydaly se na cestu za zatčením těchto dvou podvodníků. Po dlouhém a náročném boji s věrnými mafiány rodiny Falcone v členitém terénu se dětem konečně podařilo proniknout do pevnosti, kde v bojích padl, jak Bertone, tak náš samozvaný Don Giovacchino. Novým Donem byl zvolen pravý vítěz voleb Tommy Angelo, který se rozhodl uzavřít alianci s druhou kandidátkou Lilo Flamingo. Tak zavládl nad naším údolím řeky Oslavy mír a děti se mohly s klanem zesnulého Dona Boba rozloučit a vrátit se s mnoha nezapomenutelnými zážitky opět domů.
Všichni jsme si tábor moc užili a už se těšíme na oddílovky a akce v novém školním roce a samozřejmě také na tábor, který nás zase za rok čeká.
Vít Kadlčík II. VIII. MMXXIII