Memorial 09-2

Memoriál generála Sergeje Jana Ingra

V sobotu 7.11.09 ráno byl sraz v 8:15 u hlavni autobusové zastavky.Nato ze pršalo tak nas bylo dost.Jeli jsme autama, tak sme sa moseli rozdelit, aby nekdo s rodičů nejel zbytecne.Nekteří jeli na kole – Bob,OK a Michal. Byli jsme rozdeleni a mohlo jsme vyrazit. Dojeli sme do Vlkoša a nikde to tam nebylo ,tak jsme to chvilu hledali.Za chvilu uz sme tam byli.Byl to memorial generála Sergěje Jana Ingra.Pořádalo to military muzeum Vlkos.Byo to branny zavod .Zaregistrovaly jsme sa a cekaly na začátek,který byl o 10:00hod.Zatím sme si strilali z různých pušek.Poom to začlo .Startovali jsme po 1,kazdý měl svoje startovní číslo.Podle něho nas vyhlasovali na start.Dyscipliny byly :strelba ze zduchovky,lození na laně,podlézání lana bez dotyku těla.Jak dobehls tak si opékls špekaček a čekal ,až všeci doběhnů.Na konci bylo vyhlašování .Všecí sme sa umiístili dost dobre.Pak jsme nasedali do aut a jeli dom.

Děkujeme Jokovi, panu Kotáskovi a panov Zlochovi za odvoz na akci.

 

VPV09-7

VPV 09 – Výprava do Kopřivnice

V pátek 23. října sme sa sešli na plánovanů výpravu do Kopřivnice na hlavním autobusovém nádraží o čtyřech. Nakůpili sme si v pekárně pečivo a pak sme sedli k Hrachovi do auta a jeli sme do Hodonína. Miša šel kůpit lístek na vlak do Štramberka pro čtyři osoby, bohužel víc se nás kvůli okolnostem nesešlo, tak jel Hrach, Bob, Miša a Kakao.Ve vlaku panovala dobrá nálada a co jiného možeme dělat po cestě než jest, u toho sme hráli šibenicu a nadávali Bobovi, ať si ztiší sluchátka XD. Dojeli sme do Studénky a tam jsme přesedli na rychlík, což bylo mockrát lepší, protože ten má kupéčka. Když sme dojeli do Štramberku vydali sme se pěšky do Kopřivnice, kde sme měli spat u kamarádky Ing Bc Hracha. Je to dobrá hostitelka, tak nám tam bylo dobře. Bylo tam teplo a útulno a hostitelka byla cela paf z Ratiškovijáků alá junáků. Roztahli sme si tam věci, pojedli sme a pak Hrach zase vymyslel, že budeme hrát pokr o dobu spaní, jak kdyby sme měli nejaků normální výpravu, kde sa vyspíme, že inženýre XD. Ale Bob jakožto gemblér Hracha rozválal, a tak sme spali osum hodin, teda měli sme, ale vzhledem k naší povaze sme spali dýl, Hrach asi ví, že nevyspaný vlk kouše.Ráno sme stali, oblékli sa a byli vyslaní sadit stromky.

Hrach s Ježkem (teho sem zapomněl, to je Hrachův kamarád, který aspoň normálně umí vysvětlit věci, které dává inženýr do rovnic) se od nás odpojil, a tak sme šli sami tři starší. Samozřejmě sa nestala výjimka a zablůdili sme a došli sme tam pozdíš. Stejně sme eště nebyli na řadě. Pak sme drapli stromek, nářadí a šlo sa sadit.Vykopali sme díru, Hrach říkal, že má byt, až po kolena, za co se nám později jeden z organizátorů vysmál, protože to mělo byt enom nad kořínek, já ti to řikal, Hrachu!

Pak sme tam teda pichli stromek a zakopali ho. Začali sme stavijat ohrádku, aby nespadnul. Když Kakajo zabůchal kůle celý šťastný, že je to za ním, tak nám organizátoři řekli, že to máme o metr posunůt, reakce byla očekávaná. Tak sme sa dali do práce, nevycházelo to tak, jak mělo, ale nakonec sme to nejak stlůkli, že to držalo pohromadě. Pak sme šli důle na slavnostní otevřítí a tam sme pili teplý čaj. Ing.Hrach, Ježek a Liška (to byla vedoucí jednoho z oddílů místních skautů) šli taky zasadit stromek a jelikož inženýr enom poučoval a nic nedělal, tak sme sa šli podívat, jak mu to půjde. Celkem jim to šlo, ale neměli všechen potřebný materiál, tak to nedodělali.

Pak sme měli do třech hodin čas na oběd, tak sme my staří odešli a uvařili sme si kdesi na hřišti oběd na plynovém vařiči. Sraz byl naplánovaný u Šipky, ale to bylo až za dlůho, tak sme eště ulovili kešku, co byla blízko nás. Sešli sme se na Šipce, ulovili tam zase kešku a pak tam hrach ostál čekat na ježka, opět sme šli sami do kopřivnice v domnění, že si konečně lehneme a budeme mět odpočinek. Šak po návratu nás vyhnali házat řepu do sklepa, byla to snadná práca a mňa celkem bavila.

Pak sme sa vrátili zpátky a povečeřeli sme.Jak kdyby někdo nechtěl ulevit našim nohám a už sme dostávali další informace o tom, co máme dělat. Měli sme jít na 6 stanovišť a sbírat tam jakési papírky, ale Kakao si všiml, že mu Ježek dal něco do kapse. Na lístku, co měl Kakao v kapsi byla napsaná adresa hospody. První sme šli na rozhlednu pro první lístek, ale jak sme sa vrátili zpátky do Štramberka, tak Kakao objevil cedulu, na které byla napsaná stejná adresa jako na lístečku, který mu schoval Ježek do kapse. My sme si s Bobem udělali z Kakaa srandu a poslali sme ho tam,a on tam doopravdy šel 😀 . Když vyšel tak něco nésl, tam doopravdy něco bylo, dala mu to obsluha v hospodě. Tak tím sme přeskočili sbírání lístků a šli sme k pivovaru. Tam byli Hrach, Ježek a Lucka (to byla ta naša hostitelka, která se taky podílela na našem programu) a řekli nám, že máme jít do pivovaru a pak zmizeli.V pivovaru byl bořík s Hrachovým šátkem, ten nám řekl, že máme jít do obecní hospody a šátek sme si od něho vzali. Tak sme tam šli, ale on nám asi neřekl všechno, tak sme tam ostáli sedět na lavce před hospodů. Pak sme uviděli Hracha a spol., kteří nám dávali vzkaz na schodek kostela. Tam bylo, že máme jít nahoru na Trůbu. Tam čekali na nás vedoucí a hledali sme papír. Bob si tam našel novů kamarádku, kterů pojmenoval Hrach, byla to kočka! :-DČekali sme tam nějaků dobu a pak došli skautky z místního oddílu, ani nevím, kde sa tam vzali. Pak následovala noční prohlídka Trůby, navrchu sme hráli potmě jakusik hru, Koreu sem stejně moc nechápal, protože sem sa šlahl do hlavy po cestě nahoru a tak sem nevnímal, jak to vysvětloval. Po dokončení prohlídky sme posbírali podpise od skautek a všech přítomných a šli sme rozdělení pro lísky, které sme nesbírali, když sme měli. Já sem šel na nádraží, Bob šel na náš stromek, co sme sadili a Kakao šel na Šipku. Pak sme si dali sraz a šli sme hledat kešky, v noci sme nenašli ani jednu ze dvou a tak sme to sbalili k Lucce.Ta nám dala žemlovku za dobře naházanů řepu.

Tam sme s Hrachem uzavřeli před spaním dohodu, že o půl třetí oběhneme barák a on nám za to ráno nakůpí, pak sme hráli kartičky a šli spat. O půl třetí sme oběhli barák a šli sme spokojeně zase spat. Pak došel Hrach a řekl, že sa posunul čas, že máme eště jednů, na to sme kašlali.(Hrachu, řeklo sa o půl třetí, né kolikrát, to znamená, že sme to splnili, to si ešče vyřídíme, inženýre)Ráno sme pojedli, mohli sme si vybrat, esi půjdeme hned dom nebo až o pěti. Dělali sme inventůru a Kakao šel zjišťovat spoje. Vlak jel aj o dvanácti, tak sme jeli tým. Ale předtím šel eště Kakao kůpit štramberské uši a já s Bobem sme sa dívali na krávy. Pak sme sedli na vlak a jeli dom, po cestě zase hráli kartičky a hrach mě neuznal nákres jako věc, šak počkaj 😛 .Kakaova mamka pro nás přijela do Hodoša a už sme jeli dom.A teď tady píšu toto a pálijů mňa oči, takže končim,zdar Mrákis.

 

Veselské kolečko 17.10.09

V sobotu 17. října se uskutečnilo, jako každý rok, VESELSKÉ KOLEČKO…a my jsme tam samozřejmě nemohli chybět. Sraz byl tentokrát již v 6:35 na hlavní autobusové zastávce. Autobusem jsme vyrazili směr Kyjov a dále vlakem do Veselí nad Moravou. Cestou na zámek, kde byl sraz, jsme se ještě stavili v pekárně a koupili si něco na zub. Na místě srazu jsme obdrželi instrukce, kudy máme jít – většina z nás to sice nepochopila ale i tak jsme vyrazili. Všechny skupinky ušly trasu 12-ti kilometrů bez větších problémů. Po cestě byly rozmístněny stanoviště, na kterých se museli plnit různé úkoly…např.: střílení z luku, poznávání stop, skládání obrázků atd. V cíli na nás čekali špekáčky a diplom. Pak už jsme jen nasedli do vlaku směr Hodonín a odtud autobusem domů.

Počasí nám sice nepřálo ale i tak se jsme si to všichni užili.

Sýkorka

VJV09-81

Cestou dlouhou, – autobiografický článek z VJV 09

Velká Jarní Výprava (VJV) byla letos do Náchoda. Zde jsme navštívili vojenské pevnosti z II.sv. války a Babiččíno údolí. Program byl rozdělen pro mladší a starší. A tímto chci pochválit všechny zúčastněné: Krokodýlky a mladé Squawky za to, že zvládli takovou námahu, pro některé to byla první velká výprava, starší skauty a skautky za to, že našli východisko v každé situaci a hlavně přežili a Vedení, že to vše ukočírovalo. Ježtě než se začtete do následujících řádků (od skauta) vám chci nabýdnout we jsou fotky z VJV 09 ke shlédnutí a stažení. Jsou to fotky převážně Krokodýlků a mladších Sqawek. Fotky starších se jsou naspod článku. Jsou tam i fotky z cesty spátky.   (http://picasaweb.google.cz/motl.tomas/VJV09?feat=directlink)

Skauti, kteří vyšli brzo po škole, vyrazili autobusem směr Hodonín a dále vlakem do Brna. V Brně se k nim přidali další komplicové typu HanyBany, Marťana a Šamina. Společně pak jeli přes několik vesniček a městeček do Náchoda. Ale našla se i skupinka, která chtěla jít sama a poznat místní okolí a krajinu dříve než ostatní. Vystoupila o deset kilometrů dřív a vydala se na cestu. Po dlouhém bloudění v lesích a městech došla na klubovnu po jedenácté hodině večerní. Ráno, zničeni ještě z minulé noci, vstali a začali se pakovat na další den, ovšem to už se tato skupina rozrostla o 3 dívky, které se vydaly na cestu s nimi. Jejich první cíl byl sice Červený Kostelec, ale po dlouhém bloudění ve městě ztratili asi 2 hodiny. Jakmile našli cestu, vydali se přes zámek v Náchodě, vojenský hřbitov a Kramolnu k jezeru Špinka, kde si dali vydatný oběd ve formě Trenčianských párků. Dívky zvlásť a chlapci také zvlášť. Po obědě měli hodinkovou pauzu a potom se zase vydali na cestu. Přišli do Červeného Kostelce a odtud cestou necestou ke Starému Bělidlu, které ale bylo ještě hodně vzdáleno. Po cestě měla skupina hlad, a tak se jeden ze skupiny rozhodl, že si uloví srnku nožem, tedy se vydal na lov v poli. Po kilometrovém běhu to ovšem vzdal. Další zastávka tedy byla fara Boušín. Odtud vyrazili po cestě, ovšem ne na Bělidlo, ale směr Náchod, protože jim místní domorodci poradili, že by se na Bělidlo dostali až okolo půlnoci, a to v lepším případě. Cesta byla po silnici a zároveň po turistické značce, takže se jim šlo velmi dobře. Na skautskou klubovnu dorazili až okolo půlnoci. Dali si sprchu a šli konečně na kutě.Ráno se opět probudili,sbalili si věci a vyšli na dlouhou možná i nenávratnou cestu. Šli dlouho do kopce a za chvilku holky už nemohly. Konečně se vyškrábali na kopec a museli jít ještě na rozhlednu, kde se ale kluci začali hádat, kudy půjdou, a tak šli zase dolů, kde si kluci rozložili mapu a holky si lehnuly na louku plnou pampelišek. Potom se vydali na vojenské pevnosti. Dali si oběd, kluci si uvařili párky a holky těstoviny. Kluci si to ale neměli na co položit a tak si to dali na mapu, deník a do hrnku. Dali si po obědě asi hodinovou pauzu a vyrazili do Pekla. V Pekle si dali něco k pití a koupili si nanuky. Chvilku se dohadovali kudy půjdou a nakonec došli navečer do Náchoda. Vedoucí je ale vyhodil na chvilku před klubovnu, protože došli moc brzo. Pak je pustili dovnitř se slovy :,,Uděláme vyhodnocení a finance celé víkendové výpravy“.Později nastala chvíle, o které si mysleli, že nikdy nenastane. Jednou Hrach řekl, že by mohli natočit video se svými názory a za 10 let si ho pustit. Natočili!Ráno byl brzký budíček pro naše dobrodruhy, museli sbalit věci, uklidit, atd. Po odchodu a uzamčení klubovny odešli na vlakové nádraží a hurááá domů.

Pro střediskový web Fiš

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tvůrčí dílna 14.3

Junácký okres Hodonín uspořádal Tvůrčí dílnu pro skauty a skauty z celého okresu. Akce na niž si skauti připravily rukoďelné činnosti pro ostatní účastníky. Jeden obrázek je za tisíc slov a proto se pokochejte jak jsou Tuláci šikovní v rukodělných činnostech.

 

P1140531

24 hodin v Brně – komplet

Sesli jsme se v 17:10 na hl.aut zastavce v Ratiskovicich.Jeli jsme autobusem do hodonina a pak vlakem do Brna.Na vlakovem nadrazi nas cekal Hrach. Sli jsme s nim na salinu jeli jsme dń zastavku nemocnice na milosdrnych bratru. zazvonili jsme a bezeli nahoru.HB nam mela stopnout cas, ale zapomnela na to. Po prichodu do bytu nas hrach poslal umyt nohy. U Kakaa to stejne nemelo zadny ucinek, bo si dal ty stejne ponozky. Pak jsme se meli rozhodnout jestli pujdem hledat kesky bo ne.Samozdrejme ze jsme nechteli jelikoz martan vytahl obrovskeho vodara tak se si zapalime ale kdo rekl ze ne? HRACH!!

No tak sme pojedli zahrali nejake hry ovsem vsichni byly na Hracha naštváni, ale po chvilce se to vsaklo. Chystali jsme se na casky ale nakonec z toho seslo. Nechce se nam spat konec. Hrajeme BANG!Dneska jsme dopoledne sledovali Cerveneho trpaslika a ovecku shaun,zahrali sme divoke kachny,bang,6 bere. Po dosledování filmů jsme se konečně chtěli vydat do města, ale dozvěděli jsem se že prý v brně byli romské nepokoje a tak jsme se dívali na internetu zda tomu tak bylo. Na portálu TN.cz se to potvrdilo. Co se dalo dělat? Šli jsme tedy na tramvajovou zastávku před Marťanovým bytem.Jeli jsme salinu na Petrov,od tud jsme se prochazeli mestem az k menze,kde jsme se setkali se samem.Na menze jsme se naobedvali,skoro vsichni si dali kruti rizek.Po obede zacalo prset.A tak jsme utekaly se schovat do muzeaa s technickymy stroji ve kterem jsme stravili 2hodiny udelalo se plno fotek. Po muzeu jsme si to mirili do studenskeho mestecka kde jsme si koupili pizzu.

Vysli jsme o kousek dal na zastavku samozdrejme vsichni nedockavi otevreli krabice a zacali ladovat. Autobusem nam hrach daval prednasky kde co je kde treba pracuje a bydli šamin a tak.Na prestupni zastavce jsme zase otevirali krabice nedockavosti se najest.Pak za nami nastoupila káťa a spolecne jsme jeli do martanoveho bytu.Tak jsme zacali resit penize aby se vse vyrovnalo do nuly.Jelikoz fiš si velmi oblibil martanuv uzasny pocitac zapnul ho a zacal se hrat s fotakem a jeho dost zajimavimi funcemi.Ostatni hrali hry jako Krávy a Kachny.

Po odjezdu z Marťanova bytu jsme jeli sa podívat na Hrachum byt – byl ohedně menší. Poslední co sme ještě nestihly bylo ulovit kešku, tožnás Hrach vyhnal, ale nenašlisme ju. Opul sedmé jsme sa potkyli s Fišovů ségrů, která měla naše lístky navlak a jelisme dom.

Tenhle zapis prubezne zapisovali ucastnici akce:Kakao,Bob,OK,Fiš,Pavlík a Herňa,samozdrejme vse pod urputnym a divne pojasenym vedenim naseho milovaneho vedoucho oddilu Tuláci …Hracha!!…doplnil Fiš:D

 

STOP GENETICKYM POKUSUM NA LIDECH:

Ke__ky_14_2_09-38

Výprava za keškama 14.-15.2

V sobotu jsme se sešli o tři čtvrtě na sedm na hlavní zastávce. Vybraly se peníze na autobus a jelo se do Skoronic. Byli jsme čtyři včetně vedoucího z důvodu nemocí. Přišel Hrach, Pavlík, Bean a Miša. Ve Skoronicích mají skauti klubovnu na hasičské zbrojnici a tam se spalo. Když jsme dorazili, udivila mě malá místnost, všichni říkali, že je to jako v čajovně. Byly tam elektrická kamna, ale i přesto tam bylo zprvu chladno. Hrach donesl karetní hry jako Kachny, Bang atd. a hráli jsme je přibližně 2hodiny. Potom Pavel uvařil čaj do šálků, které přinesl, a všichni se pustili do jídla.Naráz bouchly dveře a přišel Zdeňa, vedoucí skoronických skautů. Přinesl nám igelitku malých výborných klobásků a krabicu plnou zákusků. Pro nás to byl „boží dar“, za to moc děkujeme. No a protože vevnitř byly rozdílné zákusky a někdy o ně byl „spor“ tak se o ně hrálo v kartách. Bean jako největší laik vyhrál pokr a sedmu jako první. Za chvíli byly naše žaludky plné až k prasknutí. Hrach vytáhl notebook a chystalo se spaní. Pak Hrach pustil film, byli to malé animované seriály, ale na jejich krátkost jsme se moc nasmáli. Byli jsme vzhůru tak do půlnoci, možná trochu dýl. Před spaním se natočily všechny budíky na 6 hodin a o tři čtvrtě na sedm nám jel autobus. Ráno se nám nechtělo stávat, ale museli sme. Nakonec nám autobus jel před nosem, ale chytli jsme ho. Autobusem se jelo ze Skoronic do Milotic, kde měly být schovány čtyři kešky. První jsme našli, ta byla v zámecké zahradě. Druhá se dá ulovit jenom v zimě, protože je na ostrůvku obklopená vodou. Po tenkém ledě jsme to zkoušeli, ale křupal, tak tu nemáme. Třetí keška měla být velmi obtížná a byla k ní složitá nápověda, na tu jsme se nakonec „vykašlali“, protože nám GPS ukazovala do dvora jednoho domu. A ta poslední byla na Čertoprdech, při cestě tam jsme na pile potkali Maru a pak se šlo podél pily dozadu až na ten kopeček. Jenže nám v cestě stál járek zarostlý rákosím. Obcházet se nám ho nechtělo, tak sme se všichni dohodli na skoku. Jako první šel Bean. To byla panečku podívaná, skákal narovnaný vodorovně břichem k zemi. Jenže se málo odrazil a skončil nohama v té zimě ve vodě, ze které se pak odrazil na břeh. Na břehu zjistil, že nemá botu. Ta mu zůstala v járku pod vodou zakrytá blackem :-D. Beanův pád a jeho bota jsou na fotce, tak se podívejte. Tak ji vylovil a začali skákat ostatní, Miša, Pavlík a pak Hrach, který se taky ostříkl blatem. A pak jsme my tři hledali Beana, seděl na lavičce a měl nohu nahoře. Vyléval si blacko z boty a smál se sám sobě. Hrach a Pavlík měli náhradní ponožky, tak si na sebe všechny navlékl, dal si tam sáček a obvázal obvazem. Hotovo, měl novou botu. Našli jsme kešku za pomoci jednoho pána se psem, který ji našel náhodou a věděl o ní. A to byla poslední keška v Miloticích a pak se šlo do Ratěk. Musím říct, že jsem se dlouho nenasmál jak u této výpravy. Bylo to velmi dobré a všichni bychom si to rádi zopakovali.

Zapsal Miša

 

P1130376

NVK 09

Dne 9.1.2009 jsme se sešli u nové pekárny.

Vydali jsme se po kolejích směrem na vlakáč.Tam se čekalo asi půl hodiny na vlak,už všichni měli hlad tak jsme se pustili do jídla. Za chvilku přijel vlak a my jsme nastupovali. Jeli jsme asi 20 min. pak jsme vystoupili ve Veselí n. Moravou a šli jsme na start . Rozdělili jsme se do 3 skupin první  skupina(Miša,Pavlík,O.K.) druhá(Kakao,Bob) třetí(Bean,Herňa,Arnie a Fiš) a šli jsme.

Cesta byla docela namáhavá všady byl sníh. Na to že byla taková zima šlo docela  hodně lidí. Po cestě jsme plnili disciplíny na stanovištích. Došli jsme totálně zmožení a šli jsme hned do čajovny kde se mělo spát ale tam ještě nebyl cíl . Museli jsme se teda přesunout  na kulturák, kde nás čekali ostatní  v pizzerii tak jsme si dali pizzu. Až jsme se doslova přejedli tak konečně idem do čajovny . Nikdo spat nechtěl ale na konec všichni usnuli . Ráno sme jeli prvním raním vlakem do Rohaca a s tama pěšky  z5 do Ratíškovic. Zapsal Bean

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rádci na Javořině 08

V pátek 8:45 hod jsme měli sraz na hlavní autobusové zastávce,kde nám jel o 9 hodinách bus do  Hodonína.Byla to rádcovská výprava,ale mohli jsme si vzít koho chtěli ze starších ,bylo nás celkem 6.Hernajs,Pavlík,Kakao,OK,Bob a Hrach.V Hodoníně nás čekala cesta na klubovnu.Došli jsme ke klubovně všecí promrzlý a už jsme byli rádi ,jak si uděláme takovů večerní pohodu ,ale cekalo nás neco hrozného,neměli jsme klíče od klubovny a Hrach nám řekl,že sů schované pod odchliplu střechu klubovny.Ale tam tych kluboven je tak 10 a tak jsme hledali hledali až jsme je našli, odetkli a rychle do tepla .

Ale nebylo zatopené .OK naštípal dřevo a zatopil .My jsme si vybalili jídlo a vánoční cukrové.Pěkně jsme sa najedli. Večer jsme hráli hry Bang a Rodinný podnik.Hry jsme dohráli a šli jsme si lehnut, nekemu sa chtělo nekemu ne. Kakao šel na záchod a viděl tam tancovat totálně sfetovaného borca .Samozřejmě všecí sa šli podívat .Pak jsme zalehli do brlohu a spali a spali.

Ráno o 4 hodinách jsme stávali,nikomu sa nikam nechtělo jet . V 5:50 hod nám jel vlak do Veselí na Moravou.Tak jsme sa sbalili ,trochu pouklízali klubovnu a šli na vlak. Na vlakáči jsme kůpili jízdenky a frčali do Veselí.Ve Veselí jsme měli pul hodky času, tak jsme si zaběhli do pekárny kupit něco dobrého na snídanu.Chvílu jsme poseděli v pekárně a pak zase na nádraží.Z Veselí jsme jeli (jak jinak než vlakem)do Javorníku nad Veličkou ,kde jsme vysedli a huráááá na Javořinu .Cestů jsme hledali cashsky pomoci GPS .Z Javorníku jsme šli do Nové Lhoty (ne přesně do Nové Lhoty ale kolem)kde jsme po cestě našli 1 cashsku ,podepsali jsme sa a šli dál a dál.

Došli jsme na křižovatku u Nové Lhoty a šli po silnici k šibenickému vrchu někdo šel po silnici někdo podél .Po silnici jelo auto, zkusili jsme ho stopnůt ale nezastavil,Tak jsem došli k šibenickému vrchu, kde jsme hledali cashku.Cashku jsme našli,podepsali jako vždy a razili dal do kopců.

Došli jsme  k rozcestníku kde jsme zjistili ze vysílač na největším vrcholu javořiny je hodku a neco cesty.Po celů dobu cesty byla sranda .V lesi byly velké kaluže ,Někdo riskoval a prošél jich (potom to tak dopadlo )Po namáhavé chůzi jsme došli k vysílači.Poseděli jsme v takém altánku ,kůpili si polévku ,svařák ,párky atd.Pojedli jsme a hurá na autobus,ale problém byl v tem ,že jsme nevěděli kdy nám jede.U vysílaču jsme rozhodli kama půjdeme .Šli jsme po červené značce až jsme prišli ke kamenné bůdě .Od kamenné bůdy jsem šli na Vápenky,které byli daleko 3,5km .Ve Vápenkách nám jel zrovna před očima autobus do Velké nad Veličkou (totální haluz).Ve Velké jsme vystůpili na nádraží a čekali na vlak.V čekárně jsme hráli tak 20min Bang a jeli vlakem do Veselí a z Veselí přímo do Rohatce.Nevěděli jsme jak půjdem,nebo pojedem dom.Tak Kakao zavolal tatkovi jestli pro nás přijede a řekl že jo.Nasedli jsme do auta,ale bylo nás 6 a co těd ,tak nezbývalo nic jiného než dva do kufru.Rozvezl nás až domů .Tak za to mu děkujem .

Zapsi sepsal Herník