Jako každoročně jsme roznášeli na Štědrý den Betlémské světlo do rodin v Ratíškovicíh. Roznášejících se sešlo ke dvaceti, ale i tak obejít skoro 200 domů dá zabrat a všem roznašečům za to patří velký dík.
Nedělní povyražení 4.11.2012
“Nedělní odpoledne stane se pro mnohé chvílí nudy…” jak se zpívá ve známé písni.
To však neplatí pro rádce a vedení z oddílu Tuláci a Squaw, kteří organizovali hru Kolotočáři, při letošním zahajovacím táboráku.
Uspořádal jsme pro ně deskové odpoledne v hodonínské čajovně Šálek ticha. Bylo to odpoledne plné her, přemýšlení a zábavy. A věřím že se nikdo nenudil.
Akci organizoval Hrach a kdo by měl zájem někdy zajít se odreagovat, tak se neváhejte ozvat.
Zahajovací indiánský pochrap
Pochrap byl od 9. 9. 2011 do 10. 9. 2011 (z pátku na sobotu). Na začátku jsme před klubovnou hráli chvilku hry a pak jsme si zanesli nahoru věci. Vzali jsme si bílé trička a šli jsme do velké místnosti. Trička jsme zdobili, aby vypadaly jako indiánské. Nazdobit jsme je mohli křídami na textil, fixami na textil, foukacími fixami, korálky a proužky kůže. Tričko jsme mohli i nastříhat. Poté jsme si dělali indiánské čelenky. Rádkyně nám nastříhaly proužky papíru a my jsme je vyzdobili. Změřili jsme si velikost čelenky a sešili ji sešívačkou. Uklidili jsme ze stolů a šli jsme ven opékat buřty. Chvíli jsme si hráli před klubovnou, než všichni dojedli. Vedoucí nám řekli, abychom se teple oblékli a šli ven. Venku jsme si vylosovali papírky s nemocí. Rádkyně nám vysvětlily, že máme dojít k živé vodě, ale že musíme jít tak, jak máme napsané na lístečku (např. zlomená noha-skákání po jedné noze). Šli jsme tiše lesem, než jsme došli k misce s živou vodou. Každý se jí trochu opláchl a mohli jsme zase jít normálně. Nazpátek jsme ale šli po dvojicích samotné. Po cestě nám svítily svíčky a ozařovaly cestu. Když jsme došli, uviděli jsme jak ostatní vedoucí a holky sedí kolem ohniště. Vedoucí nás vyzvala, abychom si sedli a počkali, než dojdou ostatní. Jak všichni došli, vedoucí nás zasvětili do indiánského kmene a zazpívali jsme si kmenovou píseň. Po tanci u ohně jsme šli do klubovny a rádkyně Terka nám rozdala zápisníky indiána. Vysvětlila nám, co si tam máme zapisovat. Poté jsme se šli připravit na spaní, před spaním nám ještě vedoucí pustila pohádku Pocahontas. Ráno o sedmi hodinách jsme se pomalu všichni vzbudili, šli se sbalit a převléct. Když byli všichni sbaleni, tak se šlo dolů nasnídat se. K snídani byla vánočka s marmeládou. Kolem půl desáté jsme se pomalu rozcházeli. Pochrap se nám moc líbil.
Zapsala Pleša
https://picasaweb.google.com/motlova.katerina/SquawZahajovaciPochrap9920…
Tady najdete všechny fotky z pochrapu 😉
Army oddílovka
V sobotu jsme se sešly o půl 3 u klubovny, původně jsme se měly sejít v maskáčovém ale protože už nikdo asi nic nevlastní tak jsme měly normální oblečení.Pomalovaly jsme si obličeje, vzaly potřebné věci a vyrazily směr propadliny, Po cestě jsme plnily různé disciplíny jako je např: házení granátu, strefa tenisákem do nepřítele…. V propadlinách jsme si opekly špekáčky, zahrály pár her a protože už se stmívalo tak jsme se vydaly k domovu, tato oddílovka se velice podařila:-)
více fotek na: http://kamomila123.rajce.idnes.cz/
VJV Squaw Mikulov
Letos jsme se vydaly na VJV do Mikulova a to po stopách Kukyho. Tuto výpravu si celou přichystaly naše skautky Jana, Kuli, Bobina, Sára, Petra a Jitka a zvládly to na 1* i když jich kvůli nemoci nakonec jelo jen pár:-)
Sešly jsme se v pátek 15. 4. na autobusové zastávce v Ratíškovicích a celkem nás jelo 15:-)Když přijel autobus, násačkovaly jsme se do něj a vyrazily vstříc dobrodružství. Přesedly jsme v Hodoníně, kde jsme přibraly Plešu a jely vlakem do Břeclavi, kde jsme čekaly na další vlak a daly si svačinku. Během cesty jsme si musely zapamatovat, co nejvíce stanic kterými jsme projížděly. Po příjezdu do Mikulova jsme se vydaly na klubovnu, která byla pod zámkem, takže jsme musely vyjít velký kopec:-) Ubytovaly jsme se a Kamka s Janků a Elků šly nakoupit jídlo, my mezi tím hrály městečko Palermo (což byla suverénně neojblíbenější hra celého víkendu). Když přišly holky z nákupu, povečeřely jsme. Po večeři si pro nás Elis nachystala ekoprogram, poznávaly jsme kytičky a zvířátka a vyplňovaly jsme je do speciálních papírů. Během programu se nám začínaly zavírat očka, a proto jsme se umyly, šuply do spacáku a probudily se až ráno.
Ráno nás vedoucí probudily už v 6 hodin, abychom stihly autobus do Lednice. Nasnídaly jsme se a vyšly na autobusové nádraží. V autobuse jsme hrály kartičky a slovní fotbal. Také se rozebíralo, že v klubovně straší, v noci vedoucí viděly zvláštní blikání, které si nedovedly nijak vysvětlit. Když jsme konečně vysedly v Lednici, šly jsme se podívat do zámeckého bludiště, které jsme nenašly a čekaly na Kuli se Sárou, které měly přijet až v sobotu. Když jsme vyzvedly holky tak jsme se šly projít do zámeckého parku a hrály po cestě hry, přišly jsme k Minaretu, na který jsme vylezly a viděly jsme skoro až do Ratíškovic. Kdo spočítal nejpřesněji schody, získal kamínek od Kukyho. Poobědvaly jsme, chleba se salámem a paštikou a vydaly se po červené do Valtic. Po cestě jsme viděly Lednické rybníky, Appolo, 3 grácie…. Po únavném 11 km pochodu jsme konečně přišly do Valtic a zde si za odměnu daly kofolu, počkaly na vlak a odfrčely zpět na klubovnu do Mikulova. Na večeři jsme si udělaly párky, a jelikož jsme byly moc unavené, tak jsme se umyly, namazaly své spálené obličeje a šly spinkat.
V neděli ráno jsme se sbalily, posnídaly a šly na Sv. kopeček, na klubovně zůstala jen Kamka, Elis a Kuli aby mohly uklidit a uvařit oběd. Dneska v noci zase strašilo, slyšely jsme hlasy a práskání dveří a žádná nevíme, co to bylo. Na Sv. kopečku jsme se vyfotily, zahrály hry a vydaly se zpět do klubovny kde už jsme měly uvařené špagety, poobědvaly jsme, dobalily se, předaly klubovnu slečně, od které jsme se dozvěděly že tu skutečně asi straší a šly na nádraží kde jsme nastoupily na vlak a jely do Břeclavy, tam jsme si daly zaslouženého nanuka, nasedly na další vlak a v Hodoníně na autobus který nás zavezl domů.
(Zapsala Kamča)
Fotky z naší super výpravy najdete zde:
https://picasaweb.google.com/motlova.katerina/VelkaJarniVypravaSquawMiku…
Vánoční pochrap Squaw 17.-18.12.2010
Tak jako každý rok před Vánoci jsme se sešly ku příležitosti tradičního vánočního pochrapu. Letos se konal 17.prosince. Scházet jsme se začaly kolem 5té hodiny a nejdřív jsme si zahrály nějaké hry, zatímco holky vedoucí se daly do přípravy slavnostní večeře, při čemž jim ochotně pomáhal Fučík. Je nutno podotknouti, že všech her se aktivně účastnila Motlovic fenka Elsa, jejíž jméno mě osobně mate, protože když Káťa volá Eli, tak nevím, jestli na mě nebo na psa. Ale zpět k pochrapu, s rádkyněma jsme se věnovaly rukodělkám, jak jinak než s vánoční tematikou. Pojídaly jsme cukroví a divočily. Poté, aby nám vyhládlo a trochu jsme se zklidnily, vyrazily jsme do lesa ke krmelci nasypat nějaké jablka a mrkve zvířátkům, aby z té naší oslavy taky něco měly. Pořádně jsme vymrzly a po návratu na nás v klubovně čekala slavnostní večeře v podobě rybích prstů (které dle mého názoru rybu neviděly ani z rychlíku) a brambor s tatarkou či kečupem. A po večeři jsme se pustily do tolik očekávaného rozbalování dárků.
Každoroční a troufám si říct, že již tradiční součástí této akce je volba Miss Squaw. Opět se soutěžilo v několika disciplínách. Rozhovor, představování se, promenáda a hlavně volná disciplína. Holky se na akci patřičně připravily a my tak mohly vidět zajímavé módní i taneční a divadelní kreace. Všechny holky byly moc šikovné a nakonec se na prvním místě jako Miss Squaw umístila Lenička alias Kuli.
Jelikož čas na těchto akcích utíká neuvěřitelnou rychlostí, najednou bylo na čase jít spát, převlekly jsme se do pyžámek, přitulily se k novým darovaným plyšákům a pomalu usnuly. Ráno jsme uklidily klubovnu a čekaly, až si pro ty nejmenší přijdou rodiče, či starší sourozenci.
Zapsala Elis
Na Kátiny fotky z vánočního pochrapu se můžete podívat zde:
http://picasaweb.google.com/motlova.katerina/VanocniPochrapProsinec2010
A pro velký úspěch scénky, kterou nám předvedly Kuli s Bobinou přikládáme také odkaz na youtube, kde si můžete jejich vystoupení rozdělené na 2 části pustit!
Scénka Kuli a Bobina, 1.díl: http://www.youtube.com/watch?v=6nqflfRye5Q
Scénka Kuli a Bobina, 2.díl: http://www.youtube.com/watch?v=QsQ5kKY7SuY
Oslava 20.let oddílu Squaw
Podzimním šerem 20.listopadu 2010 ke klubovně připutovaly současné i bývalé Squawky a my jsme tak mohly oslavit své krásné 20.narozeniny. Sešly sme sa v hojném počtu, až nám skoro klubovna byla malá, ale dobří lidé se vejdů všude. Program byl nabitý a tak jsme začaly hned po páté hodině, na kterou byl nahlášen start. Na začátek jsme si daly pár seznamovacích her, abysme si zejména my vedoucí zopakovaly jména nových světlušek. Velice sme se u toho bavily a tak nám ani nepřišlo, že už se blížila sedmá hodina, na kterou nám šéfkuchařka Evka připravila výbornů večeřu. Na svátečním menu byly těstoviny s masovou omáčkou, případně na sladko s grankem a cukrem, takže si každý přišel na své a olizovaly jsme se až za ušima.
Po večeři přišel okamžik, na který sme všecky čekaly. Správný oslavenec musí dostat pěkné dárky a my jsme si nadělily oddílové trička, šátky a odznáčky. Náležitě vystrojené jsme udělaly všeoddílovou fotku a podepsaly jsme se do fungl nové oddílové kroniky. Pak přišel čas pro šikovné ruce. Světlušky měly jako rukodělku vánoční sněžítka a domečky – svícny z alobalu. Pod vedením Elky a Terky se všem dílo dařilo pod rukama a za chvíli všude létaly třpytky ze sněžítek (a po klubovně létalo plno princezen ze stříbrnou vločkou na čele) a na krbové římse se vyjímaly krásné domečky. Starší mezitím pod dohledem Káji a Hany Bany motaly kofoláčky a sešla se nám jich pěkná řada – od fanouška Green Day přes metalistu až po elegantní slečnu.
Během rukodělky nám pěkně posedlo a tak přišel čas na další překvapení večera – na žádné oslavě nesmí chybět dort! My jsme měly pochopitelně speciální s naším znakem, který nám vyrobila šikovná Hančí Šťastná. Nejenom že byl pěkný, ale byl aj dobrý! Jenom se po něm zaprášilo. Po troše sladiska jsme si daly eště pár her, nachystaly jsme si ležení a nastal čas jít do postele. Menší holky spaly nahoře pod pohledem Šurky a Elis, zatímco zbytek vedení si se staršíma ustlaly dole, aby mohly přikládat do krbu a plkat. Postupně jsme všechny poklidně usnuly.
Ráno byl tzv. samovolný budíček, to znamená že nás dole probudilo dupání holek zvrchu 🙂 Tak jsme se vysoukaly ze spacáků, daly si snídani (za úžasné čerstvé rohlíky děkujeme opět Evce, která nám jich zašla kúpit) a pak jsme musely po tom velkém veselí taky uklidit. Bylo nás jak much a tak jsme měly v mžiku hotovo. Při čekání na rodiče jsme si ještě před klubovnou zahrály nějaké hry a pak jsme se všechny po pěkné oslavě rozešly dom.
Oslava 20.let se nám pěkně vydařila a budeme se snažit, aby oddíl Squaw za dalších 20 let měl zase tak pěknů oslavu s tak hojným počtem účastníků. Návštívil nás Marťan s Nelinkou a Kostička. Přišly aj Šurka s Kvašačků, které si nás vedoucí pamatují eště jako usoplené děcka, které měly v junáku na starosti. To, že jsme oslavily 20.let existence, je aj jejich zásluha a všech ostatních vedoucích a členek, které oddíl vytvářely a rozvíjely. Tak na dalších pěkných 20 let! 🙂
Na fotky z oslavy se můžete podívat tady:
http://picasaweb.google.com/113308521040012866498/Pochrap20LetOddiluSquaw?feat=directlink
Poezie ze Šumavy
Básničky VPV 2010 napsány přímími účastníky výpravy:
Na velkou podzimní výpravu jsme se vydali, aby dobrodružství jsme hledali.Prvním dnem to začalo, však bloudění nás zmáhalo. Když spatřili jsme naši slůj, cítit byl už jenom hnůj. Byl to kravín plný lejn, sic lepší než starý mlejn. Spalo se nám celkem sladce, až na ty chrapající chlapce.Made by Pája
Ve čtvrtek to všechno začlo, když jsme přišli na hlavní, než se to tam všechno sešlo, bylo skoro svítání.Nasedli jsme na autobus, jel tam s námi taky Hrach, cesta byla celkem humus, cítili jsme strašný pach.Trvalo nám hodnou chvíli, než jsme přišli k základně, každý z nás se někdy mílí – my však jenom dočasně.Ty čtyři dny byly boží, moc jsme si je užili, všude kolem čočka leží, všichni jsme ji cítili.Výprava už skoro končí, zbývá jenom zabalit, Šumava se s námi loučí, bude od nás chvilku klid.Liška =)
Velká podzimní výprava zdá se, že chodíme pořád dokola. I když tomu tak není, máme hlavu plnou snění.Bydlíme v Loučné v kravíně na statku,zde je skautská klubovna netopíme zadara. Teplo, zima, dobra nálada, neutíkáme rádi kolem kravína. K noci se blíží, je nám dobře, máme hader na sobě kopce. Ráno sklidíme, posilníme a hned vyrazíme.Kakao
Listí padá, tráva vadne,zima vstává, teplo krade.Tulácký čas přichází,šlahneme si extázi.Učíme se novým věcem, na výpravě to vždy hecnem.Hrach má příliš velkou péči,Essmo mu tu nervy léčí.Výlet, výšlap každý den, večer čočka letí ven.Slépky, krávy, furt tu smrdí,Bob a Hugo večer prdí.Tady listí pohrabem,šak doma na nic nešáhnem,Liška s Elů to tu jistí, kdo by potom hrabal listí.Poslední noc přežijeme, na zdraví se napijeme,vpv si užijme.Hugo
Když příjde čas podzimu, na vpv si zajedu. Letos na Šumavu jsme si vyjeli a v Loučové přespali. Vedle kravín, nám to neva, čočky bude ještě třeba. Vedne v noci pochody, zítra budem všichni doma v teple v posteli.Elka
Chřiby 9.10. Tuláci & Squaw
V sobotu v 6:30 jsme se sešli na hlavní autobusové zastávce v Ratíškovicích.Někteří jeli autem do kyjova na hlavní autobusové nádraží ,ale vetšina jela autobusem.Potom jsme čekali na autobus do Vřesovic.Tam jsme vystoupili a šli .U popelnic u zatáčky k chatě radost jsme si dali první picí přestávku.Než jsme odešli tak nám jeden milý pán zdělil že tady nemáme stát a že u popelnic je vzteklá liška.Tak jsme šli dále.Druhá zastávka byla v jakémsi altánku.Miša vyhlásil že za chvílu tady bude keška.Jenže sme šli do obrovského kopce a keška pořád nikde.Potom jsme šli na kazatelnu v domění že idem dobře.Potom šamin zjistil že nejdeme dobře,protože on šel jako jediný dobře.Tož jsme šli až na kozla u kterého si Kamka pěkně zdřímla.Pak Miša,Elka a Hrach šli na cimburk hledat kešku.A už zase.Další přestávka na kmenech na který si Flip lehl a podplatil Lukasa sušenků aby mu zpíval.To by nebyla výprava aby jsme se zase neztratili.Tož jsme museli jít po silnisi.Nasedli jsme na autobus a jeli do Kyjova de už na nás čekali rodiče aby nás odvézli dom.Zpsal Bubo