Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Čejkovicích
V lednu jsme se rozhodli pomoci bohu Dionýsovi, který měl připravit slavnostní hostinu pro ostatní bohy.
Vařili jsme samé dobrůtky a bůh Dionýsos nás obcházel a vybíral si jídla, která předloží bohům na své hostině. A samozřejmě nás obdaroval samolepkou.
Kiwi
V listopadu jsme se konečně vydali na dvoudenní výpravu, tentokrát do Bojkovic. Ve vlaku, do kterého jsme ve Vracově nastupovali, na nás již čekali Skoroňáci. Ve Veselí k nám přistoupila Poštolka. S několikerým přestupováním jsme dojeli do Bojkovic. Z vlakové zastávky to bylo jen kousek na klubovnu, kde na nás čekel Ježek, aby nás ubytoval.
Nachystali jsme si svačiny a pití a další drobnosti na odpoledne a vydali se na výlet.
Procházeli jsme krásnou podzimní krajinou. Po cestě jsme hledali různé zajímavosti, například zabíječe stromů (jmelí), strom, který do lesa nepatří (třešeň) a zbytky opevnění. V půli cesty jsme si uvařili čajík. Dalo to dost práce, neboť jsme museli najít suché dříví a rozdělat oheň, ale protože jsme šikovní, voda za chvíli vařila.
Po cestě jsme dokonce museli i překonat potok a poslední úsek jsme již šli téměř potmě, ale zvládli jsme to.
Po večeři jsme si ještě zahráli pár her, jednou z nich byla i naše oblíbená přesedávaná. Po vydatném spánku jsme se vydali získat přízeň další bohyně, tentokrát Artemis, bohyně lovu. Měla pro nás nachystáno spoustu úkolů, které jsme plnili po družinách. Úkoly nebyly vždy lehké. Na konci cesty na všechny čekala bohyně Artemis s odměnou (=samolepkou).
V klubovně jsme si pak ještě zahráli spoustu her, třeba na chřestýše (Chyť toho, komu chřestí za zády spousta vidliček, když máš zavázané oči.) nebo hru s protichůdnými úkoly.
Odpoledne jsme se opět vydali na vlak. Poštolku jsme vysadili ve Veselí a my vysedali ve Vracově.
Kiwi
Veselí nad Moravou 26.-28. 2. 2010
Průzkum planety Ílesev jsme zahájili v pátek večer průzkumem vesmíru a planet ve Veselské hvězdárně, kde si pro nás uchystali skvělý program…
V sobotu dopoledne jsme se učili zaznamenívat události v elektronické podobě (fotit). Vydali se na krátký výlet do zámeckého parku, při kterém měly jednotlivé průzkumné týmy zapůjčen fotoaparát, se kterým mohli vyfotit co bylo libo (samozřejmě po krátké instruktáži jak se fotit má a nemá). Po obědě a krátkém poledním klidu (který děcka stejně strávili řáděním na hřišti) čekala týmy důležitá výzvědná mise. S pomocí mapy a své jakš takš dobré orientace zjišťovaly množství informací o svém okolí.Všechny týmy se vedly moc dobře a dokonce se jim podařilo aj v pořádku z této cesty donést důležitý, ale křehký materiál (syrová vejce).Po večeři týmy vybraly své nejlepší fotografie, které se utkaly o titul nejpovedenější fotografie. Všechny splněné úkoly byly po zásluze odměněny krystaly, ať už acáty či ametysty.
V neděli dopoledne jsme se opět prošli, tentokrát za město. Mimo jiné jsme odesílali vzkazy na další planety pomocí přírodních obrazů. Po obědě už stačilo jen zabalit věci, uklidit klubovnu a honem na nádraží, domů za maminkami.
Zapsale Kiwi
Poprvé vhistorii oddílu jsme se vydali na okresní jamboree (setkání skautů z celého okresu), které se opět konalo ve Vřesovicích, na Radosti.
Hned v pátek večer, jen co jsme všichni přijeli a ubytovali se v chatkách, začaly seznamovací hry. Rozděleni na několik menších skupinek jsme si pěkně zahráli.A proč ve skupinkách??? Dokázali byste se snad naráz seznámit s téměř stovkou dalších lidí???
V sobotu ráno jsme navštívili obyvatele bájné Atlantidy. Ti nám právě ukazovali svůj životadárný krystal, když se z lesa vyřítili neznámí tvorové a krystal ukradli…
Celé dopoledne jsme tak plnili různé úkoly, za které jsme dostávali “zbraně” do večerní rozhodující bitvy.
Také došlo na několik společných her, samozřejmě oblíbená “buldoci a konzervy” (=trochu vylepšené rybičky rybičky)
a zvláštní hra pakobal, něco mezi fotbalem a házenou, ale kdo se dívá a nezná pravidla, myslí si, že jsme paka…Už jste někdy házeli latexovou rukavicí naplněnou vodou??? Až to budete zkoušet, tak pozor, ať se vám takhle nerozprskne…
Velkým lákadlem byl pro děti po celý víkend malý potůček který protékal za chatkami a báječně se na něm stavěly hráze.
Nakonec jsme ve večerní bitvě pomocí zbraní (=injekčních stříkaček) krystal vybojovali zpět a večer odnesli zpět k rybníku lidem z Atlantidy.Od nich jsme na památku dostali magické zelené světlo..
Na nedělním ukončovacím nástupu….kdo najde nevhodné kalhoty ke kroji??? Nápověda: vypadá to, že žádné nemá 🙂
Po nástupu začala tvořivá dílna, kde na děti čekala spousta zajímavých aktivit.
Tvořili šašky, pletli košíky, nebo si nechali namalovat obličej…
V neděli kolem poledního jsme se vydali pěšky na autobus…Kdo měl v batohu vícero náhradního oblečení, určitě proklínal maminku, přeci jen v létě a k tomu do kopce se pronese i ten nejlehčí batoh…
Kiwi
Už po několikáté jsme vyrazili do Veselí vyzkoušet, jak dobří jsme v ringu… No musím říct, že se za ty roky lepšíme 🙂
Hned po příjezdu jsme vybalili kroužky a začali trénovat. Přeci jen síť je vysoká a hřiště dost velké. Hned po úvodním nástupu nás začali volat na hřiště…
Během dne jsme si pěkně zahráli, a když jsme zrovna nebyli na hřišti, obléhali jsme místní skluzavku i houpačky. Na zakončujícím nástupu už bylo slyšet blížící se bouřku, takže jsme počkali až ten největší déšť přejde a potom vyrazili na nádraží.
Kiwi
Závodu se zůčastnila družina Sedmikrásky (kategorie světlušky) a dvě družstva z družiny Jestřábi (kategorie vlčata). Na závod jsme se vydali do Veselí nad Moravou.
Po závodě jsme si sbalili batůžky a hurá domů…
Kiwi
Po roce jsme se opět vydali do Klobouk. Hned večer nás čekala hra připravená místními skauty.
Hru jsme hráli jen kousek od fary a kostela, přesto to tam však vypadalo velmi tajemně.
Kdo se po cestě ohlédl, měl krásný výhled na kostel. (Pod hodinami se nachází klubovna kde spíme.)
Hra byla báječná. Plížili jsme se ke světýlkám, kde na nás čekaly dobrůtky. Koho ale chytil strážce, musel dobrůtku odevzdat. Za chvíli už všechny bonbóny bylu v našich kapsách. Odebrali jsme se tedy zpět na klubovnu (do kostela). A hurá spát.
Druhý den jsme se pustili do průzkumu této nové planety. Zkoumali jsme hlavně rostlinstvo – lisovali ho, poznávali a tvořili listy do herbáře.
Po krátké procházce a vydatném obědě jsme se vrátili k oblíbené hře kroket. Už vloni se nám moc líbila…
Pak ale nastala na planetě Ykuobolk ukrutná zima. Úkolem týmů bylo jednoho z nich v časovém limitu co nejvíce obléknout, aby zimu přežil…. Myslím, že přežili všichni
Když jsme se přes odpoledne dost naseděli a nasmáli, šli jsme si zahrát boj o vajku. ale ne ledajaký. Objevovaly se bleskové výpady, plížení a rychlá akce.
Předspaním jsme si ještě zazpívali u kytary.
V neděli nás čekalo balení, úklid, zahráli jsme si ještě pár her a pak jsme se vydali na náměstí na autobus. S několika přestupy jsme šťastně dojeli do Vracova
Kiwi
13. 3. 2010 Křenovice – Slavkov
Průzkum této planety jsme provedli společně s vesmírnými cestovateli z vesmírné lodě Elko. Na počátku této mise nás provázely technické problémy – přenašedlo, které jsme získali v Ratíškovicích se již poškodilo a nemohlo nás na planetu přenést.J ednotlivé týmy proto tvořily plány co nejvhodnější rakety, která by náš převoz zajistila.
Když jsme se konečně dostali na planetu jednou z postavených raket, zjistili jsme nemilou věc – jsou zde přemnoženy nám dosud neznámé druhy bakterií, které pokud se přichytí na člověka, po určité chvíli ho nakazí. Protože jsme nevěděli, jaké budou mít nemoci následky a průběh, snažili jsme se všichni bakterií zbavit tak, že jsme bakterii přichytili na někoho jiného. Nejvíce nemocná jsem samozřejmě byla já, protože se proti mě děti spikly.
Brzy nám na planetě došly zásoby jídla, přikročili jsme tedy k rozdělání ohně a vaření polévky. (Joe a Mucha před výpravou tvrdili, že má být hustá abychom se z ní hodně najedli, tak v ní opravdu stála lžíce.) K polévce jsme přikrájeli chléb a společně se naobjedvali.
Brzy jsme se vydali zas dál, neboť cesta z Křenovic do Slavkova nebyla zas až tak krátká. Protože dost foukalo, omezili jsme aj přestávky abychom moc nepromrzli. Pořádnou přestávku jsme si pak dopřáli až na nádraží, kde z automatu proudem tekla horká čokoláda. Unavení jsme nasedli do vlaku a uháněli do Vlkoše aj do Vracova.
Na začátku ledna bylo krásně zasněženo (ale ne že by teď nebylo) a tak jsme se na družinovce vydali sáňkovat.
