Zvadlo
Galerie
Výprava do Vřesovic 7.-8. 6. 2008
Členové oddílu eLkO se o červnovém víkendu vydali do Vřesovic, aby na tábořišti udělali menší brigádku a trošku si zaraftovali na Osvětimanské přehradě.
Tábor 2007
Tábor byl v červenci, trval 14 dní. Etapová hra a vlastně celé táborové dění bylo ve stylu Krále Artuše.
Po příjezdu na tábořiště se tábor proměnil na hrad Kamelot. Neměli jsme povolení do něj vstoupit a protože velice pršelo, rozhodli jsme se někde ukrýt. Po chvíli se Král Artuš smiloval a pustil nás do pevnosti. Po příchodu nám byly rozděleny stany, povečeřelo se, zahrálo pár her a šli jsme se
ubytovat.
Druhý den po těžké rozcvičce jsme šli na dřevo. Dřevo bylo potřeba, a tak se na něj chodívalo každý den.Ještě téhož dne jsme byli rozděleni do družin a po záchraně Lanselota – nejlepšího rytíře krále Artuše, byl z každé družiny povýšen jeden člověk do hodnosti panoše (rádce družiny). Pak každé
družstvo dostalo za úkol vymyslet si název své družiny, vyrobit si hábity, ve kterých jsme poté trávili většinu času a ještě erb a pokřik. Na ranním nástupu všechny skupiny seznámili ostatní se svým pokřikem.
Hlavní ale bylo,že vedoucí (rádce) skupiny mohl být každý, tedy jen ten, který měl nejvyšší hodnost. Některé dopoledne se nešlo na dříví a zůstalo se v táboře a zvyšovali jsme si postavení pomocí tzv. povyšovacího systému. Bylo to rozděleno na věkové kategorie, a proto ani ti nejmenší neztráceli naději být vůdcem právě jejich skupiny.
Povyšovací systém:
Každý den se střídali služby v kuchyni a ti nadaní dostávali další stupně. Každý druhý den se chodilo do obchodu na nákup. Jedno dopoledne byli návštěvní dny, a tak jsme mohli přivítat rodiče a kamarády a provést je po táboře. Po odpoledním klidu jsme převážně hrávali hry např.: ringo, metrix, hazení s vejcem, napodobování zvířat, rukodělky, atd… Ke konci dne se vždy dělali zápasy. Dvě družstva si vybírali protivníky : v hodu kládou , logické hře s kamenyrmu, středověkém fotbale,.. Za vyhrané zápasy se dostávali zlatky a nebo groše (10 grošů = 1 zlaťák).
Také úkoly, které jsme plnily byli odměněny, např:
úklid stanů, praní prádla anebo sbíraní odpadků po táboře. Všechny nasbírané zlatky se vyplatily, třeba když jsme si měli udělat oběd sami a to ještě v přírodě. Nakoupili jsme si za zlaťáky od krále kuře, mouku, sůl, olej a nějaké to koření, rošt,… Připravili jsme si dobré podmínky pro oheň a mohli jsme začít vařit. Práce byli rozdělené, někteří lidé dělali bramborové placky, ostatní udržovali oheň a někteří rozumní porcovali kuře. Poobědvalo se a ti co to nestihli udělat, měli smůlu, protože se rozpršelo, a tak se to muselo dodělat v kuchyni.
Jednou v noci jsme byli vzbuzeni na noční bojovku. Rychle se obléct do teplého a šlo se. Bylo to rozděleno podle věku, menší měli jiný úkol než mi větší. Byli nám vysvětleny pravidla a každý se svou skupinou měl jasný úkol – chytit světýlko. Byla tma, běhali jsme po lese a neviděli ani na krok, a proto se to neobešlo bez zranění. Světýlko pokaždé na malou chvilku zablikalo a my jsme za ním utíkaly. Jak jsme ho konečně dopadli, vrátili jsme se zpět do tábora, zranění byli ošetřeni a šli jsme spát.
V jeden krásný slunečný den se ztratil králi z kuchyně chleba. Chudák Muška – věrný rytíř kulatého stolu a náš zdravotník byl obviněn za krádež chleba, tak se rozběhlo velké vyšetřovaní. Protože se stal velký zločin, tak se muselo postavit v Kamelotu vězení.
Nakonec po spravedlivém soudu a výsleších se vše vysvětlilo a král udělil milost. Zjistilo se, že tento zločin spáchal králův odpůrce a protivník a nastrčil (nafingval) tuto krádež na nevinného Muchu. Nebylo to poprvé a ani naposled, co tento ČERNÝ RYTÍŘ spáchal něco podobného proti rytířům kulatého stolu a králi. Tento zloduch dokonce unesl i královnu Ginevru, ale neohrožení občané a rytíři z Kamelotu ji vysvobodili.
Koncem tábora se hodily všechny poctivě vydělané peníze. Našemu milovanému králi se podlomilo zdraví a podle věštby ho mohl zachránit jen zlatý grál. Tak se všechny družiny vydali na nelehkou cestu. Nic není zadarmo, a tak jsme si museli koupit mapu, buzolu, jídlo a všechno co bylo na túru potřeba. Komu ještě chyběly zlaťáky, měl možnosti si ještě nějaké přivydělat.A tak se všichni vydali za hledaním pokladu. Po cestě docházelo pití, naštěstí nás úkoly zavedli až ke studánce, kde jsme mohli doplnit zásoby. Po cestě jsme plnili různé úkoly např: šli bosí, vyráběli talířek s lžící , odlévali stopy, kreslili, luštili morseovku, lezli skrz síť,…
Cesta nás dovedla až na hrad Cimburk, tam jsme po krátké exkurzi začali hledat poklad – zlatý grál. Na štěstí byl nalezen a to neohroženou družinkou „Páni z Lanselotu“. „Hurááá“ vše bylo zachráněno a král, na počest jeho uzdravení, uspořádal velkou hostinu a tím se i ukončil náš tábor.
Zapsala Lucka Brablcová
Jak jsme jednou vařili..
Jedno ho dne o jarních prázdninách(13.2.2007) se vydala skupina skoronských skautů (Víťa, Pavel,Peťa, Jarek,Vyk,Červ, Adla, Bára, Lucka, Michala, Kartáček) jako doprovod s námi jeli (Zdeňa a Essmo) na výpravu do Vřesovic na tábořiště.
Tato parta jela autobusem ihned v ranních hodinách do Vřesovic. Když jsme přijeli do Vřesovic, tak jsme se rozdělili na 2 skupiny na kluky a holky a Essmo a Zdeňa nás poslali do obchodu, abychom si koupili něco na objed a v přírodě si ho sami uvařili.Když jsme přišli na tábořiště tak tam byli 4 roveři (Mucha, Zdeňka, Kojot Vilda, Mara) Na oběd si kluci uvařili bramborový guláš a holky brambory a nějaké maso a taky polévky. Obědy byly celkem dobře uvařené. Sotva jsme pojedly a začalo pršet ale naštěstí za chvíli přestalo, ale bylo trochu blato.Po obědě jsme si zahráli různé hry. A taky tam měli roveři kuličkovky a zkoušeli jsme si z nich střílet.Pak jsme rozhodli že už pojedeme domů a Víťa, Jarek a Essmo nachystali hru na cestu zpět, aby si skauti co chtějí dělat nováčkovskou zkoušku zopakovali různé skautské znalosti, bohužel chodili tam nějaké děcka a rozbořili skautské značky, ale nakonec se hra podařila. Ale nestíhali jsme… Museli jsme rychle jít na autobus, mysleli jsme že to nestihneme, protože holky šli dost pomalu, ale stihli jsme to. A vše dopadlo moc dobře.
Víťa
HEATHER WALLEY – tábor 2005
Tábor 2005 začíná. První turnus. Přijíždíme do Vřesovic autobusem, dál pěšky. Batohy už máme na místě. Ale co se děje? Na místě, kde máme tábořit, je jen holá louka, srub a postavená polní kuchyň. Ještěže teče voda a naše kadibudky přes rok nikdo nezničil. Co je ale divné, pobíhají zde nějací kovbojové a nechtějí nás sem pustit. Prý je místo prokleté, nebezpečné. Ať prý jdeme okamžitě pryč, že nás nečeká nic dobrého. No to zrovna. Všichni se těšíme už od loňska a teď odjet? Kovbojové, původní obyvatelé teď rozbořeného městečka Heather Walley, museli čelit útoku indiánů zdejšího kmene. Prý když jinak nedáme, tak můžeme zůstat. Ale varovali nás.
Co teď? Jsme zvědaví a věříme si. A navíc, prý můžeme pomoct zrušit prokletí. Zůstaneme. Rozhodnutí je jednohlasně odsouhlaseno všemi členy tábora. Rodiny Parkerů, Bencroftů i Satlerů chtějí čelit všem nástrahám letošní celotáborové etapové hry, získat “onu” věc, vrátit ji indiánům a zachránit městečko Haether Walley. Začíná pořádná fuška. Postavit si tábor, zajistit služby v kuchyni, prostě postarat se o sebe. Nákupy, dřevo, hlídky. Každý den a všichni.
Pro zpestření jsme vyhlásili celotáborový turnaj ve fotbale O POHÁR HAETHER WALLEY. Každý den 3 zápasy na našem minihřišti, kde se dalo nádherně kombinovat. A že to holky nebavilo? Naopak. Klamný předsudek. A co jiného? Spousta her, tábornického zdokonalování, výlet, nějaké vyrábění všeho možného, něco se naučit. A taky, někteří z nás chtějí na táboře složit skautský slib. A na to je potřeba se dopřipravovat.
Za to, že jsme to zvládli bez větších obtíží, nám původní obyvatelé vystrojili hostinu. Ehm, pracovně řečeno žranici. Jako v pohádce. Stoly se prohýbaly pod tíhou pečených kuřátek s rýží a neuvěřitelným množství příloh, džbány plné šťávy. No, jedna báseň. Paní Fojtíková prostě upéct kuřata umí božsky.
Letos bylo na táboře hodně roverů – družiny Hatatitla, Do večera a Antijoe. A protože měli služby jako ostatní, moc času na sebe neměli. Podíleli se také na jednotlivých etapách jako “kompars”, ono, vidět třeba Bleska s Essmem jako nádherné krávy, nebo Kuri – vůdkyni tábora – jako úžasně prskající kočku se nepoštěstí každý den. Prostě za skvělou “etapovku” může Klaky s Dickem a spol. Díky všem.
Nejlepší fotky z tábora 2004
Na následujících stránkách naleznete 17 fotek z letošního tábora, které byly vybrány z velkého množství. Považuji je za nejlepší, které byly pořízeny a nejlépe zachycují atmosféru a dění celého tábora.
Tábory 2003
Jak jste si jistě všichni všimli, tak krásná doba prázdnin a také doba skautských táborů skončila. Ale za rok zase přijde a tak do té doby můžeme na tento čas vzpomínat.
Jako každý rok, i letos jsme pořádali 3 tábory. 1. tábor byl na Bouzově a bylurčen pro starší děti. 2. z táborů byl ve Vřesovicích.Ten byl určen pro děti ve věku 5 – 13 let. Oba tyto tábory byly společné pro děti z našeho střediska a děti z oddílu Mutěnice. 3. a poslední z táborů byl také ve Vřesovicích, kterého se zúčastnily děti z oddílu Domanín.
Tábor Bouzov
Tímto táborem se prolínala Etapová hra s tématem “Pravěk”. Družiny měli svůj pokřik, udržovali oheň a každý den se oblékli do pravěkých oblečků a obětovali nějakou věc, kterou ten den vyrobili a tanečkem ten dar uctili.
POKŘIKY DRUŽIN:
Jasonští drsoni: Jasoni, Drsoni, dle potřeby.
Kanci: chro, chro, chro, chro, chro, chro, chro, QUII
Venuše: Věstonice sů daleko všecí sů z nás na měkko.
Vedení: Na měkko, dle potřeby, qui
Tábory 2002
Letos jsme pořádali 3 tábory.1. tábor byl určen pro starší děti. 2. tábor byl určen pro děti ve věku 5 – 13 let. Oba tyto tábory byly společné pro děti z našeho střediska a děti z oddílu Mutěnice. 3. a poslední z táborů byl také ve Vřesovicích, kterého se zúčastnily děti z oddílu Domanín.
1. tábor Vřesovice
Prázdniny jsou tu a mi jsme se už nemohli dočkat na 1. tábor, a tak jsme ho naplánovali hned na 1. den prázdnin. Přesto že to byl první tábor na tomto tábořišti a čekalo nás spousta práce (tábořiště nebylo 2 roky používáno), moc jsme se na něj těšili!
Naše očekávání se splnilo byl to prostě super tábor (ostatně jako vždy)! Ten kdo tam nebyl může jen litovat že propásl tuto nejvychytanější akci roku! Naše pocity po akci jsou jen Happy , ale hlavně nepopsatelné jelikož: “Kdo tam nebyl nepochopí a má smůlu!”
Etapová Hra – Virus smrti
Naši planetu zachvátil virus smrti. Postižení je však docela nepříjemné. Poznamenává lidskou psychiku. Lidé se stávají arogantními, sobeckými, nezařaditelnými do společnosti. Jsme vybraným týmem, který má za úkol najít vhodnou protilátku. Zachráníme lidstvo?
Jsme vystaveni tomuto viru a při normální táborové činnosti ho testujeme. Jako protilátky volíme dobré lidské vlastnosti a to pomocí ranních hesel dne, podle kterých se snažíme přes den žít. Hry a soutěže jsou motivovány podobně. Podle toho, jak se nám to daří, tak nám klesá tělesná teplota ze 42°C dolů a tak zjišťujeme, zda protilátka působí.
Nejvíc se ujalo heslo “Važ si, co máš”, na které vzpomínáme někteří dodnes. Velkým testem byl tzv. australský den, kdy s heslem “nejtěžší je překonat sám sebe” jsme ve 22:00 hod šli spát, v 0:00 hod byl budíček, 0:15 hod rozcvička, 1:00 hod snídaně, 1:30 nástup …. až 14:00 hod večerka. Ranní nástup zněl zajímavě: “Dopolední zaměstnání – pozorování hvězdiček…” Nejhorší bylo vzbudit táborníky po poledním klidu, cca v 9:00 hod.
Australský den, aneb den poté
Operace Hoshoo
Vše začalo jednoho letního dne na skautském táboře ve Vřesovicích 4. 7. 2002. v 00. 00 hod. Pro nás budoucích 6 Roverů a 1 Ranger z počátku přihlouplým nápadem a to výsadkem do Zástřizel ,který měl sloužit jako roverská zkouška.Do Zástřizel jsme byli přivezeni auty: Dagmar Lukešové (vůdce chlapeckého oddílu ve Vracově a vůdce tábora) a Svatoplukem Stokláskou (návštěva z Ratiškovic) se zavázanýma očima šátky. Po odstranění šátků jsme se ocitli v tunelu a tam jsme našli instrukce na kousku hadry (o instrukích se raději nebudu vyjadřovat!!!) v té hadře byly 4x vejce a balíček polohrubé mouky. kdo chce vědět více o výsadku, tak ať se zeptá nějakého člena HOSHOO. Slovo HOSHOO vzniklo s oslovení ,,hošu” – ,,hošóó”. HOSHOO – HO – hoši S HOO – holky.
Essmo
Pro nás organizátory byla tato velice dobrou zábavou!Ať už zhotovování “hadry” (byla to nějaká plenka, kterou jsme našli ve skříni v kuchyni), anebo výběr lokality výsadku. Zajímavé taky bylo vzbudit naše spáče a donutit je vstát – No žádný med! Asi ze všeho nejvíce jsme si užily místa výsadku.Je tam nádherná krajina a nebýt rychle se blížící formace Hoshoo zůstali bychom tam déle. Závěrem bych chtěl jen dodat, že Hoshoo team byl sehraný a celou akci zvládl na 1.S odstupem času i členové Hoshoo hodnotí tuto jako dobrou akci.Jsem si zcela jist že na ní budou vzpomínat jako na vynikající akci (ostatně jako mi všichni co máme již po výsadku). Joe
2. tábor Vřesovice
Celá hra vznikla na základě stejnojmenného filmu Jumanji. Po shlédnutí tohoto se vedoucí oddílu
Mutěnice rozhodli, tento film zrealizovat jako hru pro děti! Netrvalo dlouho a hra spolu s pravidly byla na světě!Pro svoji oblibu byla použita jako etapová hra i na tomto táboře.
Děti tuto hru prožívaly jakoby se celý děj odehrával ve skutečnosti. Někdy děti měli takový strach, že jsem si myslela že to přeháníme, ale vše nakonec dobře dopadlo a my jsme nemuseli po dětech uklízet. :)))) Aby jste věděli o co tu asi šlo uvedu malý výtah z hry.
Pravidla Hry:
nesmí se vrhnout kostkou, dokud nejsou všichni členi družin v táboře každá družina má jednu figurku, se kterou se snaží dostat do cíle a tím ukončit hru, není důležité, která družina to je, následkům čelí všichni společně. Za každou cenu musíte před všemi obludami chránit hru, pokud vám hru ukradnou musíte ji získat zpět, nikdo jiný ji nemůže dohrát. hází se postupně za sebou, jedna družina po druhé.
Citáty:
” Máte jenom vteřinu, žereme vám svačinu. ”
” Zuby ostré, tak i dráp tvoji chuť má hrozně rád ”
” My jsme smečka divoká, běž korytem potoka. ”
” Jdeme k vám nepospícháme, osm nožek k chůzi máme. ”