02_Sobota_9

Společně proti leukémii 2019

Benzínková sbírka je společná humanitární akce Junáka – českého skauta a Nadace pro transplantace kostní dřeně. Jejím cílem je pomoci lidem postiženým leukémií a dalšími nemocemi krvetvorby. Sbírka probíhá na čerpacích stanicích po celé České republice. Skauti a skautky tam přijíždějícím autům umývají okna a řidičům podávají informace o činnosti nadace a možnostech pomoci. Ti jim za to můžou vhodit dobrovolný příspěvek do zapečetěné kasičky.
U nás v Ratíškovicích se sbírka konala ve dnech 7. až 9. června a zapojily se všechny tři místní oddíly – Tuláci, Squaw a Trojka. Sbírka se u nás koná již každoročně, letos poprvé všechny 3 dny víkendu, každý den od 8 do 16 hodin. Počasí bylo vesměs přívětivé, většina řidičů taktéž.
Celkem jsme umyli okna na 321 autech (pátek 98, sobota 113, neděle 110), ale toto číslo není faktický počet přispěvatelů, vzhledem k tomu, že velký počet lidí pouze přispěl a nechtěl umýt okno, či na benzínce autem vůbec nebyli.
Letošní celková vybraná částka činí 19 928 korun (loňský výtěžek byl 16 616 korun). To je opravdu velká částka, která poputuje na dobrou věc a všem, kteří se do sbírky zapojili, či přispěli, srdečně děkujeme!
P1000924

Oslava 100 let ČSR v Čejkovicích

Sobota 27. 10. 2018 – Výlet do Čejkovic na exkurzi do výrobny čajů SONENTOR, seznamovací a pohybové hry s místním oddílem TSK a návštěva nově otevřeného muzea TGM, kladení věnců k soše TGM.

Akce na počest 100 let od vzniku Československa se zůčastnilo přes 40 dětí a vedoucích ze všech našich ratiškovických oddílů.

 

IMG_20180609_095737

Společně proti leukémii 2018

Ve dnech 8. a 9. června 2018 se oddíly Tuláci a Squaw zapojily do celostátní sbírky Společně proti leukémii, stejně jako i v předchozích letech.

Celkem jsme umyli okna na 322 autech (v pátek 120 a v sobotu 202) a celková vybraná částka činí 16 616,- korun! To je opravdu hodně a všem, kteří se zapojili, či přispěli srdečně děkujeme! 🙂

Zde je odkaz na událost na střediskovém Facebooku.

O sbírce:

Benzínková sbírka je společná humanitární akce Junáka – českého skauta a Nadace pro transplantace kostní dřeně. Jejím cílem je pomoci lidem postiženým leukémií a dalšími nemocemi krvetvorby.
Sbírka probíhá na čerpacích stanicích po celé České republice. Skauti a skautky tam přijíždějícím autům umývají okna a řidičům podávají informace o činnosti nadace a možnostech pomoci. Ti jim za to můžou vhodit dobrovolný příspěvek do zapečetěné kasičky.
www.skaut.cz/protileukemii

2010

Zahajovací táborák 2015

Zahajovací táborák 2015

I letos se konal tradiční zahajovací táborák u skautské klubovny. Tento rok proběhlo netradiční ozvláštnění této akce v podobě projektu: ,,Co by měl umět správný Tulák“, podpořeného z MŠMT a Jihomoravského kraje. Součástí projektu bylo 14 stanovišť, kde si děti i rodiče mohli vyzkoušet různé činnosti a aktivity, kupříkladu údržba jízdního kola, výroba z kůže, pájení a mnoho dalších. Děti po absolvování všech stanovišť získali drobnou odměnu a mohli si společně s rodiči vyzkoušet lanové překážky. Pro všechny zúčastněné bylo připraveno občerstvení v podobě špekáčků. Po skončení akce následovalo příjemné posezení u táboráku.

Děkujeme všem, kteří pomohli tento projekt zrealizovat a zúčastněným. Doufáme, že se akce líbila a snad se příští rok sejdeme ještě v hojnějším počtu.

Daniela Bábíková a Pavel ,,Frenký“ Foltýn

 

Fotky naleznete na odkazu níže

http://leteckaposta.cz/611257975

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

III. Střediskové Jamboree

Tentokrát se konalo 3. Střediskové Jamboree – víkend plný her a soutěží pro malé a mladé Junáky.

V pátek 5.6. jsme se sešli na hlavní zastávce a v 17:30 jsme zamávali ze dvou autobusů, holčičího a klučičího, svým rodičům, kterým se draly slzy do očí (možná z radosti, že budou mít volný víkend).

Ve Vracově holčičí autobus nabral další účastníky a pokračovali jsme přímo do Vřesovic, kde se Jamboree konalo. Autobus nás vyložil na vysokém, prudkém kopci, který jsme museli sejít.

Rozdělili jsme se do skupinek po čtyřech a našli si místa pro stany. Při stavění příbytků nám vyhládlo, konečně jsme se mohli vrhnout na řízky a jiné dobroty, co nám maminky nabalily s sebou. Dokrmit jsme se mohli chlebem s paštikou. Po večeři jsme si zahráli pár her na seznámení. Poté jsme se rozdělili do týmů, skupinek či jak to nazvat ve kterých jsme celý víkend soutěžili proti sobě.

Po náročném dni jsme konečně ulehli do svých teplých spacáků a šli jsme spát. Ráno byl dvojnásobný budíček. Některá vlčata a světlušky se asi nemohly dočkat následujícího dne a vstávali dřív než zazněl „budíček!“ Za předčasné vstávání (pro některé z nás nedobrovolné) byla velmi náročná rozcvička. Po běhací rozcvičce jsme rádi provedli hygienu a pak jsme šli na snídani. (rohlíky s marmeládou nebo nutelou a k tomu kakao nebo čaj).

Posilněni jsme se šli převléct do vhodného oblečení, ve kterém můžeme běhat a namazat se opalovacím krémem a nastříkat repelentem, protože jsme vyrazili do lesa a vrhli jsme se na hru: PAŠOVÁNÍ ZLATA. Po tříhodinové hře jsme šli zpátky do tábořiště a tam jsme hráli BULDOKA. Potom jsme popadli ešáky a lžičky a vrhli jsme se na oběd. Polévku s nudlemi a velmi zeleninové rizoto. Po jídle jsme měli polední klid, který mohl být delší. A po odpočinku jsme se vydali na další hru: CESTA NA DÁLNÝ VÝCHOD, což bylo chození po stanovištích. A celý ten okruh měl asi 6 km. Jelikož se moje skupina ztratila, tak my jsme šli asi 10 km. Vlčátka měla bolavé tlapky a světlušky namožená křidélka a přiznám se, že já jsem to taky moc nezvládala. Cestou jsme měli ještě vymyslet básničku. Konečně jsme přišli do tábořiště. Měli jsme chvíli na oddech a pak jsme se vydali na dřevo na večerní táborák. Já jsem měla tu čest ho zapálit. Večeře – paráda! párky v rohlíku. Potom jsme usedli kolem ohniště a přednesli jsme naše básničky. Zahráli jsme si ještě pár her, které se dost povedly. Pak už jsme jenom zpívali. Po zpívání jsme si šli vyčistit zoubky a konečně ulehli.

Ráno jsme vstali, tentokrát už klasickým budíčkem, opět byla rozcvička, už ne tak tvrdá. Na snídani nám namazali chleba s posypaným sýrem.

Po hygieně někteří začali vařit obědy a někteří se vydali k nádrži, kde se pádlovalo na raftech. Postupně jsme se vystřídali, a všichni si uvařili oběd a všichni si zapádlovali. Potom jsme sbalili stany. Ještě jsme si dobalili věci, dali bágly na záda a vyrazili na autobus a hurá domů. Na zastávce nás netrpělivě čekali rodiče. Taky jsme je rádi viděli a těšili se na své postele. Celé Jamboree jsem si užila a bylo to super. Těším se na další !!

Lucka Koplíková

P.S.: Více fotek na střediskovém Facebooku.

 

20150418_063941

Svojsíkův závod 2015

Tak sem je tam poslal! Za naše středisko jsme měli nejsílnější účast. To rovnou 2 postupové družinky, oddíl Trojka a Squaw se taktéž zúčastnili (oba oddíly po jedné družině). Bohužel žádná ze závodních družinek našeho střediska se neumístnila a tudíž neposloupila do krajského kola. Kluci se snažili, předzávodní úkoly zvládli výborně (když sem je k temu dostrkal) a na závodě samotném neutrhli ostudu. Jen se trochu zamotali na trase (stejně jako všechny družiny), což je zbrzdilo, nemalý vliv na tom měly i čekací prodlevy na stanovištích a tak nestihli obejít všechny stanoviště do vytyčené lhůty.

Nevěšme hlavu za dva roky to zkusíme zas a tentokrát si veznete buzolu!

Dík za plnů účast 😉 Frenký

PS – Později nahrajeme odkaz na fotky přímo ze závodu 😉

 

20150228_110401

Fotky z oddílovek

Našel sem u sebe pár společných fotografií z letošních schůzek a akcí. Tak mne napadlo je sem nahrát. Ne všechny jsou foceny stejným přístrojem, tekže to vypadá jak to vypadá. Bylo jich monohem víc ale sám už mám letos 3. mobil a 3. SIM kartu. Dávám sem co mám 😉

Frenký

 

Jamboree – setkání skautů

Naše cesta začala na autobusové zastávce u Hrušku. Rozloučili jsme se s rodiči a pokusili se nějakým způsobem natlačit do autobusu. To nebylo vůbec lehké, ale podařilo se nám to. Přestupovali jsme v Kyjově. Museli jsme čekat asi půl hodiny a dostat všechny do autobusu bylo ještě těžší než v Ratíškovicích  – však se nám to nakonec ani nepodařilo. Kyjovští skauti museli počkat na další autobus.

Když jsme dorazili do Vřesovic, šli jsme asi půl hodiny na chatu Radost. Tam naši vedoucí vyřizovali s organizátory ubytování, takže následovala asi hodinová nuda. Nakonec jsme dostali jednu chatu a ostatní (ti starší) si postavili stany. Večer pokračoval seznamovacími hrami, po nich hygiena a šup do postele.

Další den byl o mnoho víc zajímavější. Po ranní rozcvičce, hygieně a snídani jsme byli všichni rozděleni na dvě velké skupiny, které byly rozděleny na menší skupinky a ty pak mezi sebou soutěžily na jednotlivých stanovištích. Odměnou bylo, že jedna skupina vyhrála mapu. Ta mapa vedla k Měsíci! Museli jsme ho najít a dát zpátky na nebe, protože byl ukraden.

Po obědě a po odpoledním klid jsme hráli společné hry, u kterých jsme se všichni hrozně pobavili a nasmáli se. Během svačiny jsme se dozvěděli, že vůdci našich dvou skupin se spolu usmířili a že si budou navzájem pomáhat. Proto jsme vyrazili všichni společně hledat Měsíc. A našli jsme ho! Pomocí zvláštního přístroje jsme jej dopravili na nebe.

Poslední naší povinností bylo potrestat zloděje Měsíce. Věděli jsme, kdo to je a kde ho hledat. Nečekali jsme však, že si na pomoc přivolá hordu modrých příšer z vesmíru – armádu Mimoňů!

Naší jedinou nadějí byla voda, obyčejná voda, která tyto ohavné stvoření ničí. Napustili jsme proto vodu do stříkaček a na povel našich velitelů jsme vyrazili vstříc tomuto nesnadnému úkolu. Boj to byl krutý a nelítostný. Když ale k zemi padla poslední potvora, spravedlnost mohla být vykonána. Za bojového pokřiku jsme vedli Zlouna do našeho tábora, kde jsme ho uvěznili, aby už dále nemohl páchat zlo.

Toto vítězství jsme oslavili u ohně, kde každý oddíl předvedl vtipnou scénku. Řádným skautským způsobem jsme se rozloučili s dnem a šli na kutě.

Poslední den nás čekaly rukodělné práce a posléze odjezd. Zase ta půlhodinou cesta – tentokrát do kopce, ale zvládli jsme to, protože jsme se už těšili domů. Byl to úžasný víkend a prý největší jamboree všech dob. No, rozhodně to byla sranda.   FOTKY OD ČOKA ZDE

2014-04-26 13.47.45

Ivančena 2014

Pátek odpoledne bylo počasí pěkné, nikdo znás netušil ,co nás bude čekat dál. Rozdělení jídla, nákup jízdenek a možem jet. Celkem se výpravy učastnilo 6 členů Tuláků, 2 Squawky a  bratr Jerry z Prušánek.

Když jsem dorazili do Frýdlantu nad Ostravicí lilo jako z konve. Celou cestu nikdo kromě mě netušil, kam že to jdeme a kde budeme v takovém počasí nocovat. Naštěstí sem měl plán i pro hodně špatné počasí, trochu jsme se prošli a po cestě jsme co pár kroků potkávali mloky. Za deštivého temna noci jsme konečně dorazili k mé tetě, která nás ubytovala ve své garáži, kde bylo krásně teplo a sucho.

Ranní budíček byl nepříjemný, nikomu se do deště vůbec nechtělo. Malá snídaně a šli jsme s hlavou vztičenou dál. Kopce i déšť nám stáli v cestě a i přes nepřízeň počasí, nevhodné boty poloviny výpravy, jsme všechno překonali a dorazili ke kýženému cíly, Ivančeně, mohyle postavené k poctě popravených skautů.  http://www.ivancena.cz/o-mohyle/

Nikdo nechtěl pokračovat na Lisou horu, však když jsem zavelel, nic jiného nezbylo a nakonec byli všichni rádi, že zdolali naši druhou nejvyšší horu. Mladší skauti zde svou skautskou stezku započali.

Nejen výšlap nahoru, ale i sešup dolů byl namáhavý a to i když konečně přestalo pršet, autobus jenž nás měl dopravit do města se vůbec nedostavil, tak nám nezbylo nic jiného než jít pěšky a pokochat se dalšími částmi Beskyd. Noc jsme strávili v blízkosti vlakáču schováni ve stínu stromů s rozdělenýma nočníma hlídkama.

Ráno už stačilo jen sbalit krosny a vyrazit na cestu domů.

I promě to byl těžší výšlap, takže všechny chválím, že to zvládli!

Děkuju všem zúčastněným, rodičům a tetě Martině za přístřeší.

Frenký